Alexej Nováček, ředitel Teplárny Brno

Bez hnědého uhlí za územními limity těžby uhlí bude do několika let milion domácností bez tepla. Tím hrozí teplárenské společnosti a tvrdí, že kolem roku 2015 jim končí kontrakty na dodávky uhlí, kterého je málo, je drahé a lze ho nahradit maximálně tak zemním plynem. Kromě svých zkušeností vycházejí i z 2 roky starých závěrů takzvané Pačesovy energetické komise. Otázka je tedy jasná: je třeba zrušit územní limity těžby uhlí proto, abychom v zimě nemrzli? Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu, přeji vám dobré odpoledne. A do Brna současně zdravím předsedu výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a také generálního ředitele Tepláren Brno Alexeje Nováčka. Dobrý den, pane řediteli.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak vlastně ve skutečnosti, anebo spíš podle vašeho názoru, pane řediteli, stojí ta rovnice? Bez uhlí za územními limity budeme mrznout?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Já si myslím, že nemůžeme říct, že bez uhlí za územními limity budeme mrznout. Mrznout prostě nebudeme, akorát to teplo bude mít samozřejmě jinou cenu a ten, kdo ho bude používat, tak bude muset zaplatit podstatně jiné peníze, než platí teď.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem to se týká už nejbližších let, protože i kdybychom brali současnou vládu jako tu, která po 20 letech první opravdu otevírá téma územních limitů těžby uhlí, tak se nikdo nebaví o letech před rokem 2015?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Tak samozřejmě je třeba si uvědomit, že spousta času od doby, kdy se jak seriózně začala hodnotit energetická politika státu v oblasti těžby hnědého uhlí a spotřeby tohoto uhlí pro české teplárenství a spousta toho času uplynula. To rozhodování, já bych řekl, že v současné době už jsme pěti minut po dvanácté, i když se někdy říká, že to je těsně před dvanáctou. Je třeba si uvědomit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane řediteli, proč jsme pět minut po dvanácté?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
No, protože i když se v roce 2011, což znamená teď okamžitě rozhodne o zrušení územních ekologických limitů, tak ta situace v přípravě těžby a navýšení těžby je taková, že skutečně k nějakému výraznému navýšené těžby za územními limity s tím navýšením těžby můžeme počítat až tak kolem roku 2020 a dále. Na druhou stranu, pokud společnosti, které v současné době těží uhlí, dostanou jasný signál, že můžou pokračovat v přípravě těžebních prostorů i za územními limity, tak jsou samozřejmě schopny své předpoklady o těžbě od roku 2013 upravit a deficit uhlí částečně zmírnit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak podle vašeho názoru, pane řediteli Nováčku, poroste cena tepla v nejbližších letech, tím myslím třeba v nejbližších 3 letech?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Kdybych tohleto uměl říct, tak bych mohl dělat ekonoma na národohospodářské úrovni.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To nemůžete?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Cena tepla, cena, je to, je to, je to velice obtížné. Ta cena tepla bude záviset na mnoha, mnoha podmínkách, které v současné době nikdo nedokáže říct, jak se budou pohybovat. Je třeba říct, že hnědé uhlí je v současné době nejlevnější primární zdroj pro výrobu tepla a elektrické energie v rámci kombinované výroby elektřiny a tepla. Cena hnědého uhlí tak jak je, nebo tak jak se předpokládá postupně jeho nedostatek, hovoříme o nedostatku v roce 2013 například ve výši cirka 6,5 milionu tun. Dalších 2,5 milionu tun v roce 2015, v roce 2013 končí dlouhodobé kontrakty na dodávku paliva cirka 13 subjektům teplárenským, v roce 2015 dalším 6 subjektům. Tyto subjekty nejsou schopny v současné době uzavřít dlouhodobé smlouvy, dlouhodobé kontrakty, protože uhelné společnosti se tomu brání a postupují na základě ročních kontraktů, takže se dá předpokládat, že cena hnědého uhlí tím, že ho bude nedostatek poroste.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A tím tedy poroste i cena tepla.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
