Kdyby slepice neoběhla tři kolečka, cítila by se jako prostitutka. Babiš má tři šance, říká Miloš Zeman

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017) - Foto: Khalil Baalbaki

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017)Foto: Khalil Baalbaki

Stabilní většinová vláda se podle českého prezidenta Miloše Zemana sestavit nepodaří, nevidí ale nic špatného na menšinové vládě. „Andreji Babišovi nebudu v žádném případě překážet,“ říká Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.

Dobrý den, pane prezidente. Jak se máte? Jak vám slouží zdraví? 

Dobré odpoledne. Mám se velmi dobře, protože jsem překonal 28. říjen. Byl jsem velmi rád, že jsem mohl udělit vyznamenání lidem, kteří si to podle mého názoru zaslouží. 

V projevu předtím, než jste udělil vyznamenání, jste avizoval, že se možná někteří vyznamenaní setkají s českou závistí. Už máte zprávy o tom, že se tak stalo, že jste se trefil? 

Dnes jsem si přečetl Blesk, kde jsou reakce například na Zdeňka Trošku. Vy novináři jste reagovali na Petra Žantovského, což je mimochodem docent, člověk, který učí, přednáší a napsal velmi hezkou a velmi kritickou knihu o České televizi. Nu, a tak si někdy říkám: Natočili Troškovi kritici nějaký film, udělali něco jiného užitečného ve svém životě? Vzpomínám na svého přítele Pavla Dostála, který mi říkal: Miloši, s domovnicí se nediskutuje. Přestaňme se bavit o kriticích těch vyznamenaných, řekněme, že s domovnicí se nediskutuje, a pojďme dál. 

„V prvních povolebních vyjedáváních všechny slepice říkají, že to tomu kohoutovi nedají a obíhají takové slepičí kolečko. Viděl jste to někdy na dvorku?“

Pojďme dál k tomu, co vás čeká. Zítra budete obědvat s Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO, které s velkým náskokem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. Jaký máte dojem z prvních povolebních jednání mezi vítězem voleb a těmi dalšími? 

V prvních povolebních vyjednáváních všechny slepice říkají, že to tomu kohoutovi nedají a obíhají takové kolečko, slepičí kolečko. Viděl jste to někdy na dvorku? 

Ano, viděl. Jsem z venkova. 

No, tak výborně. Když slepice oběhne tak zhruba dvě až tři kolečka, najednou ten kohout na ni dolehne. Promiňte, že používám tento zcela nevhodný příklad z živočišné říše, ale myslím si, že ta analogie s povolebním vyjednáváním je docela případná. 

Když převezmu tu vaši metaforu, může tedy onen kohout dělat něco jiného, než vyčkat toho třetího kola? 

Zůstanu chvilku u té metafory. I ta slepice má svoji důstojnost a kdyby neuběhla ta tři kola, cítila by se jako slepičí prostitutka. Po třech kolech už je to všechno v pořádku. 

Čtěte také: Slepice, kohouti a menšinová vláda. Komentátoři reagují na Zemanovu metaforu

Nemáte žádné výhrady k tomu, jak do této chvíle postupoval vítěz voleb Andrej Babiš? Že se mu nepodařilo z většiny politických stran získat aspoň příslib koaliční spolupráce? Dělal podle vašeho názoru něco chybně v tom vyjednávání? 

Ne! Podle mého názoru v prvním kole ani nemohl získat příslib, i kdyby byl zlatý a sametový. Vracím se k té metafoře: Právě, že ta slepice musí oběhnout to kolečko. Ale nezapomeňte, že je tady ještě druhá varianta, a sice varianta menšinové vlády. Koneckonců, proč ne? Já jsem měl menšinovou vládu čtyři roky a fungovala. 

Není ale zvláštní, že po týdnu zatím neformálních jednání, protože Andrej Babiš ještě nemá vaše oficiální pověření, je tady na stole zatím z jeho strany jediná varianta, a to menšinová vláda tvořená některými nynějšími ministry hnutí ANO a doplněná o takzvané odborníky? Je to po týdnu… 

Ale kdo říká, že je to jediná varianta? Je to výhrůžná varianta: „Pokud se mnou nepůjdete, bude tady menšinová vláda.“ V politice se velmi často vyhrožuje a myslím si, že je to součást politického řemesla. 

Takže ze strany Andreje Babiše je to zatím jenom taktika, nikoli vážně míněná varianta? 

