Libor Dušek, ekonom

Jak finančně zvládneme rok 2012? Co nám přinesou vládní reformy a vývoj ekonomiky? To je otázka, kterou si v posledních dnech položil snad každý. Změny se týkají daní, důchodů nebo třeba cen energií. Na co se tedy připravit? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozván přijal ekonom Libor Dušek z CERGEEI akademického pracoviště zřízeného společně Univerzitou Karlovou a Akademií věd. Vítejte u nás.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak vy dlouhodobě pracujete na projektu Idea, ten se zabývá právě dopady reforem, ale upřímně může se v nich podle vás orientovat běžný občan podle toho, co se dozví od své vlády?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Může, ale dá mu to hodně práce, u nějakých sociálních dávek většinou ministerstva informují docela zřetelně, jak se změní nároky či jejich výše. Co příliš nepomáhá, že vláda málo informuje o důsledcích těchto reforem, které nejsou příliš zřejmé. V důvodových zprávách zákonů často ani nenajdeme správně vyhodnocené dopady, ty reformy jsou často připravovány ad hoc. V našem ústavu se snažíme trošku suplovat roli vlády, že počítáme tyto dopady a vyhodnocujeme, nemáme nějaký přístup pro nebo proti reformám, snažíme se porozumět jejich důsledkům.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak o to samé se teď budeme v následujících Dvaceti minutách snažit i my, takže to, co asi každý vnímá jako tu nejmarkantnější změnu, je pohyb DPH. Spodní sazba se zvýší z 10 na 14 %, to postihne potraviny, služby, vodné, stočné, teplo, kulturu, sport, dopravu nebo léky. Dá se říct, kolik peněz měsíčně to může stát jak jednotlivce, jak třeba modelovou rodinu se 2 dětmi?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Podle našich propočtů průměrnou domácnost tyto daňové, zvýšení DPH a v příštím roce přijde na zhruba 250 korun měsíčně, to jest něco více než 1 % jejich měsíčních výdajů, obdobně průměrnou domácnost se dvěma dětmi zhruba na 360 korun měsíčně, to je také o něco více než 1 % jejich měsíčních výdajů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak a teď od vlády slyšíme o kompenzacích, například o 150 korun měsíčně se zvyšuje daňová sleva na dítě a rodiče si tedy budou moci ročně odečíst z jednoho potomka 13 tisíc 404 koruny, je to skutečně kompenzace?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
V zásadě ano. Propočítával, jak se tato kompenzace projeví v rozpočtech domácností a pro rodiny se 2 dětmi tato kombinace změn DPH a této zvýšené slevy na dani znamená v zásadě, že nula od nuly pojde. V prvním roce to bude horší, nebo to zvýšení DPH je vlastně nejradikálnější v prvním roce, rodina se 2 dětmi si pohorší o více než 80 korun. Problém ovšem s touto kompenzací je, že na ni nedosáhnou úplně všichni, nedosáhne na ni asi 6 % domácností, a to jsou právě ti nejchudší, zejména tedy nezaměstnaní či jinak ekonomicky neaktivní, protože tuto slevu na dani mohou čerpat jenom ti, kteří pracují a zároveň tato sleva na dani až přehnaně kompenzuje domácnosti s více dětmi, protože čím více má dětí domácnost, tím má také větší výdaje, ale ty výdaje se nezvyšují o stejnou částku s každým dítětem, kdežto ta sleva na dani je pro, za každé dítě stejná. Takže v podstatě jsou jakoby dotovány domácnosti s 3 a více dětmi a zase naopak stále na /nesrozumitelné/ celkové změnách DPH a s touto slevou na dani tratí domácnosti s jedním dítětem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To jsou tedy domácnosti s dětmi. Další asi takovou hodně zasaženou skupinou jsou důchodci. Důchody se také valorizují v průměru o 174 koruny, ale já jsem teda od mnoha důchodců slyšela komentáře, které se moc do rádia opakovat nedají, mají zkrátka pocit, že stále nedostávají dost, při výši důchodů je to možná i pochopitelné. Vyrovná tedy tato valorizace tomu průměrnému důchodci zdražení, které přinese DPH?