A tím samozřejmě poroste i cena tepla, protože jakmile roste cena primárního paliva, výrobce nemá žádnou jinou možnost, než uplatnit tento nárůst ceny do koncového výrobku, to znamená v našem případě do tepla.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli Nováčku, 10. března tohoto roku v Hospodářských novinách ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek říkal: "Můžeme očekávat skokové, nebojím se říct šokové zdražení tepla na dvojnásobek až trojnásobek samozřejmě v situaci, kdy nenajdeme jiné řešení, jak se s nedostatkem uhlí vyrovnat." To byste podepsal?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
No, já si myslím, že ano, protože tato slova pan ministr Kocourek samozřejmě neříkal na základě toho, že by si doma sednul s kalkulačkou a spočítal to, ale.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Asi si sedli jiní a podložili to.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Byla podložena, sedli si jiní a tyto, tyto čísla, tato čísla jsou podložena skutečně seriózními úvahami a analýzami, které prováděli odborníci. Teď se bavíme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, já o tom, pane řediteli, nepochybuji. Já se zeptám ale opačně. Kdyby tady někde kynulo to řešení, že se bude dát například v dole ČSA těžit za územními limity, tak jak by se pohybovala cena tepla?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Já si myslím, že v budoucnu v těch, v tom horizontu 3 let, o kterém hovoříte, tak se cena hnědého uhlí může zvednout řádově o 10 až 30 %. V tom případě, kdyby tady bylo jasně řečeno, že to uhlí za územními limity bude k dispozici. Je to můj odhad, je to můj odhad, který vychází prostě ze znalosti toho, kolik je teď k dispozici uhlí, kolik odběratelů to uhlí potřebuje a jaké jsou kapacity.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to zároveň znamená, abych to rekapituloval, že pokud by tady byl ten výhled, že se bude moct těžit za limity a uhlí bude o 10 až 30 % dražší, tak zároveň by bylo teplo jen o maximálně třetinu dražší?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
No, tak nebylo by úplně o třetinu, protože zase si musíme uvědomit, že koncovou cenu tepla dělá vstupní palivo, primární zdroj pouze z části, takže tam se nepromítne plný tento Xprocentní nárůst primárního paliva, ale pouze jeho část.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, víte, kam se chci dostat? Chci se dostat k tomu, když vy společně s Martinem Kocourkem, ministrem průmyslu a obchodu říkáte, že pokud budou limity tam, kde jsou, tak dojde k dvoj až trojnásobnému zvýšení ceny tepla, tak se ptám, pokud tam ty limity nebudou a těžaři vám budou dodávat vesele uhlí i zpoza limitů, tak jaký je odhad, že třeba v horizontu 3 let poroste cena tepla? Na to se ptám.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
No, vždyť já jsem vám na to odpověděl. Já odhaduji, že poroste v tom časovém limitu 3 let, řekněme, o 10 až 30 %.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím Alexej Nováček, generální ředitel Tepláren Brno a také předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky. Vy, pane řediteli, vedete společnost Teplárny Brno, vaše zařízení na výrobu tepla spalují zemní plyn a v malé části také těžké topné oleje.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Předpokládám, že vás tedy nějaké limity trápit nemusí.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Mě osobně teda Teplárny Brno a občany města Brna určitě ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A v čem je problém pro ostatní teplárny a vůbec producenty tepelné energie, aby v nějakém horizontu, řekněme, 5, 10 let změnily technologie a začaly spalovat něco jiného, ať už zemní plyn, těžké topné oleje nebo biomasu?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Začneme tou poslední komoditou, kterou jste, kterou jste naznačil, to je biomasa. Jakou biomasu? Je třeba si otevřeně říct, že biomasa, která by byla schopná nahradit výpadek hnědého uhlí k dispozici v České republice není. Není k dispozici ani lesní biomasa, která se spaluje nejlépe a je jedna z nejkvalitnějších. Hovořím o štěpce. A není k dispozici ani cíleně pěstovaná biomasa takzvaných energetických zemědělských produktů. Navíc cíleně pěstovaná biomasa prodražuje výslednou cenu tepla, její spalování nebo využití. Prodražuje výslednou cenu tepla a pak se můžeme bavit o tom nárůstu cen o 100 až 200 %.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, moc se omlouvám, ale to je.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Plyn.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, zůstaňme ještě chvíli, prosím, u biomasy. Evidentně někteří vaši kolegové například ze společnosti Plzeňská teplárenská, která už loni v červnu rozhodla o tom, že 65 % spotřebovávaného spalovaného uhlí nahradí právě biomasou, takže evidentně jsou tamní manažeři přesvědčeni o tom, že biomasa minimálně na tom trhu kolem Plzně je.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
