Martin Bursík ze Strany zelených

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Cítíte se být spasitelem Strany zelených?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
To v žádném případě. Ne, ne, to už tady bylo v minulosti. Ani se necítím tak, že bych vstupoval do stejné řeky. Protože ta naše řeka, že situace v zemi se přeci jenom za ty tři a půl roku změnila, myslím si, že jsou tady jiná témata. Jiné aktuální věci k řešení, že tady ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem to myslel spíš tím, že vstupujete do stejné řeky Strany zelených.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
No, tak pro mne je Strana zelených, to je jako srdeční záležitost a myslím si, že tady asi těžko hledat nelogičnost, když jsem vystudoval ochranu životního prostředí, celý život se tomu věnuji ať už profesně, nebo když jsem byl v politice, takže to je úplně logické. A vlastně celou dobu v Zelených jsem, byl jsem aktivní na úrovni Prahy 1, takže to není nic takového. Ale pravda je, že jsem byl předsedou a nyní jsem se rozhodl znovu kandidovat na předsedu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, i naši posluchači si pamatují, že vy jste byl jak předseda Strany zelených u toho, když se ve volebním období 2006 až 2010 rozpadal za poměrně emotivních okolností poslanecký klub Strany zelených, když tam byli nějací odpadlíci, kteří potom hlasovali i proti vládní Straně zelených. Máte jistotu, že by se vám podařilo zelené vytáhnout zpátky nahoru?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Na tuhle otázku jo vlastně soudný neodpověděl, že tu jistotu má. Samozřejmě, ani se necítím být nějakým spasitelem, jak jste uvedl, jak jste se zeptal v úvodu. Já si myslím, že součástí té paměti je taky to, že se nám podařilo zelené vytáhnou vlastně z neviditelnosti v tom roce 2005/2006 ze strany, která byla zadlužená, byla rozervána vnitřními spory do parlamentu, ale pak také to, že vlastně sami jsme si zničili primárně to, kam jsme se dostali. A já prostě pevně věřím tomu, že každá strana, politická strana má nějakou paměť a věřím, že do toho DNA Strany zelených se zapsala zkušenost, že je kritika poměru ve straně vnitrostranická demokracie, to všechno patří do demokratické politické strany, ale že je někde nějaká hranice a pak jsem si také já vzal hrozně moc toho vládnutí. Já si myslím, že řadu věcí bych v tuhle chvíli dělal jinak. A je to, myslím, úplně přirozené. V životě taky máte to tak, že nahlížíte na mezilidské vztahy, nebo partnerské vztahy, nebo na cokoliv, prostě s odstupem pěti, deseti roku odlišně a zachoval by jste se jinak, takže já jsem si z toho hodně vzal. Vím, že bych třeba do takové vlády, v které jsme byli, nevstoupil, ale v žádném případě tím nepopírám výsledky, které jsme v té vládě měli, protože třeba v oblasti životního prostředí, to je nepopíratelné. Ale zároveň třeba vím, že bych odmítnul téma radaru. Tak jak téma radaru se objevilo přesně v den, kdy vláda dostala důvěru, tak přišel náměstek ministra zahraničí a řekl, že vláda Spojených států žádá o radar. Já jsem se k tomu snažil chovat odpovědně a vydefinovat podmínky, za kterých by to mohlo být akceptovatelné pro stranu a neodhalil jsem, že pro stranu to prostě akceptovatelné není. Myslím si, že jsem měl být méně státotvorný a měl jsem více myslet na to, že to je příliš těžké téma pro Stranu zelených a neměl jsem do toho jít. Čili v mnohém si myslím, že to v žádném případě není stejná řeka, že vstupuji do té soutěže se zkušeností, se zpětnou vazbou, kterou jsem dostal, ale zároveň si myslím, že je strana nevyzrála, takže tyhle divoké věci, které se udály, tak věřím, že se dál v budoucnu nebudou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jste říkal, pane Bursíku, že by jste minimálně do toho půdorysu koaličního, který byl mezi lety 2006 respektive 2007 až 2010 už nevstoupil, 2009. Vy sám jste v některých rozhovorech definoval Stranu zelených tak, jak by jste jí chtěl mít jako stranu s otevřeným potenciálem, koaličním. To znamená, že by jste dokázali pravděpodobně jednat asi se spoustou politických stran. Na druhou stranu, otevřeně říkáte, že nechcete vůbec mluvit s komunisty a také tvrdíte, že Občanská demokratická strana v současné verzi má nulový koaliční potenciál. No, ať počítám, jak počítám, už vám moc stran nezbývá.