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Posluchače to překvapení asi stejně jako nás, když jsme viděli výpočty, že v zásadě ano. Životní náklady rodin důchodců v důsledku zvýšení DPH v příštím roce vzrostou o zhruba 130, 150 korun, což je tedy méně než tato valorizace. Bylo by asi si dobré vysvětlit, že jednak jsou v tom velké rozdíly mezi domácnostmi. Tím, že se DPH zvyšuje jenom u něčeho, tak například domácnosti, které topí plynem, pro ně se DPH nemění a zároveň od roku 2013 se mohou dokonce těšit na snížení ceny neboť se DPH za plyn či elektřinu snižuje, zatímco domácnosti vytápějící centrálně z kotelny, pro ně se DPH zvyšuje a toto jsou velké nákladové položky a tím pádem budou také velké rozdíly mezi domácnostmi a samozřejmě důchodcům také porostou výdaje v důsledku jiných změn, například poplatky v nemocnicích, to jsou tedy zdravotnické služby, které konzumují více staří lidé, ale bylo by dobré si ujasnit, že vlastně tato valorizace důchodů, těch 174 korun, co jsme zmiňovala, nahrazuje zvýšení cen, které proběhlo právě v končícím roce a naopak stoupnou ceny v důsledku vyšší DPH, ale to bude valorizováno až při zvýšení důchodů od roku 2013.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tedy, že ve svém důsledku ten důchodce má pravdu, že na tom bude hůř?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Důchodce na tom má pravdu, že na tom bude hůř, ale vždycky se mu to vrací po roce.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, vy jste u toho zmínil vlivy na ceny energií, ale to bylo pouze z ohledu DPH a my teď sledujeme zdražování plynu i elektřiny od různých společností. To je něco, s čím určitě musíme počítat a co se tady jaksi nedá zahrnovat do reforem, ale určitě to také zvýší náklady.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Samozřejmě ano, ale to je prostě něco, co ty daňové změny už s tím nemůžou nic dělat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Další změna daně z příjmů nám příští rok mírně klesnou o povodňovou stovku a růstem daňové slevy na děti, takže ve výsledku je to také něco, co by mělo vyrovnávat dopady reforem, ale já tipuji, že to ty změny DPH pohltí, je to tak?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Jak už jsem řekl, jsou právě velké rozdíly mezi domácnostmi, to jest, jak komu, že rodiny s dětmi díky té vcelku štědré slevě budou víceméně jako kompenzovány za to zvýšení DPH, důchodci nakonec taky, byť jenom o rok holt si na to musí rok počkat. Naopak rodiny bez dětí, ty jsou vyloženy bity na těchto reformách, hlavně domácnosti, rodiny zaměstnanců budou mít výdaje vyšší o více než 300 korun a nikdy žádnou slevou či valorizací důchodu či navrch se jim toto nikdy nevrátí. K tomu mám obecnou poznámku, že ten náš daňový a sociální systém zvýhodňuje rodiny s dětmi vůbec nejvíce ze všech rozvinutých zemí. Když si sečtete, kolik domácnosti platí na dani z příjmu, na sociálním a zdravotním pojištění a kolik zase dostávají na nějakých sociálních dávkách, tak zjistíte, že u nás domácnosti se dvěma dětmi už touto reformou vlastně dostávají zhruba 6 % svých příjmů zpátky do vlády, jsou tedy čistými příjemci ze státního rozpočtu, nikoliv plátci. Zatímco domácností bez dětí, nebo jednotlivci, kteří nemají žádné příbuzné či děti, tak platí přes 23 %. A takto obrovský rozdíl ve zdanění dotování jako rodin s dětmi ve srovnání s rodinami bez dětí vlastně nemá ve světě obdoby a nyní tyto zaváděné reformy to ještě rozevírají tuto nůžky, ještě zvyšují tu disporitu mezi rodinami s dětmi a ostatními. Jinými slovy ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže přesto, že tedy od lidí často slýcháme, že se nekoná žádná prorodinná politika, že se jim obecně daří stále hůř a že váhají, zda si vůbec budou moci dovolit druhé dítě, tak to není na základě reforem, protože ty naopak ve srovnání se světem dělají pro rodiny v podstatě co mohou?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
To se nedá říct tak úplně jednoduše, řekněme u nás jsou velmi štědré sociální dávky a daňové výhody pro děti, na druhou stranu například síť školek zvláště v době dnešního babyboomu je problematická, a to znamená, že potom lidé zase platí víc za soukromé školky, zatímco ve skandinávských zemích to daňové zvýhodnění není tak extrémní, ale potom lidé to dostanou ve veřejných výdajích tím, že prostě ta školka tam je a je pro všechna veřejná a zadarmo, tak jednoduše se to nedá srovnat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem to všecko, co jsme teď komentovali, jsou jen následky tedy DPH, ale slyšíme i kvůli ekonomickému vývoji, že je tu možnost sjednocení DPH na 20 % u obou sazeb. Jak reálná nebo vzdálená je podle vás ta možnost?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Podle mě je velmi vzdálená už jenom tím, jak to, je to zbytečně velký skok v tom, kolik přinese dodatečných peněz do státního rozpočtu, extra 27 miliard, to je nárůst přímo, který až kvůli kterému nemá smysl tak radikální daňovou změnu a je to i ekonomický nesmysl, třeba zrovna v tomto krizovém roce nemá smysl vyrovnávat zvyšující se rozpočtový deficit tak radikálním zvýšením daní, ostatně ten příklad Národní ekonomické radě vlády v NERVu panuje celkem konsensus, že toto není cesta jako momentálně jednorázově zalátovat státní rozpočet.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
