Eduard Janota, místopředseda dozorčí rady ČEZ

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Přeji vám pěkné odpoledne. Místopředseda dozorčí rady ČEZ a bývalý ministr financí Eduard Janota je dnes mým hostem. Dobré odpoledne, vítejte v rozhlase. Dotazy na pana Janotu, pokud je budete chtít položit, pište na Facebookový profil pořadu nebo na adresu dvacetminut@rozhlas.cz. Jste, pane místopředsedo dozorčí rady, spokojen s nominací Jana Kohouta do tohoto kontrolního orgánu ČEZ?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Podívejte se, otázka spokojen a nespokojen, to vůbec není otázka na člena či místopředsedu dozorčí rady. Jan Kohout tam byl nominován s určitým patrně zřejmým cílem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ten je?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Aspoň já si to také vysvětluji. Tím neříkám, že má úvaha je správná, že ČEZ má určité nebo velmi rozsáhlé zahraniční kontakty, má zahraniční investice. Má je v určitých regionech, které nejsou zrovna právně i diplomaticky jednoduché a možná, že ta jeho role, role bude v tomto smyslu prospěšná, protože, jak víte, probíhá celá řada jednání o konkrétních projektech ČEZ v Bulharsku, Albánii, Rumunsku. Některé projekty jsou komplikované, některé projekty se komplikují díky regulativním zásahům místních vlád. Takže já si takto mohu vysvětlit, protože Jan Kohout je v prvé řadě diplomat a poté ekonom.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom abych tomu úplně správně rozuměl, dozorčí rada je kontrolní orgán, to není exekutiva ČEZ.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Rozumím tomu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, vy předpokládáte, že Jan Kohout, coby člen dozorčí rady bude jezdit do Albánie a řešit ne zcela vydělávající akvizici ČEZ?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Vy jste se mě ptal, co si myslím já o nominaci a prospěšnosti Jana Kohouta pro společnost. Já jsem vám reagoval tímto svým názorem. Ale nebyl jsem u debaty a přijímání Jana Kohouta byl. Takže to je spíš otázka buď na ministra financí Miroslava Kalouska nebo na premiéra Nečase, který podle mého názoru opět už si to myslím, rozhodovali primárně o obsazování celé dozorčí rady ČEZ.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak abych to odsoobnil, tak i přestože se bavíme o kontrolním orgánu a vedení této energetické společnosti, tak primárně je šikovnější, když tam sedí s vámi lidé, kteří jsou experti buď na ekonomii nebo energetiku nebo lidé, kteří jsou experti na něco jiného?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Tak musím uznat, že experti na energetiku v energetické firmě mají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zní to docela logicky, to si přiznejme.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Mají patrně větší předpoklady a být více přínosem pro tuto firmu. Ale znovu toto je otázka na mě, to je otázka na někoho, kdo tam složil o té dozorčí radě o jeho složení rozhodoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já to beru jako diplomatickou odpověď, byť jste říkal, že Jan Kohout je profesionálním diplomat zejména.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
To vyplývá z jeho minulého profesního řazení a já jsem si vydedukoval že i jeho diplomatické zkušenosti a vazby mohou být prospěšné pro firmu ČEZ.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že kvalita tohoto dozorčího orgánu, který bezesporu kontroluje jednu z nejsilnějších firem vůbec V Evropě, či ve střední Evropě, tak tím, že je tam nominován například tento člověk, nebo například Jiří Kadrnka, bývalý šéf Občanské demokratické strany na jižní Moravě, neutrpí?