NATO chce rozmístit vojáky v Pobaltí. „Jde o signál směrem k Rusku,“ říká Jan Zahradil
Ve chvíli, kdy se Velká Británie rozhodla opustit Evropskou unii, tak NATO zůstává jedním ze spojovacích článků, kterou kontinentální Evropa s Británií bude v oblasti bezpečnosti mít. Alespoň to říká europoslanec Jan Zahradil, který také vítá, že právě Británie by měla velet jednomu z praporů NATO v Polsku a Pobaltí.
„Je v tom skrytá symbolika, že Británie neodchází z Evropy, neopouští ani evropské dějiny a současnost, maximálně opouští organizaci, která se jmenuje EU, ale to neznamená, že se nebude podílet třeba na zajišťování naší bezpečnosti prostřednictvím Severoatlantické aliance,“ připomíná v rozhovoru s moderátorkou Karolínou Koubovu.
Rusko podle něj sice není pro nás bezprostřední hrozbou, dají se ale vysledovat prvky rizikového chování a zvýšené asertivity až agresivity k tomu, co Rusové nazývají blízkým zahraničním.
Právě s tím se pobaltské státy v minulosti utkávaly, a v některé z nich jsou početné ruskojazyčné menšiny. Rozmístění jednotek NATO v pobaltských státech tak s sebou nese určitou symboliku. „Je to zdvižený ukazováček Rusku, aby se chovalo trochu jinak,“ přibližuje.
Jediná možnost, jak se dá dojednat odchod Velké Británie z EU, je změna základních smluv. JAN ZAHRADIL
V současné době už podle něj probíhá studená válka, a to minimálně od doby, kdy Rusko anektovalo Krym a kdy proti němu byly zavedeny hospodářské sankce. Na druhou stranu ale NATO stále zdůrazňuje, že je potřeba dialog s Ruskem, a také ho neizolovat.
„Ale stejně tak je důležité sem tam podniknout určitý symbolický, řekněme výstražný krok. Pobaltské země jsou NATO, nikdo se nemůže podivovat nad tím, že jednotky zemí Severoatlantické aliance tam budou rozmístěny,“ dodává.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.