Milan Horáček, německý politik českého původu

Německo je jen krok od historické události. Jako první země se hodlá definitivně vzdát jaderné energetiky a své energetické potřeby uspokojovat z uhlí, plynu a zejména obnovitelných zdrojů. Dnes hlasuje o novele atomového zákona Spolková rada, horní komora německého parlamentu. Pokud projde, všechny jaderné elektrárny budou odstaveny do roku 2022. Německo tak bude potřebovat najít zdroje, které pokryjí čtvrtinu jeho energetické spotřeby a také až 200 miliard eur, což je suma, kterou bude potřeba za tuto energetickou revoluci zaplatit. Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu, přeji vám dobré odpoledne. Bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené Milan Horáček. Dobrý den v rozhlase.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že máte dvě možnosti, jak se přímo pana Horáčka zeptat v podstatě na cokoliv nejlépe k tématu, facebookový profil pořadu Dvacet minut Radiožurnálu nebo mailová adresa dvacetminut@rozhlas.cz. Proč se podle vašeho názoru, pane Horáčku, právě v Německu politická reprezentace rozhodla definitivně odstoupit od jádra a tak masivně v nějakém horizontu navýšit obnovitelné zdroje?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Já myslím, že to má už delší tradici. V podstatě není úplně pravda, že Německo je první, protože první vlastně bylo Rakousko. To už vlastně skoro hotovou jadernou elektrárnu v Zwentendorfu vlastně nespustilo a už i v té době bylo jak v Rakousku, tak v Německu, ale i v dalších středoevropských zemích, ale spíš na Západě, velice silné protijaderné hnutí. A ten první výstup v podstatě v roce 2000 a s konečnou platností potom v roce 2002 tenkrát rozhodla vláda sociální demokracie a Zelených, kterou minulý rok vláda paní Merkelové zvrátila, ale po tom, co se stalo ve Fukušimě, se znovu celoněmecká, dalo by se říct, určitě i celoevropská diskuse znovu vrátila na ten bod vlastně, kde už jsme byli na začátku roku 2000.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Faktem zůstává, že po té fukušimské tragédii se Německo rozhodlo odstavit 8 nejstarších jaderných zdrojů a jak už bylo řečeno, pokud bude opravdu novela atomového zákona v legislativním procesu schválena, tak v roce 2022 by všech 17 jaderných zdrojů v Německu mělo být odstaveno. Ptám se, jestli to v podstatě není rizikový krok, protože Rakousko odstavilo nehotovou jednu jadernou elektrárnu, její energetické nebo potřeby, energetické potřeby Rakouska byly v té době uspokojovány zcela z jiných zdrojů. V Německu jádro tvoří čtvrtinu jaksi ...