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Já si myslím, že je to tým 12 lidí, který se může vhodně doplňovat a který by měl velmi důsledně sledovat, kontrolovat činnost managementu ČEZ, protože primárním cílem, úkolem rady je dbát o to, aby se majetek akcionáře státu, který činí kolem 70 % v maximální možné míře zhodnocoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Janoto, prezident republiky Václav Klaus byl před několika dny v Moskvě a novinářům tam při jednom z brífinků řekl, že při rozhodování o tom, která firma bude stavět další bloky temelínské jaderné elektrárny, by se mělo brát v potaz to, že ruský Atomstrojexport, což je firma, která se jaksi dala najevo, že by se ucházela o tento kontrakt, slibuje, že 60 % zakázek spojených s dostavbou Temelína, by dostaly české firmy. Jak se vám poslouchá takové doporučení?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Poslouchá se mi velmi dobře a já bych byl velmi rád, kdyby ten tendr proběhl daleko profesionálněji než například proběhl tendr velice podobný v aeroliniích, Českých aeroliniích, protože tam se určitým řekněme bazírováním politickém aspektu vlastně celý tendr zhroutil a já jsem celou záležitost zdědil vlastně tím, že zůstal jediný zájemce o ČSA. A vlastně ta záležitost skončila díkybohu nějakým způsobem, že se firma vnitřně restrukturalizuje a že vůbec funguje. Já jsem opravdu v jistých chvílích mě obavy, že tím, že ostatní účastníci tendru vlastně se vzdali, odstoupili a vlastně nebyl nikdo, než jeden český subjekt, který měl ale své představy o bonitě firmy o tom, jakou cenu je schopen zaplatit, respektive inkasovat při privatizaci ČSA, takže toto bych dával jako příklad, jak by se postupovat nemělo. Čili jestliže máme tady tři vážné zájemce, jestliže pan prezident dává tento signál, se kterým se seznámil nebo setkal, nebo slyšel v Moskvě, tak je to zajímavá zpráva, je to zajímavá zpráva po celý průběh toho privatizačního procesu, který chystá a který bude mít určité zpoždění, ale já bych velmi citlivě uvážlivě postupoval, kdybych o tom rozhodoval, aby zůstal maximální počet uchazečů do poslední chvíle rozhodnutí o výsledku tohoto tendru, protože rozhodujeme o velkých miliardách a záležitost Temelína prostě je pro Českou republiku i českou ekonomiku velmi podstatná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli tomu pět úplně správně rozumím, tak vy to víte, ví to bezesporu i pan prezident Václav Klaus, že když se mluví o dodávkách v České republice pros tavbu jaderné elektrárny, tak se mluví také o Škodě jaderné strojírenství, protože to je firma, která by zejména mohla plnit dodávky technologií, které souvisí s jádrem. To je firma, která přes firmu OMZ souvisí přímo s ruskou vládou. To je pořád ještě dobrá zpráva, pane Janota.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Prosím vás, oddělme věci politické od věci ekonomických.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem popsal ekonomickou linii v tuto chvíli.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Protože jakmile začneme segregovat tyto jednotlivé věci od sebe, tak se můžeme dostat opět do spleti citací. Já bych nechtěl v dané chvíli nikoho znevýhodňovat ani zvýhodňovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak jen abychom si to ještě víc ujasnili. Aeroflot, který se ucházel o koupi v té první fázi tendru na prodej ČSA, který se ucházel, tak byl alespoň podle našich informací vyřazen z nějakého bezpečnostního hlediska, protože byl spojen s ruskou vládou? Eduard Janota mírně přikyvuje, abych to interpretoval pro posluchače.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
To je pouze to, že to bylo rozhodnutí pouze na úrovni vlády, rozhodnutí, které bylo na uzavřeném zasedání vlády. Čili ty detaily, které padaly pro to, že tehdy ministři rozhodli, v podstatě jsou pro mě v dané chvíli prostě pasé.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak jinými slovy, vláda, která bude rozhodovat o tom, jakým způsobem se bude dostavovat Temelín a kdo vyhraje dostavbu Temelína, by neměla brát takový zřetel na to, jestli ta firma má nějaké bezpečnostní riziko, to znamená, jestli je nebo není spojená s Ruskou federací či její vládou?