Radim Šrám: Smog má nejhorší dopad na těhotné ženy, předškolní děti a seniory

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaký dopad mají škodliviny, které vdechneme, na naše zdraví? A dokážou dokonce i narušit lidskou DNA? I tyhle otázky dnes položím epidemiologovi z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Radimu Šrámovi, dobrý den.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore, vy se věnujete výzkumům v oblasti s nejvíc znečištěným ovzduším už řadu. Let. Jak špatná je ta situace současná ve srovnání s předchozími lety. Protože meteorologové varují, média informují o tom, že smogová situace je opravdu na většině území.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Tak skutečností je, že je taková situace, která je třeba momentálně, tak se stává vždycky několik dní v roce, kdy tou inverzní situací je zasažena skoro celá republika, to je jako jedna věc. Druhou otázkou je, že zvýšené znečištění ovzduší je specifické pro některé oblasti našeho státu. Před 20 lety to byly zejména pánevní okresy severních Čech, což bylo dáno, jak se posléze zjistilo, díky lokálním topeništím a elektrárnám. A co bylo překvapivé, co se tenkrát zjistilo zejména díky spolupráci s Environmental Protection Agency Spojených států, byla skutečnost že vlastně za asi 70% toho znečištění v těch pánevních okresek v období kdy nejsou inverze odpovídají lokální topeniště a nikoliv elektrárny, což jsme si do té doby všichni mysleli. Fakt je, že potom byly přijata různé opatření, kdy došlo k změně technologií v elektrárnách a česká vláda v roce 1994 uvolnila skoro 6 miliard korun na plynofikaci, aby lidé...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Topili čistě, dá se říct.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
...topili zemním plynem a skutečností je, že došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To bylo před 20 lety. A v současnosti?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
To bylo, to bylo v roce 1994. A když se potom srovnávalo, jak se to třeba podílelo na úmrtnosti v těchto oblastech, tak se zjistilo, že vlastně to zlepšení, když se srovnával rok 9294 a 952004, že skutečně zemřelo asi o 1950 mužů a 920 žen méně v průměru těch 10 let, než by zemřelo, kdyby se ta opatření nedělala, což si myslím, že byl takový příklad dobře investovaných prostředků.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A v současnosti dá se říct, že to nejhorší je na Ostravsku?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
V současnosti lze říci, že určitě to znečištění je největší na Ostravsku díky koncentraci těžkého průmyslu na relativně malé lokalitě. A ten problém Ostravska je zejména dán tím, že právě na jemných prachových částicích, které vdechujeme, jsou vázány organické látky, především karcinogenní, polycyklické aromatické uhlovodíky a tam se vždycky zmiňuje Benzo(a)pyren, protože je prokázaný lidský karcinogen. A bylo právě zjištěno, že tyto látky mají nejenom jsou významné z hlediska zvýšení výskytu nádoru, ale že vám ovlivňují řadu onemocnění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Počínaje, počínaje tím, že to ovlivňuje těhotné ženy z hlediska vývoje plodu, když jsou ty koncentrace zvýšené již v prvním měsíci těhotenství, tak to je jedna věc. Dneska se ukazuje, že asi ovlivnění vývoje plodu je s to se znečištěním ovzduším, že je velmi významné, protože to může ovlivňovat posléze imunitu toho dítěte po narození. To znamená, že takovíto jedinci mají určité funkční nedostatečnosti, které se potom projevují, jestliže jsou vystaveny nějakému stresu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To jsem se chtěla pane doktore zeptat. Konkrétně, čím jsou ty děti ohrožené, když jaksi je matky čekají právě v těch znečištěných oblastech. Na co nejvíc doplácejí, jaké choroby je napadají nejčastěji?