Ne, je to velmi vážně míněná varianta. Ale není to varianta úplně jediná. 

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017) - Foto: Khalil Baalbaki

Proč si myslíte, že je potřeba těm ostatním stranám vyhrožovat? 

Protože jim musíte dokázat, že existují i jiné možnosti, než jejich účast na vládě. 

Andrej Babiš odhaduje, že by nová vláda mohla být ustanovena do Vánoc. Budete mít jako prezident republiky nějaké speciální požadavky, které by třeba jmenování nové vlády mohly zdržet? 

Ne. Já ctím s úctou vítěze voleb, protože vím, jak obrovská práce je vyhrát volby. A vím to z vlastní zkušenosti. Někteří lidé to nevědí, někteří lidé se toho nedopracovali až dosud a obávám se, že se toho do konce svého politického života ani nedopracují. Ale protože já jsem to svého času zažil, tak si toho vážím, a právě proto nebudu Andreji Babišovi v žádném případě překážet. 

Pokud bychom se shodli na tom, že je menšinová vláda jedna z variant, že to není jen vyjednávací výhrůžka, nemá zatím zajištěnou podporu. Teoreticky by mohla dlouhou dobu vládnout bez získání důvěry sněmovnou. Jak dlouho? 

Do doby druhého pokusu. A jak víte, prezident má dva pokusy. Když si přečtete ústavu, zjistíte, že třetí pokus má předseda Poslanecké sněmovny – na jeho návrh já pak jmenuji předsedu vlády. Takže Andrej Babiš má tři šance. 

To znamená, že stále zastáváte stanovisko, že i předseda Poslanecké sněmovny by měl vzejít z vítězného politického subjektu, v tomto případě z hnutí ANO? 

„Když si přečtete ústavu, zjistíte, že třetí pokus pak dává na jeho návrh a já pak jmenuji předsedu vlády. Takže Andrej Babiš má tři šance.“

Pojďme si popovídat na toto téma trošičku podrobněji. Setkal jsem se s názorem Petra Fialy, že on jako předseda opoziční strany, která je druhá na pásce, by měl být předseda sněmovny. Nu, dobře, Václav Klaus a já jsme se svého času střídali ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Ale mezi našimi stranami byl tehdy rozdíl několika málo procent. Plus minus měly obě strany kolem třiceti procent. A tady máte na jedné straně třicetiprocentní Babišovu stranu, na druhé straně jedenáct procent pro Petra Fialu. A to je velký nepoměr, jak jistě uznáte. 

Petrovi Fialovi a vedení ODS tedy není nic platné to, že jsou druzí na pásce? 

Umožňuje jim to to, aby kandidovali na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. To bych považoval za legitimní. 

Tam už ale není ta možnost navrhnout toho příštího možného premiéra. 

No, to samozřejmě není. 

Takže hnutí ANO by mělo brát vše, protože zvítězilo s takovým náskokem? 

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017) - Foto: Khalil Baalbaki

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017)Foto: Khalil Baalbaki

Dovedeno ad absurdum, mohlo by navrhnout taky všechny tři místopředsedy Poslanecké sněmovny, což samozřejmě neudělá. 

Vidíte ještě nějakou možnost, jak se dobrat ke stabilní většinové vládě? 

Ne, a já bych si to ani nepřál. Uvědomte si, že politika je samozřejmě kompromis, ale kompromis, kdy často velmi odlišné programové postuláty musíte kombinovat tak, že se vzájemně vyruší. Takže nakonec vaše vláda neudělá nic. A to je nebezpečí, které u jednobarevné vlády nehrozí. Dovolte mi, abych se pochválil. Dělám to velmi rád a velmi často. Moje jednobarevná menšinová vláda za 4 roky své existence udělala tři základní reformy: privatizovala banky, profesionalizovala armádu a zřídila krajskou samosprávu, kterou chce Andrej Babiš zrušit, ale já se mu to pokusím vymluvit. Jaké reformy udělala Sobotkova vláda? Žádné. Udržovala chod státního stroje, což je samozřejmě dobře, ale nic víc. 

Jaké reformy by tedy měla udělat ta následující vláda podle vašeho názoru? 