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Já za sebe bych preferoval, kdyby se pochopitelně kromě ekonomických rizik braly do úvahy i ta ostatní, politická a bezpečnostní, chceteli další. Ale aby se tato záležitost prostě dovedla ohodnotit ve všech souvislostech v celém kontextu, protože není nic jednoduššího než prostě na začátku tendru někoho proklamativně vyřadit a pak čekat, jak to dopadne dál. Já myslím, že záležitost v souvislosti s ČSA může pro nás být velkým varováním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jedna otázka k tomuto tématu. To, že je nějaká firma, která by se podílela například společně s vítězem tendru na dostavbě Temelína a že by tato firma byla napojena nějakým způsobem na vládu Ruské federace je pro vás špatně nebo ne?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Pro mě jako pro ekonoma, pro mě špatně není, jako pro politika a politikem nejsem, tak to nechci hodnotit. Nicméně, zdůrazňuji, ta míra prostě těch možných rizik, to znamená, politických rizik, bezpečnostních rizik, musí být kompenzována, vyvažována ekonomickým přínosem. To si musí prostě vážit na miskách vah, nikoliv prostě provést ad hoc rozhodnutí jen tak bouchnutím dveřma a podobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak byste popsal současnou situaci ČEZ, co se týče úspěšnosti zahraničních akvizicí?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Tak to je podle mého názoru jedna z oblastí, která je velmi citlivá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Janoto, právě se na ní ptám.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Která je často pranýřována médii. Já sám při prvních debatách jsem s vedením ČEZ požadoval a tento požadavek bude naplněn na jednom z příštích zasedání dozorčí rady, že bych chtěl vědět, za jakých podmínek se ty či ony akvizice prostě pořizovali, jaké byly sledovány zájmy, cíle, efekty a jaká je dnešní realita. Já vím, že u některých z těchto akvizic je ten výsledek jiný, než se předpokládal, a proto v těchto případech se rozhodneme, co s tím dál. Čili toto je věc, kde dozorčí rada by měla velmi důsledně management ČEZ a vedení ČEZ kontrolovat. Na druhé straně mám informace z nejvyšších míst ČEZ, že ta situace je dobrá, že je v zásadě v intencích těch předpokladů, které prostě byly. A pak jsem říkal, že je chyba, že to ČEZ neumí lépe prostě mediálně prodat. Jestliže situace je pozitivní, tak nechť PR ČEZ ta pozitiva prodával. Jestliže je situace komplikovaná, nechť se problémy pojmenují a nechť se hledá řešení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem se v podstatě, pane místopředsedo Janoto chtěl zeptat jen na několik věcí, protože při pohledu do, řekněme posledních dostupných čísel, kterými je výroční zpráva za rok 2009, tak je vidět, že ČEZ, co se týče své albánské akvizice, prodělává téměř 1 miliardu 100 milionů, to je číslo z roku 2009, ze závěru tohoto roku, co se týče akvizice v Rumunsku, tak je na minusu někde na úrovní 300 milionů korun. V minusu jsou i akvizice v Maďarsku, v Srbsku, v Kosovu, v Bosně a Hercegovině. Tam všude jsou vidět červená čísla. Ptám se, jestli je akvizice někde, kde to na konci minulého roku hodí minus více než 1 miliardu úspěšná?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Pane redaktore, každá akvizice má určitou naběhlou křivku, já vůbec nezpochybňuji, že někde může být v prvním a druhém roce ztráta. Nicméně chci vědět, že opravdu je reálný předpoklad, že ty zisky, ta pozitiva v dalších letech tady bude. To je to zadání, které nejen já, ale požadoval to i předseda dozorčí rady Martin Říman. Toto chceme velmi důkladně diskutovat a to ještě v kontextu, že situace ČEZ dneska je trošku složitější ve smyslu tom, že ceny energie prostě nejsou takové, jak byly před dvěma lety, kdy se pohybovaly někde okolo 70 75 až 1 euro za 1 MegaWatt. Že jsou dneska někde okolo 50, a proto těch zdrojů bude určitě méně, proto zisk ČEZ bude nižší než byl v předchozích letech a proto bude nižší patrně i dividenda, takže my musíme na