Lidem se nelíbí romská ghetta. A přitom je vytvářela sama města, upozorňuje Vojta Lavička

Realitní makléřka se podle soudu musí omluvit zájemkyni o byt, kterou odmítla kvůli romskému původu. Takové rozhodnutí vítá muzikant, moderátor a učitel na Mezinárodní konzervatoři Praha Vojta Lavička, podle kterého podobnou situaci zažívá 99 procent Romů při hledání bytu.

„Realitka se zachovala tak, jak se zachovala,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Helenou Šulcovu. Připomíná také, že například jeho bratr nemohl dlouhou dobu nalézt byt, ačkoliv byl velmi aktivní – vždy mu říkali, že majitel si nepřeje Roma. „Teď to vyplavalo na povrch, ale jde o běžnou situaci, která se děje mnoho let,“ dodává.

Upozorňuje také na politiku jednotlivých měst, která často vedla k tomu, že se Romové vystěhovávali, a často i lehce podvodným způsobem. „Při privatizaci bytového fondu Romové nedostávali smlouvy na dobu neurčitou, ale na dobu určitou, aniž by jim to někdo řekl,“ podotýká s tím, že Romové se v tom nevyznali, podepsali smlouvy a za rok se stěhovali, ačkoliv platili nájem.

Čtěte také


Když přijdu do pekařství, tak by mi nikdo neměl odmítnout prodat rohlík, protože jsem Rom

Tím, že města vytlačila Romy, tak získávala častokrát lukrativní byty v centru. A lidem se přitom nelíbí, že Romové bydlí za městy nebo že jsou nějaká romská ghetta. Ta ale pomáhala vytvořit města.

„Pokud vás úřad chce dostat ven, protože pro něj nejste dost dobrý občan, tak vás odtamtud dostane, a to spousta Romů zažívalo. A nebyli to neplatiči, ale lidé, kteří chodili do práce,“ upozorňuje.

Vojta Lavička

Na druhé straně připouští, že největší chybou Romů je malá angažovanost ve věcech veřejných, málo se podílí na tom, co se ve státě děje. „Nejdou do politiky, málo prezentují své politické názory,“ míní.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: heš , prh
Spustit audio