Měl by být Velký pátek státním svátkem? Není to nutné, soudí katolický kněz Miroslav Fiala
Jak přistupuje ateistické Česko k Velikonocům? Má být Velký pátek státním svátkem? A jak církev vnímá politickou debatu o navrácení jejího majetku? O tom všem mluvila Helena Šulcová s katolickým knězem Miroslavem Fialou.
Že není dnešní Velký pátek státním svátkem? Pro Miroslava Fialu žádný problém. „I bez postátnění se přece může slavit. Je to den hlubšího zamyšlení, den, který se běžnému prožívání našich liturgií vymyká. Prožíváme-li ho duchovně, musíme se ztišit a zpokornět,“ popisuje. „V dnešním uspěchaném světě jde o něco velice vzácného.“
V souvislosti s debatou o tom, že by se Velký pátek mohl stát státním svátkem, se často zmiňuje fakt, že je Česko považováno za velice ateistickou zemi. 30 procent populace u nás se označuje za naprosté ateisty.
„Každý něčemu věří – někdo své chatě, jiný svému mercedesu, další své manželce a dětem. A někdo další věří v principy, které stvořily svět,“ upozorňuje katolický kněz Miloslav Fiala. „Skutečných ateistů jsou podle sociologů jen dvě procenta.“
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