to nějakým způsobem reagovat a ČEZ na to reaguje v rámci své připravované vize mimo jiné i tím, že přehodnocuje některé investiční aktivity a to nejen v zahraničí, ale i doma a v podstatě musí se řídit nejen tím, jaký má zisk, jaký má obrat, ale on musí vycházet z toho, že rozhodující pro jeho chování je cash flowe, jako já velmi kritizuji to, že nejen to není případ ČEZ, že některé firmy prostě i v dobách dobrých, a to byl státní rozpočet toho příkladem v dobách velkých ekonomických růstů jsme si museli půjčovat, a to prostě je pro mě rozhodující. Čili nové vize musí být situace v řízení cash flowe tou rozhodující o tom, jak a kolik kde budu investovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomuto tématu jen dvě krátké otázky, ta první je, jestli se ČEZ bude stahovat z některých zahraničních akvizic a rovnou říkám, že se mluví například o Bulharsku nebo o té zmíněné Albánii.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Já si myslím, že dojde k přehodnocení. Slovo stahovat je možná silné, protože v těchto zemích má myslím, ČEZ v každé z nich víceroprojektů. Čili osobně se domnívám,že některé projekty prostě nebudou pokračovat v tom rozsahu, v tom smyslu, jak se původně předpokládalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Otázka číslo 2, říkal jste, že bude nižší i dividenda právě kvůli tomu, že cena elektrické energie je nižší. Vzhledem k tomu, že dividenda a teď nepočítám jen dividendu pro stát, když kompletní dividenda pro akcionáře byla ta poslední.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Asi 28 miliard.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Asi 28 miliard, tak teď za tento rok můžou politici počítat s jakou dividendou?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Jestliže loni byl zisk, pokud se nepletu 58 miliard a teď se očekává řádově až o 10 miliard nižší, tak teď z toho lze vydedukovat, že ta dividenda bude o tento řád nižší, to znamená, že státní rozpočet, respektive účet privatizace, on to není přímo příjem státního rozpočtu, získá méně zdrojů, které buď a teď jsem zvědav, jak to dopadne, jsem zvědav sám, bude sloužit, jak je proklamováno už léta jako určitá rezerva pro započetí penzijní reformy. Mimo jiné to chce primárně pan ministr financí Kalousek, jak je známo. Nebo tyto prostředky budou nadále směřovány na odstraňování ekologické zátěže a to musí být nějakým způsobem tyto zátěže řešeny. Já teď tady vůbec nehovořím o super zakázce, jen o těch závazcích, které stát jednoznačně má. Anebo jestli bude pokračovat určitě trend z minulosti, že se z těchto prostředků financovala i dopravní infrastruktura dálnic a železnic a podobně. Čili vím jistě, že prostředků bude méně než v posledních dvou letech a to citlivější bude rozhodování kam s nimi, co s nimi a za jakým účelem se použijí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu. Uvidíme, stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a místopředseda dozorčí rady ČEZ Eduard Janota je stále naším hostem. Teď budu mluvit, pane Janoto, a budu se vás ptát jako bývalého ministra financí. Kromě toho, že se dějí a možná budou dít věci, které se týkají přímo ČEZ, tak se zároveň zejména eurozóna, ale pak i celá Evropská unie dostává do dalších problémů. Po řecké krizi přišla krize řecká a jako kdyby za obzorem už vykukovala krize další. Dá se teď z vašeho pohledu mluvit o krizi eura, je to s eurem nahnuté?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Já bych nehovořil o tom, že je něco s eurem nahnuté. Já bych spíše konstatoval, že situace v některých zemích eurozóny je velmi komplikovaná a velmi složitá a že ty určité tanečky okolo Irska, jestli bude potřebovat půjčku nebo nebude potřebovat půjčku nebo chceteli finanční injekce na záchranu nebo stabilizaci svého bankovního sektoru, to je určitý kolorit, který má obdobný průběh jako v Řecku. Původně Řekové také tvrdili, že nebudou potřebovat finanční prostředky a tak dále, já myslím, že situace i v dalších zemích je poměrně složitá a to ne teď, ona byla složitá na jaře, když já jsem se účastnil jednání rady Ekofin. Situace Španělska, Portugalska je bytostně známá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom vy jak to říkáte, tak to vypadá, jako kdybyste nepochyboval o tom, že do nějakého krizového stavu se například Španělsko nebo Portugalsko dostane?