Především by měla přejít na výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Jsme nejprůmyslovější země Evropy a měli bychom jí zůstat, protože nám to přináší více prospěchu než škod. Včetně toho často proklínaného automobilového průmyslu, ale průmysl 4.0 znamená robotizaci. Robotizace znamená přechod od levné pracovní síly ke kvalifikované, od levné výroby ke kvalifikované výrobě s vysokou přidanou hodnotou a tak dále. Tato reforma kdyby se nové vládě podařila, tak má 90 % odpracováno. 

Přináší robotizace anebo průmysl 4.0 i nutnou reformu vzdělávacího systému? Nebo stačí učitelům pouze přidat? 

Především, a to je velmi nepopulární, musíme jasně říci, že ve vzdělávacím systému máme orientovat svoji pozornost na technické školství. A to počínaje učňovským školstvím, přes středoškolské až po vysokoškolské. Na začátku naší sametové revoluce zcela pochopitelně každý chtěl, aby jeho dítě bylo právník nebo ekonom a nikoliv strojní inženýr. Sebekriticky přiznávám, že moje dcera začala studovat antropologii. A já si říkám: jsi svobodný člověk, no tak si to studuj. Ale při vší úctě k těmto profesím, tato země potřebuje vyspělé technické školství a základní jádro vzdělávacího systému a jeho reformy musí být reorientace směrem k technickému školství. 

„Musíme jasně říci, že ve vzdělávacím systému máme orientovat svoji pozornost na technické školství. A to počínaje učňovským školstvím, přes středoškolské až po vysokoškolské.“

Jak by se té reformě podle vás mělo říkat? 

Dát tomu nějakou marketingovou nálepku je to nejméně důležité. Tohle mě opravdu nenapadlo, mít nějaký label, kde na zkaženou potravinu nalepíte něco hezkého, aby to vypadalo dobře. (chvíli přemýšlí) Sebevědomá země, pane Pokorný, co tomu říkáte? To by mohlo zahrnovat vše, kulturu, ekonomiku, školství. Sebevědomá země, ne ušlápnutá, ne země, která se hrbí před Východem ani Západem. Sebevědomá země, jste pro? 

Nedá se říct ne. Dovolte mi ale ještě otázky, které se vztahují k vyjednávání o příští vládě. Z části politického spektra slyšíme, že účast těchto politiků ve vládní koalici s Andrejem Babišem blokuje jeho trestní stíhání – pokud tedy Policie České republiky znovu požádá o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Uvažujete o tom, že byste třeba abolicí, na kterou jako hlava státu máte právo, ta politická jednání odblokoval? 

Tak za prvé bych to nikdy neudělal, protože, jak jsem kdysi v nadsázce a v bonmotu řekl, Andrej Babiš neseděl 23 let, takže ho nelze srovnávat s Jiřím Kajínkem. Klidně ho jmenuji premiérem, i když je nebo bude trestně stíhán, s argumentem, který jsem už mnohokrát uvedl, dokonce i vy byste si ho mohl všimnout. V Poslanecké sněmovně je teď Martin Půta, který je trestně stíhán už tři roky. Mimochodem, myslím si, že je to taky policejní provokace, protože ho stíhají za úplatek 800 tisíc korun, což je poněkud nízká částka, ale budiž. No, a byl zvolen hejtmanem, třebaže všichni o tomto trestním stíhání věděli. Pane Pokorný, hejtman je premiér kraje. 

Předvolební debaty akcelerovaly téma, jaká je budoucnost České republiky v Evropské unii, jestli by Česká republika neměla stát vně. Vrcholní slovenští politici včetně premiéra Fica nebo prezidenta Andreje Kisky v reakci na výsledek českých voleb společně prohlásili, že ze Slovenska se stal „proevropský ostrov ve střední Evropě“. Vidíte to taky tak? 

„Evropská unie je náš osud. Měli bychom v ní zůstat a měli bychom ji zevnitř kritizovat za všechny její neuvážené kroky.“

Rozhodně ne. Oni si moc fanděj. Je to malá země a potřebuje si zvyšovat sebedůvěru. Já si myslím, že přes všechny výhrady vůči některým krokům Evropské unie, které jsou neuvážené až nesmyslné, viz cena másla, která vyletěla kvůli tomu, že EU dotuje, když nevyrábíte mléko, tak přes všechny tyto kroky Evropská unie je náš osud. Měli bychom v ní zůstat a měli bychom ji zevnitř kritizovat za všechny její neuvážené kroky. 