No, ale to je jenom pro Plzeňskou teplárenskou a už pro nikoho jiného. Já když jsem například dělal průzkum, protože jsme také uvažovali v Brně z hlediska diverzifikace primárních zdrojů, dělali jsme průzkum, kolik biomasy by bylo k dispozici v okolí Brna, tak jsme se dostali k číslu nějakých 60 až 70 tisíc tun v rozumné dojezdové vzdálenosti, ta se počítá kolem 70, 80 kilometrů, protože pak samozřejmě náklady na dopravu zvyšují cenu toho paliva, a to je z hlediska toho, abysme například v Brně, kdybysme uvažovali, že přejdeme na biomasu, tak je to relativně zanedbatelné množství. A Teplárenské sdružení jako takové si nechalo provést analýzu disponibilní štěpky v České republice a disponibilní biomasy a z této analýzy vyšlo, že prakticky dostupná biomasa je vyčerpána, že projekty, které jsou v realizační fázi, vyčerpávají i nějaké ty zbytky, které se ještě najdou a že další projekty, které jsou připravovány, tak jejich požadavky na biomasu daleko přesahují vůbec dostupnost a možnost pěstování biomasy v České republice. A to znovu zdůrazňuji, nehovořím i o cenovém nárůstu, který by to znamenalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy komodita čísla 2, respektive zdroj tepelné energie číslo 2 zemní plyn.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Zemního plynu je relativně dostatek, má jednu, jednu obrovskou nevýhodu a to je, že nemáme zdroje zemního plynu, to znamená, že při větším spalování zemního plynu se stáváme více energeticky závislý, závislou zemí na dovozu. Jedna z našich obrovských výhod v rámci Evropské unie je relativně optimální energetický mys z hlediska dovozu surovin energetických a z hlediska čerpání vlastních surovin a dostali bysme se úplně mimo toto optimum. A druhá věc je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jestli tomu, no.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Druhá věc je cena. Je třeba si uvědomit, že v současné době 1 gigajoul tepla v plynu je šestkrát až sedmkrát dražší než 1 gigajoul v hnědím uhlí, takže si to sám promítnete, co to může udělat s koncovou cenou tepla. No, a třetí faktor, který by to ovlivňoval, je most investic a to investic velice rozsáhlých a ve velice krátké době. Kdy pominu, že by vůbec náš průmysl, anebo i evropský průmysl byl schopen vyrobit potřebná zařízení pro teplárny, bavím se o kotlích a budu se bavit jenom o ceně toho plynu, tak prostě opět to znamená nárůst výsledné ceny tepla řádově ve stovkách procent.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli Nováčku, od roku 91, kdy byly usnesením vlády ty územní limity těžby uhlí jaksi zřízeny, tak je už 20 let jasné, že hnědého uhlí je k dispozici, řekněme, jen omezení množství a to dokonce množství velice přesně spočitatelné. V podstatě už do poloviny 90. let je úplně jasné, kolik tun uhlí je k dispozici a konec. Nezaspali jste, myslím vy, kteří podnikáte v teplárenství s tím, že jste měli konvertovat své společnosti na jiný zdroj energie už dávno, dávno dříve a ne to řešit teď?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Já si myslím, že jsem nezaspali. Mimo to, co vy říkáte a co je platné od roku 91, tak pořád je platná státní energetická koncepce, která má platnost poněkud vyšší než usnesení vlády. Usnesení vlády bylo podlé mého názoru v roce 91 provedeno na základě naprosto chybných předpokladů a odhadů toho budoucího možného vývoje ve spotřebách energií, jejich dostupnosti a v tom, co si Česká republika může a nemůže dovolit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane řediteli, vy hodnotíte.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Bohužel žádná vláda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy hodnotíte kvalitu nějakého politického rozhodnutí, ale bavme se o tom, jaká je reálná situace po minulých 20 let. Je tady usnesení vlády, které zřídilo územní limity. Za ty si, a s tím asi budete souhlasit, nedovolí nikdo kopnout v současné době takříkajíc, tak proč jste nevycházeli z téhle /souzvuk hlasů/.