Mladí méně čtou, ale písmen i a y bych se nevzdával, říká Karel Oliva z Ústavu pro jazyk český

Dvě úrovně češtiny

Spolu s rychlostí doby se podle Karla Olivy zrychluje i vývoj jazyka. Tištěná forma navíc drží češtinu do jisté míry zakonzervovanou. „Každý čte a jazyk je produktem toho, jak ho používáme,“ popisuje. Jenže, jak připomíná, s technologickým rozvojem upadá čtení psaného textu. Mladší generace tak prý méně čte a informace vstřebává spíš jiným způsobem. I to je důvod rychlejšího vývoje českého jazyka.

Čtěte také

Kolik celkem znáte českých slov? Víme, jak je na tom průměrný Čech!

Jazyk je věcí praxe a v praxi se klade tlak na zjednodušování. Zmizí tedy někdy „i“ a „y“? Karel Oliva by byl proti. Podle něj bychom si takovým zjednodušením mnohé zkomplikovali, třeba porozumění textu, jak vysvětluje, byť na Slovensku mají ve shodě podmětu s přísudkem jen „i“. „Domnívám se, že kdybychom se na Slovensku podívali na právní texty, viděli bychom, že je v nich třeba více interpretovat,“ uvažuje. Uznává ovšem, že odpovídající statistiky nemá k dispozici.

Cizí slova mě za uši netahají. Nelíbí se mi ale, když někdo přejímá slova, i když čeština má svá vlastní. Například používání slov farma a farmář, když máme rolníka, statkáře nebo zemědělce.

Současně doufá, že si stále budeme vědomi dvou úrovní češtiny. Jednou totiž mluvíme doma, jinou pak používáme v psané podobě nebo na veřejnosti. „Kultura jazyka je u nás snad pevně zakořeněná a lidé budou vnímat rozdíl,“ uvádí v rozhovor s moderátorkou Karolínou Koubovou. Uznává však, že se děti na základní škole musejí učit češtinu znovu: „Spisovná čeština je první cizí jazyk, který se děti musejí učit.“