Jedním z témat předvolebních debat byl také zákon o obecném referendu. SPD Tomia Okamury by jeho prostřednictvím ráda vyvolala lidové hlasování o vystoupení České republiky z Evropské unie. Mělo by se tak stát, mělo by to referendum být? 

Řekl jsem, že jsem pro referendum na toto téma, ale současně jsem dodal, že v takovém případě bych hlasoval proti, tedy abychom zůstali v EU. A mimochodem, když mluvíme o panu Okamurovi, mě trošku dojalo, když mě vyzývá, abych podpořil zákon o obecném referendu. První zákon o obecném referendu předložila moje vláda před více než 15 lety a před zhruba dvěma roky jsem pronesl plamenný projev v Poslanecké sněmovně, který rovněž podpořil zákon o obecném referendu. 

Jak vysoké kvórum byste pro vypsání referenda požadoval? 

To jsem také říkal v tom zákoně: 250 tisíc podpisů na petici. 

Což třeba SPD Tomia Okamury připadá příliš vysoké. 

No, já bych neřekl. Máme 10 milionů občanů, z toho 8,5 milionů lidí s volebním právem. Myslím si, že tuto bariéru potřebujeme proto, aby referendum nebylo vypisováno kvůli každé hlouposti. 

Když už mluvíme o předsedovi SPD Tomiu Okamurovi. Usilujete o zvolení i na další druhé funkční období. Zajímá vás, jestli Tomio Okamura ohlásí taky kandidaturu na hlavu státu? 

Především si myslím, že je to jeho věc. Svaté právo na to má, jako každý kandidát. Je velmi pravděpodobné, protože do jisté míry máme společné voliče, že mi odebere zhruba 10 % hlasů, aniž by sám se stal prezidentem. Vy znáte pojem win-win strategy, kde vyhrávají obě strany, tohle by byla takzvaná lose-lose strategy, kde obě strany prohrají. 

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017) - Foto: Khalil Baalbaki

To znamená i vy? 

Tak když vám někdo sebere deset procent, tak už je to dosti citelná ztráta. 

Tomio Okamura, jehož strana SPD skončila ve volbách třetí, řekl před týdnem v tomto pořadu, že chce zrušit Senát a snížit počet poslanců na 81. Co na tyhle názory řeknete? 

Zrušení Senátu je skvělá myšlenka. A pokud jde o snížení počtu poslanců, proboha proč ne? 

Svého času, jste, pane prezidente, stál u rozkvětu České strany sociálně demokratické, dneska sledujete její pád – se zármutkem, pocitem zadostiučinění nebo neutrálně? 

„Zrušení Senátu je skvělá myšlenka. A pokud jde o snížení počtu poslanců, proboha proč ne?“

Se zármutkem. Když věnujete 8 let svého politického života, aby se ta strana ze 7 procent dostala na 32, tak nemůžete cítit nic jiného než zármutek. Ale na druhé straně, já budu říkat sociálním demokratům, až je teď také přijmu: podívejte se, máte alespoň jednu naději, že je vždy možné se z těch sedmi opět dostat na těch 32 procent. 

Za jak dlouho? 

V mém případě to trvalo pět let. 

Dobře, to byla historicky a politicky trochu jiná situace. 

Ne. 

Dneska máte v Poslanecké sněmovně devět stran. ODS se také nepodařilo hned se dostat na ta původní čísla, skončili v těchto volbách na 11 procentech. Co je pro to potřeba udělat? 

Nového předsedu strany. 

To stačí? 

Ne. Nové předsednictvo strany. 

To stačí? 

Ano, to už ano. Samozřejmě, že předsednictvo, to jsou i předsedové krajských organizací, to už je poměrně velice široký soubor lidí. Mimochodem, mám dojem, že má 33 členů a po volbách, kdy sociální demokracie dostala 20 procent, se toto předsednictvo sešlo a poměrem hlasů 20:13 vyzvalo Bohuslava Sobotku, aby rezignoval. To nebyl žádný lánský puč. V Lánech nebylo 33 lidí. A kdyby se to uskutečnilo, možná, že by teď sociální demokracie neměla oněch sedm procent. 

Myslíte si, že je to nová šance pro známé politiky, jako jsou třeba Jeroným Tejc, Jiří Zimola, Michal Hašek? 

Myslím si, že ano. A určitě se najde ještě někdo další. 

Někdo nový, takzvaně neokoukaný? 