On se mimochodem třeba i ministr financí Miroslav Kalousek odvolává při možnosti nutných změn ve státním rozpočtu na to, že čeká na leden, kdy se ukáže vývoj ekonomiky. Co vy čekáte od vývoje ekonomiky? Jsou nějaké prognózy? Hodně to asi závisí na eurozóně všecko.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Všechno závisí na eurozóně, takže my nemůžeme, žádný ekonom nemůže říct, co se stane, spíš může říct, co se stane, když v eurozóně nedojde k nějakému rozpadu nebo turbulenci, v tom případě se i v Německu očekává mírný růst a pro Česko podle makroekonomických predikcí mých kolegů vyplývá růst v řádu 0,5 až 1,5 % pro Česko, což je v zásadě dobrý scénář.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To by dopadlo dobře, ano.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Ale naopak, pokud ano, pokud dojde k nějakému třeba přímo rozpadu eurozóny nebo nějaké jiné radikální turbulenci, znamená to velký pokles ekonomiky zejména v Německu a potom pokles hrubého domácího produktu v Česku o zhruba 4,5 % nezaměstnanost na 10 %, ale jaký z těchto scénářů nastane, to by bylo opravdu věštění z koule.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
O tom, co zasáhne naše peněženky v příštím roce, diskutujeme s ekononem Liborem Duškem z akademického pracoviště CERGEEI, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Začne také platit nový zákoník práce. Ten zavádí například odstupné podle odpracovaných let, přísnější pravidla pro nemocenskou nebo nová omezení práce na dobu určitou. Dohody o provedení práce bude možné uzavřít na více hodin, ovšem bude se z nich platit pojistné u výdělků nad 10 tisíc korun měsíčně, to jsou jen některé změny, ale je v tom celém komplexu ukryto také něco, co nám ubere z reálných příjmů? Zdá se, že tedy minimálně ti, kteří pracují na dohodu, si pohorší.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Tak to jste konkrétně zmínila, ale zase je to dobré chápat, že tato změna u tohoto provedení práce je v zásadě snahou omezit jeden z oblíbených daňových úniků a doposavad byl extrémní nepoměr, mezi zdaněním mezd z dohody o provedení práce a zdanění mezd z normálního zaměstnání, což bylo samozřejmě zneužíváno, takže lze spíš doufat, že jestli tato snaha zamezit jednomu daňovému úniku bude fungovat, tak to dlouhodobě může pomoci tomu, aby se daně nemusely zvyšovat ještě více. Zároveň to také může utlumit některé krátkodobé práce, které opravdu byly dělány upřímně a nebyly dělány jenom prostě proto, aby lidé ušetřili na daních. To se časem dozvíme, jak to bude fungovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Přísnější bude také podpora v nezaměstnanosti. Po 2 měsících na úřadě mají následovat buď veřejně prospěšné práce nebo konec podpory. Tam je samozřejmě otázka, jestli bude dost veřejně prospěšných prací, ale přesto, na podporu dosáhne jen ten, kdo třeba za poslední 2 roky odpracoval rok, což teď stačilo původně období 3 let. Jak velký zásah to tedy představuje pro sociálně nejslabší skupiny tahle změna?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
To bohužel nevíme a vlastně bychom to měli vědět, co by při přípravě takovýchto změn měla vláda zároveň předkládat, je například říct, jaký je počet lidí, kteří se dnes stávají nezaměstnanými a tímto novým přísnějším sítem by neprošli. Přitom to vůbec nevíme, takže to se dá velmi těžko ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A ví to ta vláda?