O spolupráci Lecha Walesy s komunistickou policií už historici nepochybují, říká ředitel polského Institutu národní paměti Lukasz Kamiński

Před 60 lety zažila polská Poznaň první masový protest proti komunistické vládě. Do ulic vyšlo 100 tisíc lidí, převážně dělníků. Žádali vyšší platy, potraviny, lepší pracovní a životní podmínky. Polská vláda proti nim nasadila armádu, tanky a obrněné transportéry. V ulicích Poznaně se střílelo, tekla krev a zemřely desítky lidí.

„Rok 1956 byl výjimečný. Na jedné straně to byl rok smrti polského komunistického vládce Boleslawa Bieruta. Na druhé straně rok, kdy se sešel XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, na kterém vystoupil s utajovaným referátem Nikita Chruščov a přiznal část Stalinových zločinů. Vznikla atmosféra, za které se v Polsku vyostřila společenská nálada a dá se říct, že napětí, které v Poznani vybuchlo, bylo přítomné v celém Polsku,“ říká Lukasz Kamiński, ředitel polského Institutu národní paměti.

Nepokoje v roce 1956

V poznaňských Stalinových závodech dělníky doslova podváděli na daních a oni se marně domáhali nápravy. Nakonec se rozhodli vyjít do ulic. „To už se k nim připojili zaměstnanci jiných závodů i společenských vrstev a velmi rychle se také změnily jejich požadavky. Na začátku chtěli jen nápravu ekonomické situace, ale už po několika hodinách začali požadovat také politické svobody, větší nezávislost Polska, stažení sovětských vojsk a konec pronásledování církve,“ vyjmenovává Lukasz Kamiński.


Mnohem důležitější než to, kdo zrovna vládne, bylo určitě založení Institutu národní paměti. Myslím, že to byl ten důležitý přelom, který umožnil, aby se polská paměť změnila, aby se do ní vrátily mnohé výjimečné osobnosti, jevy a události. LUKASZ KAMIŃSKI

Dav čítající asi 100 tisíc lidí chtěl jednat se zástupci Polské sjednocené dělnické strany, ale nikdo s nimi mluvit nechtěl. Rozšířila se fáma, že byli zatčeni zástupci dělníků, kteří měli vyjednávat na ministerstvu o zmíněných stížnostech na daně. Dav obsadil věznici, osvobodil zadržované, což byli podle Lukasze Kamińského většinou kriminálníci, a dostal se ke zbraním. Začal útok na sídlo polské obdoby StB, vláda nasadila proti demonstrantům 2 divize a desítky lidí zemřely.

Polské události měly vliv na situaci v Maďarsku, kde bylo povstání krvavě potlačeno. Polská sjednocená dělnická strana o něco později vyměnila své vedení a do čela se dostal Wladyslaw Gomulka, který byl považován za umírněného. Podle Kamińského se na tuto roli Gomulka hodil, protože stranu vedl v prvních letech režimu v Polsku, ale později byl vězněn jako nepřítel státu. Události roku 1956 ale přinesly i změny v politice strany a dočasnou liberalizaci, posílila se pozice církve a přestala nucená kolektivizace zemědělství. Od událostí června 1956 se v roce 1980 odvozovaly nezávislé odbory – Solidarita.

Spolupráce Lecha Walesy

V únoru 2016 se objevily nové dokumenty, které údajně potvrzují spolupráci bývalého prezidenta Lecha Walesy s komunistickou tajnou policií v 70. letech. Bylo jen shodou okolností, že se našly krátce po volebním vítězství a nástupu vlády strany Právo a spravedlnost? „Loňské volby neměly žádný vliv na to, že žena zemřelého generála Czeslawa Kiszczaka přišla k nám do Institutu a nabídla nám prodej těch dokumentů, což bylo samo o sobě protiprávní, ty prostě patří Institutu národní paměti. Takže podle mého názoru to, co se stalo, nemělo žádnou souvislost se současnou politickou situací,“ komentuje to Lukasz Kamiński.

Logo

Stranu Právo a spravedlnost vede Jaroslaw Kaczynski, který se s Lechem Walesou v 90. letech nepohodl a snaží se nepokrytě zpochybnit roli, kterou Lech Walesa v boji proti komunismu sehrál. Podle Kamińského mnoho lidí v Institutu soudilo, že někdejší představitelé bývalého režimu by mohli mít doma nějaké dokumenty, ale k tomu, aby bylo možné provést domovní prohlídku, jsou třeba důkazy. O spolupráci Lecha Walesy nyní, když jsou přístupné zmíněné dokumenty, prý nemá pochyb žádný historik. „Dokonce i ti historici, kteří se v téhle otázce dříve vyjadřovali velmi skepticky, dnes říkají, že k té spolupráci došlo. Ale zdůrazněme: bylo to v letech 1970 až 1976,“ říká Lukasz Kamiński.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: vpo , jpr
Spustit audio