Peter Demetz, germanista a literární historik

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem zmínil z jakého národnostního prostředí pocházíte, kým se cítíte být?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Bejvalým Pražákem, nejlepší popis.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale to není moc národnostní popis ale.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Jak můžu se dovolávat národností, když vlastně národnost nemám. To všecko je smíšené, bylo to tak i onak. A když se mě někdo zeptá třeba v Americe, co jsem zač, já vždycky říkám no, já jsem z Prahy, no, já jsem z Čech, ale vždycky se zdráhám definovat národnostně, poněvadž to by bylo dost obtížné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vy jste přece vyrůstal v době, kdy národnost, etnikum a ten původ byl výrazně důležitější než teď v roce 2011, tak ten fakt, že jste pocházel částečně i ze židovské rodiny, ten přece měl velký vliv na váš osud?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Měl vliv až od roku 38. V první republice to byl pro mě úplnej ráj, nikdo se na nich neptal. Já jsem byl nejdřív v německé škole, potom v české škole. Ale to byly jiné poměry. Prvně musí člověk rozlišovat mezi první republikou a protektorátem. V první republice se žilo volně, každej byl národností, kterou chtěl, až v protektorátu přišly registrace, přišlo pronásledování a tak dále, a tak dále, to byla velká změna. Ta změna byla Mnichov jedním slovem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A, pane profesore, co to znamená, že první republika prostě antisemitská vůbec nebyla anebo něco takového bylo latentně přítomno?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Ale bylo. Je docela dobré, že mi to připomínáte, existoval antisemitismus, ale ten existoval na okraji a neplatil za nějakou oficiální politiku, oficiální politika byla liberální, to byl Masaryk, to byly lidovky, a antisemitismus, to byl špatnej vkus. To se až vyrojilo s vlajkou a tak dále v druhý republice a v protektorátu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To období půlroční mezi Mnichovem a okupací nebo začátkem protektorátu v březnu 39, to mě zajímá, tedy takzvaná druhá republika. Co to znamenalo pro člověka, který se narodil za první republiky a byl zvyklý na ten, jak vy říkáte, liberální duch, co to bylo za toho půlroku?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, to bylo velké zklamání, poněvadž se ukázalo, že ten liberální duch byl slabý a ty základy liberálního duchu najednou byly jakoby pryč. Do popředí se dali lidi, fašisté, polofašiské, vlajkaři, antisemitismus se vynořil na širokých frontách a tak dále, to byla úplná změna politického počasí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co to znamená, to přece nemělo souvislost čistě jen s politickou situací, to přece mělo souvislost s tím, jak se lidé dívají na věci kolem sebe, jak vůbec vnímají celou československou společnost, minimálně zpovzdálí historického to vypadá, že ten půlrok druhé republiky byl prostě najednou úplně jiný.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, byl úplně jiný, poněvadž po Mnichově nastalo velký zklamání a lidé se ..., ptali se mě jednou, kde jsou ty základy a ukázalo se, že ty základy nebyly velmi pevné, že nebyly fundamentální, ale myslím, že základ tehdy bylo zklamání a zoufalství nad tím, že ta Masarykova republika neobstála.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mohla obstát, teď se ptám na čirou spekulaci, ale znamená to, že měli nějaký deficit něčeho.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Deficit byl politický, když se podíváte na mapu Evropy. Žila, dokud měla za zády Francouze, dokud měla smlouvy s Rumunskem, s Maďarskem a tak dále, a tak dále, ale jakmile to všechno odpadalo a Československo bylo úplně izolováno, tak to zkrachlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněte mi ještě, pane profesore Demetzi, jak vzpomínáte, protože, jak jsem říkal, vy pocházíte z českožidovskoněmecké rodiny pražské, ...

