Nechci se klanět východním mocnostem ani Bruselu, zdůrazňuje Mirek Topolánek
Společnost po pěti letech prezidentování Miloše Zemana je více rozdělená než kdy předtím. Takový je názor dalšího z kandidátů na prezidenta Mirka Topolánka, kterého Radiožurnál sledoval ve druhém dni projektu Hledá se prezident. Jakým způsobem by Topolánek společnost sjednotil?
Jedním z důvodů, proč Topolánek vstoupil do prezidentské kandidatury pozdě, bylo, že v kampani viděl pouze Zemana a antizemany. „Nebyl tam nikdo, kdo by se snažil integrovat rozdělené poloviny české společnosti…,“ vysvětluje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Sám o sobě také říká, že není „vítač“ ani „kývač“. A právě tím odpovídá na obavy různých skupin ve společnosti – nechce nekontrolovanou migraci, nechce změnit zahraniční politiku směrem k východu a klanět se východním mocnostem, přestože to byznysu nic nepřináší.
Nechce také kývat ani v Bruselu, ani silnému premiérovi a silné vládě, pokud bude tvořit místo zákonů paskvily. „Nejsem kývač, nejsem ten člověk, který se jenom veze, nejsem člověk, který jenom přikyvuje, aniž by měl vlastní názor,“ říká.
Téma migrace v Česku podle něj zásadním problémem není, na druhé straně občanství je cenné a nemělo by se s ním plýtvat. Možné je ale podle něj pracovní povolení, povolení k pobytu nebo právu k azylu.
Přijetí eura v této chvíli pokládám za ekonomický nesmysl.Mirek Topolánek
A pokud by se stal prezidentem, tak by podle jeho slov nacházel s Andrejem Babišem řadu shodných názorů v zahraniční politice. Co se týče domácí politiky, tak by se museli naučit koexistovat.
„Nemám obavy z razantního politického přesměrování České republiky, mám trochu obavy z ovládání represivních složek včetně policie, tajných služeb a prokuratury,“ uzavírá s tím, že právě to bude jeden ze směrů, který bude muset sledovat nejenom prezident, ale i média.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.