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Tak doktor dostal z našeho ústavu, prováděl analýzu na 10 pediatrických střediscích v Ostravě a bylo to u dětí, které se narodily v roce 2001 2004 a dohromady to bylo asi 1900 dětí. A zejména se ukázalo, že v nejznečištěnější oblasti Ostravy, což je Ostrava Radvanice, že v průběhu prvního roku života tyto děti byly dvakrát až třikrát více nemocné, než děti z jiných částí Ostravy. A my si to vysvětlujeme pravděpodobně tím, že došlo, že ta imunitní ochrana nebyla dostatečně vyvinuta a proto ty děti byly tak výrazně nemocné. Protože to znamená, že každé dítě, které se tam narodilo, bylo na onemocnění dýchacích cest ročně nemocné v průměru asi sedmkrát, což je, si představíte, co to znamená.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A můžou matky, když čekají dítě v těchto rizikových, řekněme oblastech, udělat něco pro to, aby zmírnily to riziko, že jejich děti budou potom víc nemocné? Kromě toho, že se tedy odstěhují, což nebývá až tak lehké.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No tak myslím si, některé rady se lépe říkají, než se realizují. Bych si myslel a to je otázka zejména životosprávy. Že vy byste měla mít zdravou stravu, dostatečný přívod ovoce a zeleniny a nemělo by se jednat o kuřáckou domácnost. Protože kouření je vlastně v koncentrované formě také znečištěné ovzduší, takže pokud se v té rodině kouří a je prokázáno, jaké jsou negativní důsledky, třeba i pasivního kouření na vývoj plodu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud se toto bude dodržovat, potom můžou být matky klidnější, když třeba v Ostravsku čekají dítě?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No myslím, myslím si že ano, a zkušenosti, které jsou od některých rodin z Ostravy Radvanic naznačují, ale to jsou věci, které jsou mi technicky vzdálené, že třeba to znečištění si můžete ve své domácnosti snížit, jestliže máte čističku vzduchu, jo. Takže vlastně vy to množství prachových částic, které máte ve svém bytě si snížíte a proto se snižuje i ta zátěž.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu s epidemiologem Radimem Šrámem z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky. Teď jsme se pane doktore bavili o tom, že žít v oblastech se špinavým vzduchem s tím, že jsou podmínky zhoršené, je velmi rizikové pro těhotné ženy, pro narozené děti, pro ty nejmenší, ale obecně kdo je nejvíc ohrožený, jaké skupiny obyvatel, když se zhorší smogová situace?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No tak po těhotných ženách jsou to zejména děti předškolního věku, které právě zejména když mají nevyvinutý imunitní systém, tak jsou častěji, tak jsou častěji nemocné. A další výrazně ohroženou skupinou jsou starší lidé, kteří mají například kardiovaskulární onemocnění. A nejlepším příkladem, že to takto dneska už bylo publikováno, řada prací, které prokazují, jaký je vztah mezi jemnými prachovými částicemi, které vdechujeme a zvýšenou úmrtností a takovým nejkrásnějším příkladem byl smog, který byl v Londýně v roce 1952, kdy se zjistilo, že právě díky tomu znečištění výrazně se zvýšila úmrtnost a počítá se, že to bylo možná 4 tisíce jedinců, možná více. A tato skutečnost v Londýně vedla k rozhodnutí vlády nebo možná nejdřív městského zastupitelstva, že bylo vůbec zakázáno v Londýně pevná paliva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Po dobu těch měsíců, kdy...

