Poslední šéf StB Alojz Lorenc: V srpnu 1989 jsme působili i na Václava Havla

Na zásahu pohotovostního pluku proti studentům na Národní třídě se v roce 1989 nijak nepodílel. „To byla čistě pražská akce,“ tvrdí dnes Alojz Lorenc, bývalý první náměstek vnitra, který velel Státní bezpečnosti. Kdo měl podle něj na zásahu největší zájem?

Alojz Lorenc podle svých slov zásah proti protestujícím odmítal. Někteří funkcionáři však zásah vyžadovali. Hlavním z nich byl prý Miroslav Štěpán.

Zásah proti studentům na Národní třídě proto Alojz Lorenc považuje za vrchol agónie, která mohla mít vážné důsledky. „V srpnu 1989 jsme působili na Václava Havla, že i on sám se zapojil do utlumení akce k 21. srpnu. Přispěl tak k tomu, že celá akce skončila prakticky fiaskem,“ uvádí například.

Čtěte také

Když v rozhovoru dojde na Ludvíka Zifčáka, který 17. listopadu 1989 sehrál mrtvého studenta, odmítá Alojz Lorenc celou věc komentovat. „Tyto detaily jsou nepodstatné. Záležitost 17. listopadu je vyústěním celého procesu, ke kterému došlo,“ vysvětluje s tím, že se na přípravě Ludvíka Zifčáka nijak nepodílel.

Jak jde snaha vyhnout se konfrontacím dohromady se zásahem 17. listopadu na Národní třídě? „S opatřeními jsem neměl nic společného a ani jsem nevěděl, co se připravuje. Nepříslušelo mi to,“ opakuje Alojz Lorenc. „Byla to záležitost ministra vnitra, generálního tajemníka Miloše Jakeše, Miroslava Štěpána a místních velitelů v Praze,“ přibližuje.

Od té doby podle něj kontrarozvědka do dění nijak nezasahovala, pouze informovala. „Prostě už byl čas,“ shrnuje.

Co všechno věděla Státní bezpečnost o nezávislých iniciativách a disidentech? Proč Alojz Lorenc nepovažoval Chartu 77 za nebezpečnou bývalému režimu? A proč vnímá kapitalismus a socialismus jako dvě tváře konzumní společnosti?

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: pdu , šše
Spustit audio