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Ano, ale také primárně nám jde o to, dostat se do parlamentu a mít možnost znovu otevírat témata, která tady nikdo neotevírá, protože ty politické strany jsou vlastně součástí takového toho kartelu, té chobotnice politickoekonomické, která se tady vytvořila a je daleko silnější, nežli byla v tom roce 2006. I proto se nejedná o stejnou řeku, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane Bursíku, jenom, když mluvíte o tom, o tom, kartelu toho finančně politickém, tak ona v tu neděli proběhla, pro naše posluchače veřejná debata mezi vámi a Ondřejem Liškou, současným předsedou Strany zelených a tam z jeho strany vůči vám padla věta: Je potřeba, aby si Strana zelených udržela finanční nezávislost už nikdy žádní Soukupové. Ondřej Liška narážel na mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa, který před volbami 2006 poskytl Straně zelených půjčku, řekněme na ten, na tu předvolební kampaň a spoluvytvářel také jejich ekonomický program. Pak byl, možná jakousi shodou okolností, jmenován náměstkem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro evropské peníze. Nebyla tehdy Strana zelených také součástí toho finančně politického kartelu?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebyla, nebyla, protože ještě před tím, nežli byl jmenován tím náměstkem, tak já jsem se s ním ve zlém rozešel, protože on mě požádal o nějakou protislužbu za to, že nám nikoliv poskytl úvěr, ale poskytl nám odložení splátky faktur za předvolební kampaň. Já jsem prostě nevěděl, kdo je Soukup, nevěděl jsem, že bude poté žádat nějaké plnění a nějaké výhody, které měly vyplývat z toho, že jsme se stali součástí vlády. Tohle jsem tvrdě odmítl, což je všeobecně známo. A v ten moment jsme se rozkmotřili. Čili já jsem se zachoval naprosto eticky a to také na té debatě, kterou jsme s Ondřejem Liškou měli. Ondřej Liška uznal, že jsem se zachoval prostě mravně a eticky a že v momentě, kdy tady tahle žádost padla, tak jsem jí prostě striktně odmít a došlo k výbuchu. Takže já v tomhle naprosto s Ondřejem souhlasím, že je důležité prostě ctít etické principy a my jsme je neporušili. My jsme byli jedinou stranou, která odolá tomu testu MF Dnes, kdy vlastně testovali strany, jestli jsou náchylné korupci, nebo ne. Takže v tomto máme čistý štít včetně toho Soukupa, kdy já jsem vlastně tu jeho nabídku odmítl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenomže zpětně viděno to vypadá, protože Jaromír Soukup strávil nějaký čas na poměrně klíčovém místě na Ministerstvu školství, které řekněme administrovalo ten tok evropských peněz. Jako, že to byla určitá platba za to, co udělal pro Stranu zelených, protože ministryní školství byla Dana Kuchtová za zelené.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Já bych byl hrozně rád, kdybychom se k tomuhle nevraceli. To prostě nebylo ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