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Ne, vůbec, vůbec.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vůbec, aha.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
A v nedávné době, teda v nedávné době, myslím kolem roku 1990 k něčemu podobnému přistoupili v Dublinu, kdy také bylo zakázáno používat pevná paliva, pak se dělaly analýzy, jak vám to ovlivňuje úmrtnost a skutečně to ukazuje, že se to výrazně snížilo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
U nás tedy tuhá paliva zakázaná nejsou, to znamená, že lidem o kterých jste mluvil, doporučujete spíš nevycházet ven v těchto dnech?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No, tak to určitě. Ale já si myslím, že u nás ty trendy asi tak od roku 2002 3 jsou bohužel obrácené. To znamená, že jak se vám zvyšují ceny za zemní plyn, tak mnohé domácnosti, které do této doby používaly zemní plyn, se zase vrací k pevným palivům a kromě toho že se vrací k pevným palivům, tak spalují také odpadky a tím pádem to znečištění ovzduší je daleko významnější, než by bylo, kdyby se používal jenom zemní plyn.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pane doktore, je pravda že smog, polétavý prach může ovlivnit i lidskou DNA?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No, tak to přirozeně, to přirozeně ano, právě z hlediska těch látek, které jsou na tom vázány. Já jsem hovořil o karcinogenních, polycyklických aromatických uhlovodících, kdy se prokázalo, že vlastně za poškození DNA jsou zejména zodpovědné ty karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. A to jsou dneska metody, kterými vy to můžete, kterými v to můžete prokazovat. Jednak třeba stanovením DNA, aduktů, to jsme zjišťovali třeba u...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pardon, pro laika?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Pro laika to znamená, že se vám tyto látky na DNA vážou, mění se konformita DNA a projevuje se to jako poškození.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to se projevuje potom navenek čím?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Tak to se, no tak to se právě projeví jako změna DNA, která potom z dlouhodobého hlediska, řekněme za 20 let, se může projevit zvýšeným výskytem nádorů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si pane doktore, že tedy až za 20 let by třeba mohlo být znát, že lidé žili a nebo žijí v současnosti na Ostravsku v oblasti, kde se špatně dýchá?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No, já bych uvedl jiný příklad. Když se analyzovalo, jak je to se střední délkou života v pánevních okresech severních Čech, tak u mužů i u žen kolem roku 1990 to bylo kratší o 2 roky. Mezitím došlo k tomu výraznému zlepšení a musím říct, že v celém státě se střední délka života výrazně prodloužila. Nicméně ta populace v pánevních okresech po 20 letech střední délku života má stále kratší o 2 roky, než v jiných oblastech našeho státu, nebo než je průměr pro Českou republiku, to je jedna věc. Podobná situace, když analyzujete pro Moravskoslezský kraj, tak ten víceméně na úrovni roku 1990 byl na úrovni České republiky. A dnes pro muže v Moravskoslezském kraji střední délka života je o 2 roky kratší, než je průměr České republiky. Čili to co jsem řekl o těch pánevních okresech vám naznačuje, že vy naindukujete určité poškození, které si v sobě ta populace dlouhodobě nese a...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nese a projeví se to třeba až po letech.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
...a projeví se to, projeví se to až po letech jako.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jak dlouho musím třeba já žít v takové oblasti, pokud bych tedy k tomu byla nucena, aby se to projevilo na DNA, na chromozomech? Je to nějaká dlouhodobější záležitost?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Tak ty s použitím těch různých analýz, které se provádějí, tak vy to vidíte již po několika týdnech té expozice, třeba poškození chromozomů. Nicméně zdá se, že organizmus má určité mechanismy, jak takováto poškození může reparovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No, my jsme právě s překvapením zjistili, protože podobná inverzní situace, jako je třeba v současné době, byla v lednu roku 2010, kde jsme prováděli odběry na různých skupinách dobrovolníků na Ostravsku. A přestože ty koncentrace byly výrazně zvýšené, pro celou tu skupinu byly koncentrace benzo(a)pyrenu zhruba 15 nanogramů na metr krychlový, zatímco doporučený standard je 1 nanogram, takže to bylo patnáctkrát.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
O hodně zvýšené.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No, tak musím říct, že to poškození na úrovni DNA vůbec neodpovídalo těmto koncentracím.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co ti lidé dělali?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
