Došlo v Turecku před 100 lety k masakru, nebo ke genocidě? Nebyla vůle k bádání, míní Tomáš Laně
24. dubna si připomeneme 100 let od počátku masakru arménského obyvatelstva v Turecku. Papež František nedávno mluvil v souvislosti s touto událostí o genocidě, Turecko se ohradilo. Podle něj se papež dopustil pomluvy.
„Turecká reakce se dala očekávat. Turecko vždy reaguje podrážděně, když se v souvislosti s masakrem mluví o genocidě,“ přibližuje turkolog a diplomat Tomáš Laně. Řada historiků mluví o genocidě, ale situace v Turecku byla tehdy nejasná, z čehož podle něj těží různé výklady minulosti.
Zatímco Arménie mluví o genocidě, Turci se brání, i když přiznávají masakr. „Mluvilo se o arménské zradě, Turci podezřívali Armény z kolaborace a napomáhání Rusku,“ připomíná Tomáš Laně další souvislosti.
Dokumenty o případné zamýšlené likvidaci Arménů však neexistují. „Tajné dokumenty byly zničeny, stejně jako u nás dokumenty StB. Dnes se proto neví, jestli byl vydán příkaz, nebo ne,“ vysvětluje Tomáš Laně s tím, že tehdejší osmanská vláda zřejmě neměla v plánu arménskou menšinu zničit.
V roce 1915 byli zatčeni a popraveni istanbulští arménští předáci. 27. května téhož roku byl vydán zákon o vystěhování. Ten měl podle údajů Tomáše Laněho určit vystěhování Arménů do syrské pouště. „Nenaplňuje to rysy židovské genocidy, která byla přímo vymyšlena užším kruhem NSDAP,“ uvažuje.
Dění na tureckém území by se podle Tomáše Laněho dalo interpretovat jako genocida, pokud za genocidu považujeme „úmyslné a systematické zničení celé nebo části etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“. „Z konvence o zamezení o potrestání genocidy vychází, že by se definice genocidy na událost, ke které došlo v Turecku, dala aplikovat,“ soudí.
Proč Turci neotevřeli archivy a nebádají? A jak se žije arménské menšině v Turecku? Ptala se krátce po 17. hodině moderátorka Karolína Koubová.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