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Ale celou, ale celou dobu, celou dobu se diskutuje o těchto limitech, celou dobu se diskutuje, že se bez těch, bez toho našeho nerostného bohatství, což je hnědé uhlí, neobejdeme, diskutuje se o nich a ty závěry první byly ještě dávno před Pačesovou komisí. Potvrdila je Pačesova komise, potvrdily je další nezávislé analýzy, které si nechal pan ministr Kocourek zpracovat v poslední, v poslední době. A já si myslím, že rozhodnutí vlády je rozhodnutí vlády a jakási strategie energetická, která je stanovená státní energetickou koncepcí a která má mít dlouhodobou platnost, se nemůže měnit jen tak rozhodnutím, nějakým rozhodnutím vlády. To ať se na mě žádný ministr, který tenkrát u toho rozhodnutí byl, ať se na mě nezlobí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom, jenom čistě, čistě technicky, pane řediteli.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Je to politické rozhodnutí a neodpovídá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To usnesení vlády bylo z roku 91, státní energetická koncepce měla poslední aktualizaci v roce 2004, takže, pokud bychom se bavili.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Já s váma souhlasím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O slepici a vejci, tak bezesporu usnesení vlády bylo dříve.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Ale státní energetická koncepce předtím byla platná taky a ta počítala taky s využíváním hnědého uhlí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, dobře, ale.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
A v roce 2004 státní energetická koncepce, která má platnost zákona, jednoznačně stanovila, že je třeba přehodnotit postoj k územním ekologickým limitům. Bohužel to se dodnes nestalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, na druhou stranu dvě minulá volební období bylo jak v programovém prohlášení vlády, tak v koaliční dohodě napsáno, že se prostě na limity nesáhne. Tak se vás ptám, to, co jsme si tady popsali, je politická realita v České republice už minimálně od roku 2006, tak proč teplárenství od roku 2006 neřeší přechod z hnědého uhlí na jiný zdroj tepla?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Pane redaktore, sám jste před chvílí říkal, že teplárenství postupně tam, kde to jde, přechod na jiný způsob vytápění a jiný způsob primární energie řeší. Plzeňská teplárenská /souzvuk hlasů/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To jsem, to jsem, pane řediteli, neříkal, uváděl jsem Plzeňskou teplárenskou jen.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
No, vždyť to je příklad toho, jakým způsobem například někteří kolegové řeší přechod, nebo budoucí možný nedostatek hnědého uhlí a snaží se ho tento nedostatek zmírni. Takovýchto projektů v rámci teplárenství byla, bylo, byla realizována celá řada. Byly realizovány na severní Moravě, byly realizovány i v jiných společnostech. Uvědomme si, že investice do energetiky a do teplárenství jsou investice dlouhodobé. To je první věc. Druhá věc, převážná část teplárenských společností je privatizována a jsou to akciové společnosti, které mají svoje majitele a tito majitelé rozhodují o budoucnosti, o vývoji těchto společností, o jejich funkčnosti, o jejich profitabilitě. A nedá se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, pane řediteli, o tom, o tom není vůbec žádná debata. Nikdo vás, tím méně já by chtěl k něčemu tlačit, na druhou stranu se ptám ve chvíli, kdy je ta realita jaksi politicky narýsována tak, jak je, tak, a vy sám říkáte, že je mnoho projektů už realizovaných, kde se ustupuje od hnědého uhlí a přechází se někam jinam, tak proč z vašeho pohledu stále trvá ta potřeba kopnout za limity?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Ale protože ten přechod není tak jednoduchý. Uvědomme si jednu věc, že z celkového, z celkové výroby tepla nebo spotřeby tepla v České republice přibližně 50 % je, je dodáváno v rámci soustav, v rámci dárkového zásobování teplem. A struktura paliv, kterým se, které je zabezpečeno těchto 50 % cirka ze 42 % se využívá zemní plyn, cirka z 11 % obnovitelné zdroje a distribuované zásobování 3 % a ostatní a 44 % černé a hnědé uhlí. A to je to, o čem jsem hovořil před chvílí. Je to jakýsi vyvážený palivový mix, který zabezpečuje energetickou bezpečnost, nakonec Česká republika, znovu zopakuji, byla v rámci Evropské unie odbornou agenturu vyhodnocena jako jedna ze zemí, která má nejvíce zajištěnou energetickou bezpečnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli Nováčku, já vím, ale na druhou stranu my se tady bavíme o něčem, co není jen nějaká čára narýsovaná notabene na mapě, vy dobře víte, že se tady bavíme o něčem, co by zrušilo minimálně dvě vesnice, velice tvrdě by to zasáhlo jedno několikatisícové město, a bezesporu by to celému tomu regionu severočeské hnědouhelné pánve nepřidalo na kvalitě životního prostředí, tak se ptám, jestli to, že se tím vaším nebo naším mixem někde v parametrech nepohne, není lepší varianta, než začít kopat za a těžit za územními limity?