To nebylo z mé vůle, že byl Jaromír Soukup na Ministerstvu školství, už to byla součást nějakého rozkladu, který tehdy ve Straně zelených začínal. Čili určitě to není něco, za co já nesu zodpovědnost. Já sám jsem s tím nesouhlasil tehdy, takže já bych se prostě radši v tomhle obrátil do budoucna s dovolením.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžeme to přenést do současnosti. Jak by si poradila Strana zelených tedy s financováním, pokud se nechcete obrátit například na Jaromíra Soukupa, který po sléze získal daleko více zkušeností s financováním politiků, či politických stran?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Já si myslím, že v tomhle Ondřej Liška udělal veliký kus práce. On vlastně ode mě, po evropských volbách dostal stranu, která ještě poté za mandáty dostala dohromady zhruba patnáct milionů korun a ještě za výsledek ve volbách parlamentních dostal dalších, mám dojem, zhruba dvanáct milionů korun. No ale ta strana prostě potřebovala další peníze, byly další volby, takže bylo potřebné nastavit úplně nový mechanismus financování politické strany a to je skutečně založeno na členských příspěvcích, na dobrovolných dárcích, kteří podobně jako třeba některým nevládním organizacím lidé posílají ze svého platu nějakou fixní částku padesát korun, sto padesát korun, nebo kolik měsíčně. A postupně na tomhle tom to založil. Plus je potřebné říci, že také vlastně Strana zelených má dva senátory, nebo se podílí na senátorech a plus má také své krajské zastupitele, takže v tomhle si myslím, že prostě založil nový model financování, který, na který já bych absolutně v tomto navázal a samozřejmě, že bych se také snažil získat další sponzory, ale absolutně na etické bázi. To znamená, transparentně na základě smlouvy, otevřeně, aby bylo zcela zřejmé. A myslím si, že ta politika, kterou prosazujeme, má okruh potenciálních podporovatelů z řady podnikatelů, protože když se podíváme na ten současný stav, tak tady máme jako zakonzervovaný stav, kdy právě politická moc je propojená prostě s kapitány průmyslu, energetikou, těžbou nerostů, mluvím o Mostecké uhelné, ČEZu, OKD a dalších.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To všechno bylo v době, kdy zelení byli ve vládě.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Já si myslím, že to je vážnější. Vážnější je to v tom, že oni mají větší vliv na rozhodování ve vládě a v parlamentu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mají větší vliv, než v době, kdy vládla druhá Topolánkova vláda?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Tak to bez pochyby. Já musím říct, že v resortu životního prostředí si ani neškrtli, s prominutím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď si škrtnou?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Teď si škrtnou. Tak se podívejme třeba právě na novelu zákona ovzduší a na skutečnost, že teď jsou hlášeny smogové situace, ale ve skutečnosti vyhlásit regulaci, to znamená omezovat zdroje, daleko složitější, než bylo před tím. Před tím stačilo, když byly překročené emisní limity po dobu osmi hodin. Nyní je potřebné, aby byly překročeny po dobu tří dnů. A ještě na nejméně polovině měřících stanic a ještě musí být překročen trojnásobně vyšší limit jemného polétavého prachu. Takže to je zřejmý výsledek vlastně lobbismu těch velkých firem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, na druhou stranu, pane Bursíku, když se podíváme na, řekněme, ty současné kauzy, které jsou rozebírány buď na úrovni policejního vyšetřování, nebo už přímo jako soudní případy, tak to jsou mnohé věci, jako například Pandury, které jdou svojí realizací právě do období vlády, druhé vlády Mirka Topolánka.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Pane Veselovský, já vám více než děkuju za tuhle otázku, protože mi jí nikdo předtím nepoložil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To vypadá, jako že jsme si ji domluvili.