Regály v řetězcích mají určitou kapacitu, každý si musí najít svou odbytovou cestu, míní Pavel Mikoška
Potravináři si stěžují na praktiky obchodních řetězců, které tlačí na co nejnižší ceny. Zdraží novela zákona o významné tržní síle zboží v supermarketech? Nebo naopak ochrání drobné dodavatele při nekalými praktikami? A proč je kvůli novelizaci normy, která platí od roku 2010, tolik pozdvižení?
„Od počátku, kdy byl zákon uvedený do života, tak všichni věděli, že je nadbytečný,“ podotýká viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška, ředitel kontroly jakosti obchodního řetězce Albert.
V novelizaci je definováno, že zneužitím tržní síly bude, když supermarkety budou požadovat poplatek nebo protislužbu za uvedení zboží do regálu. Co je na toto novelizaci špatně? „Produkce je nadbytek, musíte udělat nějaký systém, které zboží do regálu vyberete,“ podotýká.
Ne každý výrobce je podle něj dobrým partnerem, aby vstupoval do obchodního vztahu s obchodním řetězcem, někteří musí vypadnout. „Regály mají jenom určitou kapacitu zboží, které tam dostanete, ne všichni mají možnost se s výrobkem uplatnit,“ říká.
Obchodní řetězce jsou velkým impulzem kvalitativního vzestupu úrovně našeho potravinářství
A co se týče nízkých cen v řetězcích, tak ty podle něj nevznikly samy od sebe – někdo jiný ji na trhu dovedl nabídnout.
„Každý si musí svou odbytovou cestu najít, jestli prodejní řetězec není jeho správné místo, tak může prodávat nějakým jiným způsobem. Je známé, že přes prodejní řetězce se prodává v potravinách ne více než 60% potravin,“ upozorňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.