A my jsme, no my jsme potom analyzovali, co to může být. Že to je určitá jako adaptivní odpověď a doktor Eisner z naší laboratoře zjistil, že asi tito jedinci mají indukovaný určitý enzym, který toto poškození lépe reparuje, zatímco...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pardon, může se to přeložit i tak, že jsou prostě zvyklí na ten špatný vzduch a že se jich to tolik už nedotkne?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Že se jich to, že se jich to tolik nedotýká, jenže nejste schopna říci, že nemáte narušené něco jiného. A zkušenost, která ze zvířat naznačuje, že když se, co jsou pokusy teda, zkušenosti které jsou z ryb, které ukazují, že třeba v řece Hudson, která byla výrazně znečištěná, že se některé ryby naučily nebo nezahynuly, nicméně jejich délka života byla potom asi poloviční než předtím, pokud byla voda čistá, jo. Takže je to, tato záležitost je velmi komplikovaná a myslím, že by se to mělo analyzovat. Ale já jsem chtěl říct něco jiného ještě. Že v této době odběrů tam byla skupina našich pracovníků, kterým my jsme krev odebírali než jeli do Ostravy a když se vrátili a s překvapením jsme zjistili, že po 3 týdnech pobytu v tomto znečištěném ovzduší se u nich poškození chromozomů zvýšilo o 50%, což se normálně považuje za závažné poškození. Takže to ukazuje, že pokud jedinec na to není zvyklý, tak že reaguje...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Daleko citlivěji.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Daleko citlivěji než člověk, který tam již žije.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Pane doktore, teď jste mluvil o průzkumu, který se týkal vlivu špatného ovzduší na lidskou DNA, ale vy jste s tím nebyl příliš úspěšný na ostravském magistrátu, nebo je to jinak?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Já si myslím, že to, to je asi delikátní otázka. Já si myslím, že jsme těmito výsledky nepotěšili a že to bylo určité neporozumění. Protože smyslem našich výsledků, které jsme tam zjistili bylo, aby byly použity pro populaci, která v Moravskoslezském kraji žije. To znamená, aby na základě toho se vytvářely tlaky ke snížení toho znečištění ovzduší a ne aby se na vás někdo díval jako na nepřítele státu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Což se vám stalo?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
V některých případech ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A když se jako odborník díváte na to, jak tedy úřady se snaží bojovat se znečištěným ovzduším a to pro lidi, které vlastně zastupují. Řekl byste, že by mohli dělat víc než dosud?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No tak já si myslím, já si myslím, že určitě ano. A je mi líto, že musím říct a půjdu nazpátek skoro 30 let. Když si vezmete, jaká byla situace právě v pánevních okresech severních Čech, kdy hygienická služba se výrazně snažila něco pro tu populaci udělat i za tu cenu, že třeba toho okresního hygienika vyhodí z místa, což teda taková realita byla, což bylo v případě doktora Kotěšovce, který byl okresním hygienikem v Teplicích. Ale snaha byla taková, aby se zejména udělalo něco pro děti, jo. To znamená, že děti dostávaly, protože v tý době taky byl nedostatek ovoce a zeleniny...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vitamíny.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Víte jaký bylo zásobování, takže dostávaly ve školách ty vitamíny, aby se pro ně alespoň něco udělalo. A pak ty děti byly vyváženy taky do škol v přírodě na dva až tři týdny. A nutno říct, že těmito opatřeními se ta jejich imunita výrazně posilovala. Takže si myslím, že by bylo vhodné se z těchto zkušeností poučit a podobným způsobem bych pečoval o ty děti v Moravskoslezském kraji. Ale myslím si, že podmínkou by teda mělo být, že vlastně když ty děti budou jezdit do školy v přírodě, že by to dneska asi mělo být na náklady státu. Protože jinak jestliže máte třeba 2,3 děti, tak byste nemusela mít na to, abyste jim mohla tu školu v přírodě umožnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je jedna věc, kterou doporučujete. Pak my už jsme se bavili o tom, že hlavně na Ostravsku, kde je ta situace nejhorší, co se týká špatného vzduchu, to způsobují průmyslové podniky. Ale ono zase z hlediska sociologického, ekonomického často, ti lidé jaksi najdou práci jenom v tomto regionu a také bez toho průmyslu by ani celá republika nemohla existovat. Měl byste odpověď i na tuhle otázku, která se nezdá být lehce řešitelná?

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
No, já si myslím přirozeně, že to není řešitelné lehce, je to otázka několika let, ale je otázka modernizace průmyslu. Protože vy když si vezmete třeba ocelárnu s koksovnou, která je u nás a srovnáváte to s podobným zařízením v Kanadě nebo v Belgii, tak s překvapením zjistíte, že ty koncentrace znečišťujících látek jsou o jeden řád nižší než je to na Ostravsku. Je to tak asi na úrovni Prahy, takže si myslím, že když se chce, tak že to je možné řešit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pozvání do dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu přijal epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Já děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Radim ŠRÁM, epidemiolog, Ústav experimentální medicíny Akademie věd:
Vy se mějte hezky a na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.