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Ne, to jsme si jí nedomluvili. Já si velmi dobře pamatuju hlasování ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, ta vůbec nebyla pokládána tak, aby vy jste za ní děkoval, protože znovu opakuji, vy jste byl ve vládě a Strana zelených byla ve vládě v momentě, kdy se Pandury domlouvali.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Vy pochopíte, proč za ní děkuji, když vám teď dokončím tuhle odpověď. Já si pamatuju jednání vlády, na kterém vysvětlila ministryně spravedlnosti Parkanová, že máme možnost odstoupit od smlouvy na Pandury, protože ten dodavatel, rakouská firma Steyr neplní smlouvu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tehdy ministryně obrany.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Ministryně obrany tehdy. A jak jsem zíral na to, že tam najednou přišel návrh, abychom zároveň uzavřeli tu smlouvu s jinými parametry, tak jsem na to vytřeštil oči s tím, že se jedná o jakousi cesi. Pak tam přišel právník Ministerstva obrany, velmi nevěrohodně argumentoval a já jsem říkal principiálně, když se vypoví nějaká smlouva, tak se smlouva vypoví a v tu chvíli se vypisuje nové výběrové řízení na novou dodávku. Na tomhle se trvalo a tehdy jsme hlasovali proti Pandurům dva jediní z vlády, možná vás to překvapí, byl jsem to já, byl to ministr Říman, který v tomhle byl také naprosto principiální.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mě to nijak nepřekvapuje. Mě spíš zajímá jiná věc. To je už kolik? Pět let minimálně od té doby, co se hlasovalo na vládě, ale já si opravdu nepamatuju, že by jste vystoupil veřejně a řekl, víte, to je úplně špatně. Já jako člen vlády s tímto krokem vlády nesouhlasím.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Já jsem nemohl tehdy dohlédnout, co za tím je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No jasně, ale stálo by to za to nezvednout ruku na jednání vlády.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Ano, ano, přesně tak, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč jste to neřekl veřejně?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Protože už jsem tomu asi neměl příležitost, ale je to takhle prostě. Kdyby to nebyla pravda, tak to tady teďkon neříkám, ale tím chci říci, že jako součást té vlády, já samozřejmě vnímám to, že nějaký estetický dojem z toho působení ve vládě celkový, když pak vezmete prostě místopředsedu vlády Čunka a vezmete prostě tyhle korupční kauzy a vezmete, že se tam někde okolo motal Dalík, tak ten celkový dojem umělecký jako je velmi negativní, ale zároveň prostě říkám, že jsme tam měli výsledky v té vládě, za které se nestydím, které jako, které si myslím, že by měla Strana zelených vzít a stavit na nich, a že mimo jiné to také bylo to, že jsme odolávali tadyhle tomu kartelu, moci a tomu propojení politiky, protože prostě Strana zelených nikdy nebyla propojená s žádnou z těchhle velkých a silných korporací. Pro mě prostě testem demokracie, když se dívám na ten dnešní stav a jsem rád, že státní zastupitelství a policie do těch věcí jde. A každá taková jedna kauza, která je venku, pomáhá kultivovat naší demokracii. Ale pro mě tím testem je co se stane s bývalým šéfem ČEZu Romanem. Pro mne prostě testem demokracie a lakmusovým demokracie, lakmusovým papírkem demokracie a právního státu je, jestli Martin Roman bude za mřížemi, nebo nebude. Protože když se na to podíváte, tak tady byly jednoznačné doklady MF Dnes o tom, že zneužil své pozice generálního ředitele, že zadal bez výběrového řízení zakázky Škodě v Plzni, že byl v tu dobu /nesrozumitelné/ a inkasoval skrytým vlastníkem, a inkasoval z toho peníze a jako by to tady nebylo ta kauza a dokonce vláda reaguje na tato zjištění vlastně deníku Dnes tím, že jmenuje Martina Romana předsedou dozorčí rady, který má kontrolovat fungování ČEZu. Takže pro mě, v momentě, kdy se podaří se dostat až sem, tak to pro mě bude signál, že se podařilo něco udělat s českou demokracií a že tenhleten, tohle propojení ekonomické moci a politické se podařilo rozbořit a myslím si, že bychom my jako zelení na tomhle mohli pracovat, protože žádná ze stran se do tohodle nepouští, jelikož je toho součástí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, jenom jestli tomu správě rozumím. Na tom, co jste popsal, řekněme, na vašem pocitu ze situace kolem bývalého generálního ředitele ČEZu Martina Romana, by Strana zelených měla stavět svojí, řekněme, příští politickou existenci?