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Aspoň to nikde nenapsala. To je přesně ten případ, kdyby ta veřejná politika měla být tvořena tak, že nejprve budeme znát ty důsledky a budeme vědět, kolik lidí to postihne, bohužel toto nevíme. K těm veřejným pracím, tam asi bude velký, nejvíce záležet na samotné praxi. Ono to není tak, že automaticky každému po dvou měsících bude nabídnuta veřejná práce a ten, když ji odmítne, tak automaticky ztrácí podporu. Jednak je ta formulace v tom zákoně, že to může odmítnout z vážných důvodů, takže v tom, pro úředníky to znamená určitou volnost v rozhodování, co ještě jsou vážné důvody a co ne. Za druhé musí existovat nějaké ty veřejné práce. Už nyní existuje řada programů pod různými názvy a účetními kolonkami, kde se jmenují veřejně prospěšné práce, společensky účelová pracovní místa a tak dále, ale v celkovém součtu je jich zhruba 15 tisíc, zatímco u lidí, kteří jsou nezaměstnaní více než 3 měsíce, těch je přes 300 tisíc, takže jenom každý dvacátý nyní využívá nějakou tuto veřejnou práci, ale je iluzorní si myslet, že dne na den najednou se tedy zdvacetinásobí počet těch přístupných veřejných prací. Bude to trvat, bude to asi postupné a musíme si zkrátka počkat, jak to vlastně bude reálně ovlivňovat nezaměstnané.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když už jsme u této příjmové skupiny, mírně se zvýší také životní minimum z 3126 na 3410 korun měsíčně, také existenční minimum z 2020 na 2200 korun měsíčně. Sociální dávky navázané na tyto částky tedy dostane víc lidí, ale odpovídá podle vás takové životní minimum realitě?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
To je velmi nešťastné označení asi to životní minimum. Vlastně životní minimum je opravdu číslo v předpisech, od kterého se odvíjejí sociální dávky. A pak se můžeme ptát, jestli ty samotné sociální dávky jsou nějakým způsobem adekvátní nebo ne nebo potom, jestli ty příjmy rodin, které pobírají tyto dávky, jsou opravdu adekvátní, nebo ne, jestli bychom je chtěli například zvýšit. No, to samotné zvýšení, ono není vůbec malé, je to o 9 %, to je výrazně víc nad inflaci, byť ono se delší dobu nezvyšovalo, ale samotné zvýšení dávek na to navázané až tak radikální není. Například pro ty úplně nejchudší rodiny s dětmi to samotné zvýšení životního minima zvýší jejich dávky o nějakých zřejmě 35, 40 korun měsíčně, v průměru, takže to je poměrně slabá náplast. K tomu mám jeden komentář, to je vůbec obecný risk všech těchto reforem, že ony nejvíce dopadají na ty úplně nejchudší, ale opravdu nejchudší, těch 5, 10 % a vlastně moc se nemluví, není příliš snaha kompenzovat úplně těm nejchudším. Navíc veškerá ta politická debata a veškerý takový ten humbuk a to nadávání ze strany veřejnosti nejvíc směřují ke středním vrstvám, že veškeré ty kompenzace jsou koncentrovány na děti nebo i na důchodce, a to jsou obvykle převážně lidi, které pro rodiny s dětmi napříč příjmovým spektrem včetně těch nejbohatších pro důchodce, důchodci nejsou ti nejchudší v této společnosti, ty jsou mezi takovými nejchudšími 20 až 50 %, zatímco ti úplně nejchudší těch 10 % to jsou většinou nezaměstnaní, s hodně dětmi a tak dále, a na ty se naopak zapomíná a ta politická debata a ten názor veřejnosti také dost zapomíná.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Velmi krátce také zmiňme, že se zjednoduší systém vyplácení rodičovského příspěvku, sjednotí se celková ta vyplácená částka na 2200 korun po celou dobu čerpání příspěvky, v podstatě na tom ale některé matky prodělají, je to tak?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
No, je to tak, ještě je dobré upřesnit, že vlastně ti, co už nyní ty příspěvky pobírají, tak si mohou vybrat, jestli zůstanou v tom starém režimu nebo v současném. Takže, pokud už dávku pobírají, tak vlastně si nemůžou pohoršit, můžou zůstat u toho, co jsou. Změna je pro ty, kteří, řekněme, plánují, že do budoucna budou ten příspěvek pobírat. Ono tam pro tu tříletou variantu příspěvku, která je ale úplně nejpopulárnější, zřejmě ji pobírá přes 80, možná i 90 % rodin.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je to také o tom, kdy vám vezmou dítě do školky.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Tak tam dochází vlastně ke snížení o celkově asi 15 tisíc korun po dobu pobírání toho příspěvku. Je to pokles, ale abych se vrátil k tomu, o čem jsme se bavili, je to do jisté míry trochu odbourání už těch přílišných, přílišného dotování rodin s dětmi, které bylo zavedeno hlavně takového volebního populismu kolem roku 2006.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Další dost výraznou změnou je dražší předčasný odchod do penze třeba v tom nejčasnějším pásmu 1081 až 1170 dní se bude nově ta výměra důchodu krátit až o 14,4 % oproti dnešním 13,2. Tady je asi další úskalí. Lidé, kteří před důchodem těžko shání práci, tak asi budou déle závislí na dávkách a veřejně prospěšných pracích, pokud tedy nějaké seženou, místo, aby odešli do důchodu.