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Já dneska tím, že snad nejsem ministr financí, tak mohu ty věci formulovat volněji. Ano, očekávám, že i v těchto zemích prostě nebo tyto země nebudou schopny samy řešit svou situaci, která pramenila z toho či onoho vlivu, ať už to realitní boom nebo prostě některé jiné aspekty nebo i věci, které souvisely s určitými ne zcela korektními odhady podmínek, za kterých byly sestavovány rozpočty, zejména ta jejich příjmová strana. Čili v tomto smyslu očekávám, že Irskem to tak úplně nekončí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když vezmeme určitý etalon problém Řecka a teď Irska, tak když bude mít problém Španělsko, bude to v řádech stejný problém?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
To je v řádech daleko větší problém, zejména v porovnání k Řecku je problém Španělska jednak silou ekonomiky a jednak tím, že v případě, že by tam ta situace opravdu dozrála do nějakého krizového stavu, tak byl by to větší problém. Nejsem si jist, že ty dnes, řekněme domluvené, i když ne zcela funkční mechanismy řešení problémů, myslím těch 750 miliard eur určitý balík, který vlastně už byl porušením tím, že Slovensko se k tomu nepřihlásilo, takže tento balík by byl podle mého názoru určitě nedostačující pro řešení všech problémů nebo problémů vícero zemí v souvislosti s jejich rozpočtovou fiskální situací.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte samozřejmě o tom záchranném fondu eurozóny, ke kterému se Slovensko jaksi nepřihlásilo. A ještě poslední otázka, kdyby opravdu došlo na to, co byste teď říkal, pane Janoto, tak jakým způsobem by se ta situace dala řešit?

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
To je otázka velmi komplikovaná. Já sám nevím, protože už při jednání, když jsem byl ministrem financí někdy v květnu na onom památném jednání rady Ekofin, ministrů financí, nočním jednání, bylo zřejmé, že mnozí jaksi se dívají na ten polštář, resortní polštář 750 miliard s určitými obavami. Ten polštář by měl fungovat tak, že v podstatě země, které se dostanou do problémů, budou sanovány v prvém kroku Evropskou centrální bankou a poté, pokud nebudou dostávat závazkům ze splácení těchto půjček, tak poté by měl nastoupit tento mechanismus, který byl domluven. To znamená, že poté by se musely ty prostředky z těch zemí, které mají participovat a zdůrazňuji, že to jsou země pouze eurozóny. To se netýká České republiky, která je jaksi členem Evropské unie a ne členem eurozóny, takže poté, až by ty prostředky se z těchto zemí nashromáždili na určité účty a poté by byly vráceny Evropské centrální bance vlastně na úkor toho, že je nesplácely ty země, které je dostaly, takže toto je krok, který je zatím podle mého názoru méně aktuální, protože nikdo žádnou takovou půjčku nedostal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžeme jen doufat, že k tomu například nikdy nedojde.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
To asi ano, to bychom měli. Alfou a omegou toho je prostě finanční disciplína a respektive rozumné úvahy o struktuře rozsahu rozpočtu, protože udělat dluh, udělat deficit v rozpočtu je velmi jednoduché, ale zajistit ho pro financování, to je ta nejhorší a nejdůležitější a nejkomplikovanější, která tady je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Místopředseda dozorčí rady ČEZ a bývalý ministr financí Eduard Janota, by jejich hostem. Pane Janoto, díky za váš komentář a hezký večer.

Eduard JANOTA, místopředseda dozorčí rady ČEZ, bývalý ministr financí:
Také děkuji. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.