Ivana Ünlüová z Úřadu vysokého komisaře OSN: Většina uprchlíků z Afriky se chce vrátit
Somálsko tvoří hned po Eritrejcích nejpočetnější skupinu afrických uprchlíků, která se dostává do Evropy. Naopak největším příjemcem uprchlíků na africkém kontinentu byla do loňského roku Keňa. Jak tato země přistupuje k uprchlíkům?
V Keni leží největší uprchlický tábor na světě Dadaab, ve kterém žije 350 tisíc lidí, někteří z nich tam žijí i pes 20 let.
„Někteří pracují, vedou své malé byznysy, mají drobná hospodářství, malé obchody. Většina z nich ale nepracuje,“ vysvětluje Ivana Ünlüová, vedoucí programu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Keni.
OSN se snaží nastavit programy tak, aby se uprchlíci mohli více podílet na svém vlastním živobytí, což je motivací pro budoucnost a integraci v samotné Keni, a zároveň je to připravuje na eventuální návrat.
„Naprostá většina uprchlíků – a to tom se v debatě o uprchlících v Česku nemluví – si pochopitelně nepřála opustit svou zemi, naopak se chce do ní vrátit,“ upozorňuje. A právě to podle ní musí být východiskem pro plánování eventuálního příjmu nebo integraci uprchlíků v Evropě.
Lidé se málokdy z vlastní vůle vydávají tisíce kilometrů do Evropy, aniž by napřed vyzkoušeli jiná možná řešení
Například v Somálsku je situace nejlepší od roku 1991, v zemi panuje relativní klid, funguje tam vláda a existují podmínky k základnímu životu. „Z Dadaabu se za poslední rok a půl vrátilo do Somálska asi 130 tisíc lidí,“ podotýká.
Mezi lidmi, kteří se dnes na cestu z Afriky vydávají, tak ne všichni by se kvalifikovali pro udělení azylu. Jak ale poznat, kdo je politický uprchlík a kdo ekonomický emigrant?
„Je potřeba se věnovat individuálnímu prošetření případu,“ říká s tím, že azylový režim existuje, jde o to, jakým způsobem ho země používají.
Uprchlíci, kteří do Evropy přicházejí z konfliktních oblastí, hledají především mír, a země, jako Německo, Švédsko jsou pro ně magnetem nejenom kvůli sociálnímu systému, ale protože tam existují jejich minority. „Mohou si tam rychleji nelézt práci, ať už legální nebo nelegální,“ dodává.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