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Ono je těžké odhadnout, co se stane. Ono to není tak radikální změna pro lidi odcházející do předčasného důchodu o nějaké ty dva nebo tři roky dříve, to znamená snížení důchodů o necelé jednoho procento, takže podle toho se budou rozhodovat, jestli opravdu odejít dříve či ne. Není to až taková ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže nečekáte, že třeba kvůli dejme tomu 2, 3 stovkám bude někdo váhat, zda odejít?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Někdo ano, ale 1 % nejsou 2, 3 stovky, ty důchody jsou kolem těch 10, 11 tisíc, ale my si můžeme udělat nějakou analogii, tak už zde došlo k velmi radikálním zkrácením předčasných důchodů v roce 2002 a díky tomu se zvýšila zaměstnanost mužů o zhruba 3 až 5 % podle výzkumu našich kolegů, ale zároveň polovina lidí, kteří dříve využívali ty štědré důchody, prostě odešli pobírat jiné dávky či jiné důchody, čili něco podobného lze očekávat jenom v mnohem menším měřítku i tentokrát, že opravdu, jak se říká, zřejmě polovina lidí opravdu nakonec bude pobírat jenom ten důchod o něco nižší a polovina bude pracovat dále a radši do důchodu vůbec neodejde. To je jenom dlouhodobý problém, na kolik se podaří dlouhodobě zvyšovat zaměstnanost dalších lidí, protože jich bude jenom a jenom přibývat, ale to je spíš problém pro soukromý sektor, aby prostě ty firmy samy se tomuto trendu na trhu práce přizpůsobit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Už se nám bohužel krátí vysílací čas, takže se nám nevejdou úplně všechny změny dopodrobna, já jenom zmíním, že podraží dálniční známky, o 300 korun se zvýší roční kupón, zdraží také mýtné, přitvrdí se třeba u stavebního spoření, kde klesne státní podpora. Ale celkově tyto změny, ty se dělají proto, aby napravily mizerný stav veřejných rozpočtů. Bude to fungovat, bude to stačit?

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
No, špatná zpráva je, že nebude. Tato země má takový ten chronický deficit, deficit, který závisí na hospodářském cyklu zhruba 110 miliard korun, například jenom zvýšení DPH nakonec přinese jenom 20 miliard. Potom ty jednotlivé další reformy, co jsme diskutovali, každá z nich má zlepšit bilanci státního rozpočtu, tu o půl, tu o jednu miliardy a v zásadě nás čeká asi dlouhodobé omezování, jednak zvyšování daní a krácení dalších výdajů. Samozřejmě by bylo nejlepší škrtat ty špatné výdaje, to jest zejména by se dařilo opravdu zamezovat korupci, aby snižovali výdaje na ty předražené státní zakázky, to je něco, co je spíše v rukou asi nás voličů a bude to trvat dlouho. Co ale je nejspíš problém u těchto reforem, které nás čekají v roce 2012, že v podstatě veškeré ty bolesti jsou koncentrovány právě do toho příštího roku a naopak už od roku 2013 nastoupí další daňová reforma, která už je schválená, která snižuje řadu daní, takže to zvýšení daní, škrtání dávek, které nás čeká v příštím roce, bude najednou od roku 2013, zčásti zase vynulováno, snížení daně z příjmu ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže vlastně to nejhorší zatížení lidí přijde jakoby v tom ekonomicky nejhorším roce, kdy eurozóna neví, co bude a nikdo neví, co bude.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Přijde v tom nejhorším roce a vlastně tak by to být nemělo, naopak by to mělo být více rozloženo v čase. Ono samozřejmě má smysl některé daně zvýšit a některé snížit, ale nemá smysl je přece jako v jednom roce zvýšit a v druhém roce je zase snížit. Spíš už je má smysl udělat najednou. To časování je špatné a trochu víc chybí jakási dlouhodobá strategie, jak postupně zvyšovat daně, jak postupně dlouhodobě krátit jednotlivé výdaje.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ekonom Libor Dušek z akademického pracoviště CERGEEI byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Libor DUŠEK, ekonom, CERGEEI:
Děkuji.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Tento rozhovor musel být z časových důvodů předtočen. Tentokrát tedy bohužel není možné odpovídat na dotazy zaslané během vysílání. Děkujeme za pochopení.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: šče
Spustit audio