Po transplantaci obličeje žijí naši pacienti plnohodnotný život, říká plastický chirurg Bohdan Pomahač
Tři dny v týdnu operace – rekonstrukce nejen obličeje, ale i jiných částí lidského těla. Program plastického chirurga, vedoucího popáleninového centra v Brigham and Women´s Hospital v Bostonu a profesora chirurgie na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity je nabitý. Jaká je budoucnost plastické chirurgie? A jak využívá ve své profesi moderní technologie?
Základem k úspěšné transplantaci obličeje je prostředí, dostatečná hloubka talentu a specializace různých oborů. „Jako chirurgové provedeme viditelnou práci na sále, ale opravdový úspěch je závislý na daleko větším množství lékařů, sester a fyzioterapeutů,“ podotýká.
Pro pacienty s transplantací obličeje je pak více nápomocen internista, který zná transplantační problematiku blíže, než například rekonstrukční chirurg. Za posledních osm let se například zjistilo, že dochází ke komplexním imunologickým procesům v transplantovaných tkáních. „Nacházíme fascinující případy interakcí,“ dodává.
Pozitivní výsledky převažují
Stále je podle něj prostor k vylepšení výsledků operací z hlediska chirurgické synchronizace plánování – počítačové technologie pomáhají přesněji provést řezy kostí, aby třeba horní a dolní čelisti dobře příjemci pasovaly.
„Z hlediska samotného výsledku celé transplantace je klíčové porozumět procesu odhojování a být schopen navodit formu tolerance,“ říká s tím, že pacienti by v konečném důsledku neměli mít potíže s léky a jejich nežádoucími důsledky.
Pacienti jsou po operaci nadšení, co jsme pro ně byli schopní udělat.Bohdan Pomahač
Pochvaluje si také, že jeho pacientům se daří dobře, každý z nich ale má nějakou epizodu, která vyžaduje buď ambulantní, nebo několikadenní léčbu v nemocnici. „Obecně převažují pozitivní výsledky, náš první pacient byl schopen přijít na graduaci své dcery, stal se úspěšně dědečkem, je členem rodiny, kterým dlouho nebyl,“ popisuje.
Někteří další pacienti se po transplantaci oženili, žijí plnohodnotný život a celá řada z nich byla schopná se vrátit do zaměstnání. „Bez obličeje je těžké si představit, že by byli schopní se uplatnit ve společnosti,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.