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... a jakým způsobem spolu ty jednotlivé řekněme části rodiny komunikovaly?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, komunikovaly buď německy nebo většinou česky, poněvadž ta ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, měl jsem na mysli spíš ten styk, protože je známo, že minimálně řekněme německé vrstvy, tehdejší německé pražské vrstvy příliš řekněme nemluvily nebo se nestýkaly s těmi českými, pokud tedy alespoň to vím správně.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, jo, ale my jsme byli jedna rodina.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, to do toho nezasahovalo?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
To do toho vůbec nezasahovalo. Zasahovalo tím, že část rodiny byla orientována česky, část rodiny byla kulturně v Německu, že jo, část česká, Národní divadlo, Lidovky, jak chcete, kavárna, Louvre nebo něco, německé divadlo, Prager Tagblatt, ani ne Bohemia, ta byla příliš národně vytříbená, ale Prager Tagblatt, který byl spíš židovskoněmecký, a to se tak dělilo, ale jinak jsme chodili na Žofín nebo do kavárny, ale byla to rodina.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy jste také kromě Prahy vyrůstal v Brně. Brno se dalo rovnat řekněme z toho hlediska soužití německé a české, nebo německého a českého etnika s Prahou?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
V Brně také bylo silné etnikum židovské, takže tam byla mezi českostí a němectvím stálo vždycky spousta židovských rodin, které prostě byly buď orientovány česky anebo německo, takže to rozdělení nebylo absolutní nikdy v Brně. Například na starým Brně se mluvilo hantýrkou, která byla naprosto zpolovic německá a zpolovic česká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes je mým hostem germanista Peter Demetz. Vy jste dnes, pane profesore, nebo tentokrát jste přijal do Prahy a do České republiky představit sbírku veršů německy píšícího autora Hanse Wernera Kolbena, který zemřel v koncentračním táboře v roce 1945. Proč jste redigoval či editoval právě tuto sbírku veršů, proč právě tohoto autora?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Poněvadž to byl můj dávný přítel. My jsme se seznámili snad roku 40, 41, už to tak přesně nevím, táhli Prahou, ovšem rodina Kolbenů je zvláštní případ. To byla velmi prominentní rodina, /nesrozumitelné/, děda byl žákem Edisonovým a potom se vrátil sem, založil tu továrnu, elektrifikoval zemi, vyráběl lokomotivy a dlouho ta rodina Kolbenova byla taková výjimečná. Ona byla chráněna protektorátní vládou jako židovská rodina.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jako důležitá rodina pro ten protektorát.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Pro ten protektorát nebo jako rodina, která měla zásluhy o české dějiny kulturní nebo průmyslové. Bylo to podle, podle příkladu vlastně fašistické vlády Mussoliniho v Římě, který měl židovské zákony, ale zároveň chránil takzvané výjimky, to znamená lidi, kteří bojovali za Itálii v první světové válce nebo měli jiné zásluhy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
A myslím, že protektorátní vláda se snažila to napodobovat nějakou dobu, až přišel Heydrich, tím to končilo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak jsem říkal, vy budete představovat sbírku veršů Hanse Wernera Kolbena, který, pokud jsem dobře pochopil, je dědečkem onoho pana Kolbena, který dal jméno ...