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Necelou čtvrtinu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněme necelou čtvrtinu toho energetického mixu, není to proto určité riziko, jestli se to v tak relativně krátkém čase do roku 2022 podaří nahradit?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Asi není, protože já považuju přes všechny ideologické rozdíly, není to moje krevní skupina politicky viděno, paní Merkelovou za velice rozumnou ne proto, že teď jako najednou vystupuje z té atomové energie, ale ona je povoláním vlastně fyzička a já ji znám už z té doby, kdy byla ministryní životního prostředí, kdy navštívila několikrát tady Českou republiku i v Německu a já si myslím, že ona to má rozmyšlené a ví, dokáže už přemýšlet skutečně do budoucnosti a ví, že Německo na to má technologicky, taky i ekonomicky, protože ono, když se řekne, že teďka atomová energie v Německu obsahuje kolem 22, 23 %, tak je to skutečně, když se započítá všechno, ale řada elektráren byla často odstavená buď z toho důvodu, že tam byly nějaký opravy a tak dál, a teď i konkrétně se ukázalo, když najednou odstavili, víceméně ze dne na den 8 elektráren, že se víceméně nic nestalo a pak ještě další 4 teďka jako v plánovaným turnusu prohlídek a tak dál. Může se namítat, jasný, že teďka svítí sluníčko a fouká vítr, takže takhle, takže to nahrazujou teďka už ty alternativní zdroje a já si myslím, že oni to maj skutečně natolik spočítaný, protože už v řadě minulých let právě zásluhou té sociálnědemokratickézelené vlády, kdy nastoupila vlastně úžasnej rozvoj těch alternativních zdrojů, kde v tomhle už ve velkým průmyslu je nových 300 tisíc pracovních míst a kde jsou technologicky na špičce na světě, kde vyváží právě i tuhle technologii, tak to si myslím, že v podstatě jako zvládnou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Faktem zůstává, že ale něco ke čtvrtině, řekněme, energetické spotřeby Německa ročně bude potřeba nahradit něčím jiným. Máte představu, pane Horáčku, čím to bude nahrazeno?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Já ještě jednou musím říct, že to není ta čtvrtina, která bude jako ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tomto případě ale o kolika procentech se reálně mluví?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
To je ta absolutní špička, protože Německo doposud vyváželo taky elektrickou energii, jo, takže, když by se spočítalo všechno zpátky, co skutečně potřebujou, co potřebujou ve špičkovejch jako dobách, tak tam se přemýšlí o tom, že teď se budou jako nějaký nový plynový elektrárny a zvýší se efektivita nějakých těch uhelných a tak dále, ale bude se samozřejmě velice pracovat jako úporně na tom rozvoji té, těch alternativních zdrojů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená větrné, sluneční?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Větrné, sluneční, taky něco zem a biomasa, prostě všech těhle ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
I přesto všechno bude potřeba značnou část, teď není úplně jasné, jestli to bude čtvrtina nebo výrazně méně než čtvrtina něčím nahradit, co Německo teď v tuto chvíli nemá k dispozici, co se týče příbřežních větrných elektráren, tam fungujou zařízení na severu Německa, které dávají jaksi příkon nějakých 92 megawattů a mluví se o tom, že bude potřeba něco v řádech desítek tisíc megawattů, aby byl nahrazen ten výpadek jádra, tak na to se ptám, jestli je Německo schopno v horizontu 12 let tuto díru po výpadku jádra nahradit?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Já vám čísla teď z hlavy neřeknu, ale protože relativně hodně cestuji a byl jsem jak na severu Německa u dánského pobřeží a tak dále, tak, ve Španělsku a Portugalsku, kde byly zase naopak sluneční velký elektrárny, tak co mě nejvíc ale v podstatě překvapuje, s jakou obrovskou rychlostí v podstatě na každé, na jejich obrácené střeše v Bavorsku, když jedete přes ty vesnice, nebo i jinde, jsou teďka už nový panely a vlastně jako se využívají sluneční energie, jakou úžasnou rychlostí, když jedete po německé dálnici, tak vidíte každý den tam ty velký transportéry s vrtulema a s těma elementama pro větrné jako elektrárny, takže já si myslím, že oni to stihnou, stihnou nahradit, prostě půjdou všema těmahle cestama. V každé i menší vesnici se staví biostanice na ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na spalování biomasy.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ne na spalování, na vytvoření bioplynu. A když čtete i jako neodborné časopisy, i v příloze třeba Frankfurter Allgemeine Zeitung je vypočítáno v jednom článku, kolik se dá vytěžit z masy jenom normálně zelené vysoce rostoucí trávy a tak dál, která teďka vlastně jde vniveč tím způsobem, že se buď jenom pokosí nebo v podstatě nespotřebovává.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené Milan Horáček je dnes jejich hostem. Pojďme si to tedy zesumarizovat, tím rozhodnutím, pokud opravdu novelu atomového zákona projde, bude potřeba ...

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ona projde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká Milan Horáček, v tuto chvíli znalec ...

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ne ta většina byla taková v parlamentě samotném, že je jasné, že i všichni ministerští předsedové s tím budou souhlasit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak. Bude potřeba, aby Německo nějakým způsobem nahradilo to, co doposud dodávalo do sítě, dodávalo do sítě zařízení jaderná. Kromě jiného bude potřeba podle minimálně informací listu Financial Times postavit 4,5 tisíce kilometrů vysokonapěťového vedení, ze kterého v současné době nestojí příliš velké procento, a to všechno se mluví v určitých odhadech, bude stát někde mezi 90 až 200 miliardami eur, tak se ptám, kdo to zaplatí?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
No, jako já nechci být lacinej a nechci říct, že člověk nemá věřit všem novinám všechno, co tam stojí. Financial Times, aspoň německý vydání, který někdy sleduji, tak jsou solidní noviny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proto jsem je citoval, pane Horáčku.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ale i tam je určitá dimenze. Už to, když sám teď citujete, že to rozmezí je mezi zhruba 100 až 200 miliardami v eurech, tak, když to převedeme na koruny, tak je to skutečně obrovská suma, ukazuje, že to tak taky nemusí být.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu, ale pravděpodobně ten jaksi energetická, jaksi změna orientace v Německu nebude zadarmo?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ale už třeba ta projekce toho, že se teď musí udělat trasy, já nevím, 4 tisíce, 5 tisíc kilometrů a tak dále. Není to úplně pravda, protože jsou teďka nový výzkumy, kde říkají, že právě tím, že přejdeme /nesrozumitelné/ na decentrální produkci energie, tak nebudem zase dělat to stejný, co už tady bylo, že na jihu Německa byly hlavně atomový elektrárny a ty potom transportovaly tu energie dejme tomu do těch průmyslových částí a teď budeme stavět ty ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy příbřežní ...