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Já si myslím, že obecně na pojmenovávání kritice a snaze o vysvětlení toho, že v České republice se vytvořil vlastně, vytvořilo propojení politické a ekonomické moci, které si navzájem vychází vstříc a výsledkem je, že tady je bráněno modernizaci, že se nepouští na trh další nové subjekty, že prostě těm stávajícím hráčům vyhovuje status q a proto se Česká republika vyvíjí diametrálně odlišně od Německa, od dalších zemích okolo nás. Stáváme se takovým jaksi ostrůvkem deviace a myslím si, že tohle je potřebné, aby někdo v politice pojmenoval, protože to pojmenování novináři, nebo nevládní organizace, to je velmi dobré, ale mají jenom omezenou možnost tyhle věci měnit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík je dnes mým hostem. Vy jste zmiňoval americký radar, tedy tu záležitost, že by část americké protiraketové obrany měla být umístěna na českém území. Další téma, které, řekněme, padá do gesce, nebo vůbec do zájmové oblasti Strany zelených, je energie z jádra. Kdyby zelení měli teď nějakou, řekněme, exekutivní moc, kdyby měli vliv na vládu, tak kývli by na to, co se děje s dostavbou Temelína? To znamená, že se absolutně rozjel tendr na výběr a je ve velice pokročilém stavu a v podstatě, tuším, asi tři čtvrtě roku je do vyhlášení jeho vítěze?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
V žádném případě. Když jsme byli ve vládě, tak jsme měli dohodu nad /nesrozumitelné/ a na exekutivní úrovni jsme měli dohodu, že se nebude toto rozhodnutí činit a to jsme skutečně udrželi a tak se na to podívejme. Prostě v tuto chvíli se staví jaderné elektrárny na dvou místech v Evropě v Olkiluotu ve Finsku a ve Flamanville ve Francii. Obě země, zkušení provozovatelé, myslím, že i poměrně zavedené demokracie. Francie má největší zkušenost s jádrem na světě. Obě ty země se potýkají s ohromnými problémy. Ve Francii už překročili rozpočet o 100 %. Mají, mají, vlastně oddálili termín spuštění o více nežli tři roky a ve Finsku je to podobné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane Bursíku, to co říkáte, to promiňte, to není překvapivé, to se očekává, že politik ze Strany zelených si bude myslet a případně bude prosazovat. Na druhou stranu za dva roky, v normálním termínu by měly být sněmovní volby. Není vyloučeno, že se do Poslanecké sněmovny dostane Strana zelených, možná třeba by mohla sedět i ve vládě. Co potom s tím tématem udělat, když už bude jaksi mnoho uděláno, bude pravděpodobně vyhlášen vítěz toho tendru, možná podepsána smlouva.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
To je principiální záležitost. Když se podíváte na tržní ceny elektřiny na spotovém trhu v Lipsku a v Praze, tak zjistíte, že za dnešních, že dnešní ceny, tržní ceny elektřiny neumožňují ekonomicky žádný Temelín postavit. To prostě nevychází. A proto také ten, kdo sní o výstavbě dalších jaderných reaktorů mluví o tom, že je potřebné poskytnout nějaké státní garance, nebo že je dokonce potřebné přesunout podporu z obnovitelných zdrojů na jádro. Tohle jsou všechno ohromné chiméry a nepřijde vám podezřelé, že všechny politické strany se shodnou na tom, že máme stavět nové jaderné bloky, že se všechny shodnou na tom, že