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Pane redaktore, uvědomme si několik věcí, které zazněly v tom, co jste vy řekl. To, o čem hovoříme, že by se došlo, že by, že by v rámci porušení těch, nebo zrušení těch ekologických limitů tak za posledních 5 let v rámci výstavby dopravní infrastruktury bylo, bych řekněme, zlikvidováno podstatně víc domů, podstatně víc věcí, které se týkají občanské vybavenosti, než o kterých se bavíme v rámci porušení ekologických limitů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Omlouvám se, řeknete mi, pane řediteli, jednu vesnici, která byla zbořena kvůli dálnici?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Kvůli dálnici ne, ale kvůli dálnici byly určitě, určitě obětovány některé domy, byly obětovány určité, určité zóny, které byly v okolí měst. Ta, ta, ta statistika je opravdu snadno dohledatelná a svým způsobem je jednoznačná. Když se bavíme o nějakém zásahu do, do části naší republiky, bavíme se o území, které má svoji rozlohu 12 kilometrů čtverečních, je to 0,21 % z kraje, ve kterém se uhelné zásoby nacházejí. Nevidím zase ani v tomto nějaký podstatný zásah. Na druhou stranu se bavíme o tom, že.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abychom si to, pane řediteli, jenom, abychom si to dali.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Cirka 1 milion lidí, které jsou závislí, kteří jsou závislí na dodávkách tepla z uhelných zdrojů, bude platit teplo řádově, jak jsem říkal, pokud se bude realizovat přechod na plyn a biomasu ve stovkách procent jinou cenu, to znamená vyšší cenu. A jestli, jestli se mě ptáte na to, proč moji kolegové a teplárenské společnosti nepřistoupili k takovémuto razantnímu řešení již v minulosti, no, tak ten důvod je, že snaha nás je, zachovat přiměřenou úroveň zásobování teplem přiměřenou cenovou úroveň.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednu otázku mám na vás, pane řediteli Nováčku. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa chce po společnosti Czech Coal, což je jeden z největších těžařů v České republice, aby dodávala 60 % těženého uhlí z dolu Vršany právě teplárnám. Czech Coal se tomu brání, ale zatím z ministerstva životního prostředí jaksi na tomto nápadu je trváno. Je to dobrý nápad nebo ne? Není to určitého způsobu řešení vaší situace?

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Podívejte se, jako nápad to může být dobrý, nápad to je určitě dobrý, je otázka, nakolik je možno tento nápad realizovat. Já si myslím, že tím, že jsme se rozhodli jít takovou cestou v energetice, jakou jsme šli a dospělo to prostě do toho stádia privatizace, v jakým, v jakým teď energetika se nachází, tak asi nějakým jednoduchým způsobem nařídit společnosti, aby dodávala 60 % uhlí teplárnám asi nějakým státním administrativním způsobem si nedokážu moc dobře představit a asi to nepůjde. Ale existujou i jiné nástroje, ekonomické nástroje, které například můžou daňovým způsobem zvýhodnit dodávky paliva a jeho využívání v rámci kombinované výroby elektřiny a tepla. Jsou to věci, které můžou i z hlediska ekologických daní zvýhodnit tohleto využití a myslím si, že pomocí těchto ekonomických nástrojů se dá najít cesta, jakým způsobem zabránit tomu, aby například se hnědé uhlí převážnou měrou využívalo pro výrobu elektřiny v kondenzačních elektrárnách a ta se eventuelně vyvážela, ale aby bylo využíváno pro potřeby České republiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pro výrobu tepla.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
V oblasti teplárenství.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to bezesporu uvidíme. Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a také generální ředitel Tepláren Brno Alexej Nováček byl jejich hostem. Pane řediteli, díky za váš čas a hezký večer, na shledanou.

Alexej NOVÁČEK, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, generální ředitel Tepláren Brno:
Já děkuji také a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji hezký večer a hezký víkend.

<http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: mav
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.