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
... příbřežní, teď se diskutuje o tom, že se musí /nesrozumitelné/, skutečně všude tam a když se podíváte na mapu Německa, kde jsou třeba všechny možný elektrárny, tak vidíte, že ty rozdíly jsou dost velký a že se to musí skutečně do budoucna plánovat jinak a už v těch diskusích právě těch jižních ministerských předsedů i toho bavorskýho, bylo, že se zaměří už i jiným způsobem. A ta decentralita s sebou ponese, že nebudou se stavět všechny ty trasy tak, jak to vypočítávaj, protože vždycky to slouží několika velkým koncernům a k jejich zisku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak ještě jinak zformuluji tu otázku, shodneme se na tom, že ta energetická změna v Německu bude něco stát. Disponujete, pane Horáčku, nějakým číslem, nějakým, řekněme, německým odhadem toho, kolik by to mohlo stát?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ano, vypočítali, že bude na kilowattu zdražení mimo to, co by bylo jako normálně zdražení stejně, protože se zdražuje všechno, práce a suroviny a tak dál, tak asi 1 až 2 centy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a když k tomu ...

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
To jsem si zapamatoval. Nevím teďka celkovou sumu všech kilowatt a všeho toho, co se produkuje, spotřebuje a tak dále, protože existujou zase centrály, který taky manipulujou podle toho, jak potřebujou co vydělávat nebo nevydělávat, do toho nikdo moc nevidí, protože tam se pohybujou profesionální lháři a podvodníci, který prostě jako přeskupují obrovský sumy těch mixů z celý Evropy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Teď na druhou stranu, pane Horáčku, popisujete, řekněme, stávající situaci, se kterou asi v tuto chvíli německá vláda nemá ambici něco udělat.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Má.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Má. No, to už, to je na tom vůbec nejzajímavější a tím se moc lidí zřejmě nezabývá, že došlo k určité změně vztahů v podstatě myšlení i té konzervativnější části německé politiky k tomu, že nebudeme přemýšlet do budoucnosti na příštích 5 let, ale na příštích 50 let. To znamená, že to všechno, jakým způsobem teďka Evropská unie se přibližuje vnitřně, kdy ten trh skutečně je na sobě závislý, tak bude i export a import elektrické energie a energií vůbec do toho započítáváme všechno ostatní od nafty až já nevím, tak tady tohle už půjde prostě tím směrem, který my jsme diskutovali už právě před těma 10 lety, že je nutno zajistit pro celou Evropu přemýšlení zajistit jí bezpečnou energii.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak ještě jinak, řekněme v tom mezidobí mezi dneškem a rokem 2022, který pro Německo tedy minimálně po dnešku bude tím klíčovým rokem, kdy jádro prostě Německo mít nebude, co by zdroj energie, tak v tom mezidobí bude potřeba, aby elektrickou energii vyráběly ty stávající zdroje a ta otázka z ní ...

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Vyrovnávaly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vyrovnávaly. A ta otázka zní bude Německo stavět nové uhelné nebo plynové elektrárny?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Plynové určitě, s tím už se počítá, ale tam už jsou i některý rozestavěný, a u uhelnejch půjde o náhradu těch zase nejstarších s tím, že se budou využívat technologie právě nejen odsiřování, ale vůbec všechny ty emise a sajrajty, který z toho jdou, aby nějak stahovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, na co se ptám, ptám se na to, jestli ve chvíli, kdy Němci opustí jadernou energii, tak jestli jí minimálně v tom mezidobí, které může trvat nějakých 10, 12 let, bude nahrazena spalováním uhlí a plynu?

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ano, o to je teď diskuse. Plyn jako jasný, tam už se diskutuje o tom, jak se budou využívat dokonce i vlastní zdroje, protože objevili nějaký úložiště a tak dále, jak dalece nám Norsko a plynem a tak dál, abychom nebyli natolik závislí na Rusku anebo na nějakých jiných zdrojích, ale i co se týká té, těch uhelných, protože je čas samozřejmě aktivistů protijadernejch, který jsou vyloženě taky protiuhelný, protože říkají, to bude zhoršovat prostě životní prostředí a nebudou dosahovat těch výsledků, ke kterým se zavázali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To vypadá, jako kdyby vy jste s tím, pane Horáčku, nesouhlasil, jako kdybyste říkal uhelné elektrárny jsou nakonec docela prima, co by zdroj.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Ne, nejsou a já jsem v podstatě proti tomu, jakým způsobem se teď provozují, v každém případě ale k tomu já už jsem přišel taky před 30 lety, když jsem se stal ve Frankfurtu městským ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zastupitelem.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
... zastupitelem, tak jsme jako jednu z prvních věcí k /nesrozumitelné/ a mluvili jsme s nima, jakým způsobem je možný právě nejen odsíření ale vůbec zefektivnění, protože i ta efektivnost těch uhelných elektráren vůči tomu, kolik se spaluje a kolik se z toho dostane vlastně jako, jako energie, je dosti ta bilance špatná, tak už tenkrát nám říkali, že Japonci jsou třeba daleko dál už před 30 lety. A proč? Protože v té době se prostě tomu nikdo nepostavil, stavěly se hnědouhelný, černouhelný elektrárny, pouštělo se všecko do luftu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé zelené Milan Horáček byl jejich hostem. Pane Horáčku, díky za váš komentář, hezký večer. Na shledanou.

Milan HORÁČEK, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené:
Já děkuji taky. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: mav
Spustit audio