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Vnukem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, vnukem tak, pana Kolbena, který dal jméno oné známé továrně. Vy jste stejný rok narození 1922.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Asi jo, ani už nevím, asi jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem se to dočetl, pane profesore.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaký byl, protože popravdě řečeno on byl z velice významné rodiny?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, ale byl docela normální člověk mladej, bavili jsme se o literatuře, randili jsme se stejnou holkou například.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Naráz, pane profesore?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, ne naráz, to byla určitá obtíž, ale on ji obdivoval, já ji obdivoval, tak jsme se na tom shodli jako a on psal básně, já měl zájem o literaturu a v tehdejší společnosti bylo dost obtížné se vymykat z těch drah předepsaný pro židovský míšence nebo tak, takže my jsme měli málo známých, spíš jsme soudrželi tak, tak ten, ta míšenecká, ten gang míšenecký židovský.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak už bylo řečeno, Werner Kolben zemřel v roce 1945 na těžkou nemoc v koncentračním táboře.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
On měl tyfus.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A proč až teď v roce 2011 je vydávána tato sbírka?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, já jsem se vždycky snažil, já jsem poprvé vydal jeho sbírku, nevydal, ale proklepal jsem asi 10 kusů a rozdal to mezi známými, to bylo za protektorátu, což byla velká blbost, poněvadž, když by mě byli chytli s tím, tak já trpěl a on trpěl, naštěstí nikdo si toho nevšiml. A když ho zabásli, tak to byl pro mě důvod taky literárně. Potom, když nastal svět po druhé světové válce, vycházel ve Vídni časopis Plan, to byl nejlepší literární časopis /nesrozumitelné/ od 45 do měnové reformy, do roku 48, a tam jsem publikoval jeho básně, tam ten redaktor Otto Basil, tak je otiskl s poznámkou a tak dále. Potom nestalo nic. Já jsem se odstěhoval. Vždycky tenhle ten manoskript s sebou. Taky jsem dostal od rodiny později víc těch básní a nakonec jsem našel nakladatele ve Vídni, který byl ochoten vydat tu sbírku jakoby, jakoby, takřka by byl /nesrozumitelné/ výtisk.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a dnes je jejich hostem germanista Peter Demetz. Pane profesore, když vzpomínáte na tu dobu po druhé světové válce na to zvláštní období od roku 45 do roku 1948, tak z vaší zkušenosti, jak snadné bylo podlehnout komunistické ideologii, tomu lákání toho, co přicházelo společně s vojáky?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
To bylo velmi snadné, protože to byl takový pocit osvobození, to byl pocit, že osvobození bylo organizované vlastně komunistickou skupinou nebo partají a bylo těžké obhajovat liberální /nesrozumitelné/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale vy jste nepodlehl komunistické ideologii, vy jste, pokud se nepletu, byl spíše sociální demokrat?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Já spíš sociální demokrat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A čím to bylo?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, já nevím, to já měl z domova asi. Nevlastní otec, kterej utekl do Londýna včas v březnu 1939, to byl organizovaný sociální demokrat, ten tahal domů, sociální demokrat a knížky Otta Bauera a těch teoretiků, a ty jsem začal číst, ačkoliv jsem polovic nechápal samozřejmě, ale myslím, že to sedělo prostě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nevím, co jaké míry, pane profesore Demetzi, sledujete řekněme českou politickou scénu, ale faktem zůstává, že i po 20 nebo 21 letech od sametové revoluce klade česká společnost relativně velký důraz na to, kdo byl a kdo nebyl v Komunistické straně Československa. Zajímalo by mě, jestli to je důležité z nějakého důvodu pro vás?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Vlastně není, poněvadž je to hrozně dlouho, víte. Jedná se o to, jestli ta osoba má politickou citlivost, nebo chce nahoru někam. Kdyby to byl člověk, který aspiruje být, já nevímem novin, tak by bylo důležité zjistit, proč vstoupil do partaje, jak dlouho působil, co tam dělal a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ty motivace by pro vás eventuálně byly důležité?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
To jsou důležitý, jo, ale těžko to zrekonstruovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu, už je to spousta let. Proč vy jste vlastně v roce 1949 opustil, odešel jste přes hranice do Německa?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Poněvadž se mi fakulta už nelíbila, ta byla pod tlakem komunistických výborů, já jsem studoval a je tady dvojí důvod, jednak mě zajímal Kafka, napsal jsem disertaci o Kafkovi v Anglii a tím jsem si zabarikádoval cestu k akademický kariéře tady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kafka se nenosil tehdy.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Kafka se nenosil, já měl disertaci o Kafkovi, tak to profesor /nesrozumitelné/ řeknu, to spíš tak lektorát v Olomouci, v Praze máte cestu zabarikádovanou. Ale druhá důležitá věc je, že moje tehdejší snoubenka, pozdější paní Hanka byla sekretářkou britskočeské společnosti v Jindřišské ulici, předseda byl pan profesor Trnka, to byla taková kulturní společnost. A za ní chodilo StB každej den, aby se stala agentkou, aby prozradila, co se tam děje, kdo se tam ukazuje, kdo je tam činný, tak jsme si řekli to dál, to tímto způsobem nejde, my utečem, a to jsme taky učinili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zajímala by mě ještě jedna věc od vás, pane profesore Demetzi, vy jste zažil dobu, kdy se většina společnosti začala obracet proti jednomu etniku. V současné době na Šluknovsku, nejsevernější části České republiky probíhá něco, co v podstatě za éru jednak samostatné České republiky, ale popravdě řečeno pomalu ani za éru minulého režimu nikdo nepamatuje, probíhají tam už měsíc a půl sociální či etnické bouře, lidé demonstrují v ulicích jednak proti nepřizpůsobivým, Romům, také proti svým radnicím a tak dále. Je tam velký etnický akcent v tom celém. Zajímalo by mě, jestli máte, řekněme vypozorovány nějaké signály, kdy ta společnost, která za normálních okolností se jeví celkem normálně a uvažující, tak kdy se převrací do toho, kdy se obrací vůči jednomu etniku?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, já nevím, já myslím, že to souvisí s nějakým tlakem také a s určitou agitací, s určitým pocitem nespravedlnosti a s určitou agitací jednotlivce, který ženou lidi proti etniku, které nic nevyřeší a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že máte pocit, že sama společnost se k takovému kroku neodhodlá, že potřebuje nějaký vnější impuls?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, ne, je to impuls, který jde ze společnosti, ale z jednotlivců, který agitujou potom a nachází ohlas ve společnosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte o tom, co se děje na Šluknovsku?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
No, já jsem o tom četl v Lidovkách. Já se jenom divím tomu, já teď žiju ve státě New Jersey, kterej je nejvíc mezinárodní, vůbec my máme v sousedství koránce, my máme ortodoxní židovsko hojně zastoupený, ještě chodí v těch talárech jako osmnáctého století, máme Maďary, my máme Číňany, my máme ruskou menšinu, to všechno v jedné obci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A funguje to?

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
A funguje to. Tak se divím, proč by to nefungovalo v Trutnovsku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Natož ve Šluknovském výběžku.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme bezesporu, jak to všechno dopadne. To bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, profesor Peter Demetz, germanista původem z Prahy narozený v roce 1922 byl dnes jejich hostem. Pane profesore, díky, že jste si udělal čas a těšilo mě. Na shledanou.

Peter DEMETZ, germanista, spisovatel:
Děkuji, děkuji mockrát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl Martin Veselovský, posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Tento rozhovor musel být z časových důvodů předtočen, proto tentokrát bohužel není možné odpovídat na otázky zaslané během vysílání. Děkujeme za pochopení.