obnovitelné zdroje energie jsou nesmysl, ačkoliv v Německu to podporuje celá společnost, ačkoliv ve Spojených státech 91 % Američanů, i Obama sází na to, že se mají rozvíjet obnovitelné zdroje energie. Já to vidím tak, že tady se právě daří tomu, tomu propojení moci, v tomhle případě energetické ČEZu a politiky, bránit tomu, aby vstupovala konkurence, aby se rozvíjely prostě decentralizované zdroje, by lidé zakládali družstva, aby si budovali vlastní zdroj energie, decentralizované, aby se odpojovali od dodavatelů, aby se stávali soběstačnými a samostatnými. Čili, tohle je téma, které patří do výbavy zelených a v tomhle, si myslím, že bychom byli absolutně jako nekompromisní a dokonce si tady troufám tvrdit, že nám vývoj dá za pravdu, že žádné reaktory v Temelíně nebudou postaveny a že ten hlavní důvod bude ekonomický i když mi jako zelení ještě máme další důvody, které se týkají samozřejmě rizika životního prostředí. I tomu dědictví, které necháváme budoucím generacím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To, jestli máte pravdu, se bezesporu uvidí. Ještě jedna poslední otázka na vás, pane Bursíku. Vy jste otevřeně stál za a podporoval jste Jana Švejnara ve chvíli, kdy ještě se mluvilo, či uvažovalo, či on uvažoval o tom, že by, že by kandidoval na post prezidenta České republiky. Samotná strana zelených zase otevřeně podporuje herečku Táňu Fischerovu. Kdyby jste se stal příští týden předsedou, tak by se ten směr té podpory změnil?

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Ne, kandidáty tady máme. Jan Švejnar nekandiduje, Táňa Fischerová kandiduje a já si myslím, že jsme asi měli možná trochu dřív nalézt vlastního kandidáta, protože Táňa Fischerová je kandidátka, kterou podporujeme, není to přímo kandidátka Strany zelených, ale já nechci zase dělat prostě toho chytrého po bitvě. Prostě jsou zavřené kandidátky, tak se věci mají a jenom jednu věc bych ještě rád dodal, když budu mít příležitost, já si myslím, že to, co je důležité u zelených a co by mělo také rozhodnout sjezd, a navazuje to na to, co se stalo v Německu, udržet středovou pozici zelených. Neposouvat nikam zelené směrem doleva a vydefinovat to, že stojíme o budoucí voliče Věcí veřejných a TOP 09, protože tady prostě v naší zemi dlouhodobě je liberární sociálně ekoligicky smýšlejících lidí. Je důležité, aby Strana zelených vydefinovala pozici ke komunistům, to bude velké téma příštích voleb, protože sociální demokracie teď už si vlastně testuje společnost, na kolik je připravena akceptovat komunisty ve vládě, nebo komunisty, kteří podporují vládu a já budu navrhovat to, aby Strana zelených se úplně jednoznačně vydefinovala v tom smyslu, že by se na tomhle projektu nebudeme žádným způsobem podílet a že ten vedlejší produkt našeho případného úspěchu v který věřím, by měl být ten, že by se dostali do sněmovny znovu zelení. Věřím tomu, že se znovu dostanou lidovci a že tady vznikne možnost ustavení takové koalice, která vlastně znemožní sociální demokracii, aby tuhle hru do zelenou koalici, kterou teď realizují na krajích, aby to udělali na celostátní úrovni, protože z toho bychom asi měli většina lidí v České republice špatné spaní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takové byly názory Martina Bursíka, bývalého předsedy Strany zelených a také člověka, který se hodlá znovu ucházet o tento post. Pane Bursíku, díky za váš čas. Hezký podvečer.

Martin BURSÍK, bývalý předseda Strany zelených:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Dobrý poslech přeji.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zprostřednictvím formuláře. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat. Kompletní přepisy rozhovorů zveřejňujeme zpravidla následující den ráno, v případě státního svátku o den později.