Já samozřejmě neznám všechny nové politiky sociální demokracie. Ale chcete-li nějaké konkrétní kritérium, je velice snadné – podívejte se na výsledky voleb a podívejte se na počty preferenčních hlasů. Politik je úspěšný nebo neúspěšný podle toho, jestli mu věří nebo nevěří voliči. 

Přejděme na zahraniční téma. Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení katalánského parlamentu ze vzpoury. Důvodem jsou jejich snahy o nezávislost Katalánska. To dnes oznámil španělský generální prokurátor. Odhadujete, že se situace ve Španělsku ještě zkomplikuje? 

Mě na celé té věci zaujala jedna věc. V Barceloně jsou obrovské, řekněme milionové demonstrace pro a proti nezávislosti, to znamená, že to je zhruba 1:1. Takhle nevzniká secese, takhle nevzniká nezávislost a regionální samospráva, která by přerostla v novou zemi na evropské mapě. Kdyby to bylo 10:1, prosím, 8:2, tak to pochopím, je-li to 1:1, přeji si územní integritu Španělska. 

A teď ještě k událostem uplynulého víkendu. Už jsme se zmínili o udělování státních vyznamenání na Pražském hradě, vlastně v tu samou dobu ničil většinu České republiky vichr, spousta hasičů vyjížděla do terénu, spousta energetiků vyjížděla do terénu. Co se line hlavě státu, když sleduje nasazení právě záchranných složek? 

Za prvé, nebylo to v tu samou dobu, bylo to o den později, kdy byl také uzavřen Pražský hrad. Za druhé doufám, že nebudete srovnávat udělování vyznamenání s vichrem. 

To bych si nedovolil. 

Protože jedno bylo pozitivní a druhé bylo negativní. A je mi líto, že jste se tomuto tématu nevěnoval, protože někteří vaši novinářští kolegové se blýskli svojí obvyklou neschopností. Ale když jste se na to nezeptal, já na to reagovat nebudu. A teď, co má říci prezident na to, že asi tak 10 let po orkánu Kyrill nad územím České republiky opět řádila vichřice? Nic. Protože vichřice je něco, co není v kompetenci jakéhokoliv politika. Já mohu pouze poděkovat hasičům za jejich skvělou práci. A samozřejmě ne jenom hasičům. 

Sám jste slyšel, že jsem se primárně neptal na vichřici, ale na hasiče a záchranáře. A závěrem, pane prezidente, i Český rozhlas připravuje svoje předvolební vysílání před prezidentskými volbami, které budou v lednu 2018. Stále trváte na tom, že se nezúčastníte rozhovorů na toto téma a diskusních pořadů v médiích? 

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017) - Foto: Khalil Baalbaki

Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem (30. října 2017)Foto: Khalil Baalbaki

Zcela trvám, protože když se k něčemu zavážu – a tady jsem se zavázal sám sobě, nikdo mě k tomu nenutil – tak jsem povinen závazek dodržet. Ale ten argument je naprosto jasný: já tady pět let vykonávám funkci prezidenta, to je dost dlouhá doba, aby občané mohli rozhodnout, zda jsou nebo nejsou s touto prací spokojeni. A je naprosto naivní předpokládat, že pět let kompenzuji hodinou televizní diskuse. 

Dá se ale předpokládat, že v den konání prvního kola prezidentské volby už bude mít Česká republika vládu a premiéra? 

Tu bude mít dřív, ale je otázka, a to nemohu ovlivnit, jestli Poslanecká sněmovna takové vládě vysloví důvěru. Mohu pouze sdělit, a to už jsem řekl veřejně, že pokud se tak nestane, jmenuji premiéra znovu. Tečka. 

Tečka za dnešními Dvaceti minutami Radiožurnálu, jejichž hostem byl prezident republiky Miloš Zeman. Děkuji za rozhovor a na shledanou. 

Bylo mi potěšením. Dneska jsem ani nepoužíval překlad názvu ruské rockové skupiny... 

Tak u toho, prosím, pane prezidente, zůstaňte. 

Já u toho zůstanu, protože tato skupina, pokud vím, už úplně zanikla a chtěl bych to připomenout těm, kdo ji považovali za bojovníky za lidská práva v Ruské federaci.
 

Autor:  Jan Pokorný  (jap)
Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 17:06; repríza: úterý–sobota 00:10  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace