Roman Strejček z organizace OSA: Hudba je marketingový tah. Restaurace by za ni měly platit

Většina peněz z autorských práv míří do zahraničí. Důvod je prostý. „Stačí si pustit rádio a zjistíte, kolik se hraje originálních českých písní,“ vysvětluje Roman Strejček a zdůrazňuje, že OSA není úřadem, ale sdružením s dlouhou historií: „Založili ji sami autoři už v roce 1919.“

Od organizace OSA dostává peníze asi pět tisíc tuzemských autorů. Nabízí se tedy otázka, jaký přínos má OSA pro ty méně známé. „I ti se dostanou do éteru. Dnes, když chcete hlídat autorská práva, si musíte někoho najmout,“ domnívá se. Průměrná výše výdělků autorů zastupovaných sdružením OSA je podle jeho slov 6 700 korun na autora na rok.

Čtěte také

Autoři můžou být zastupováni dobrovolně, a to v případě hudby na internetu a živých reprodukcí. Existují ovšem oblasti, kde je zastupování povinné ze zákona. „Je to ve prospěch uživatele. Například Český rozhlas hraje desítky skladeb denně,“ připomíná a poukazuje na jednoduchost celého řešení. Stačí se obrátit na jedinou organizaci a s ní uzavřít smlouvu.

Ústavní soud rozhodl, že je třeba platit za reprodukovanou hudbu, ale použe v případě, že není určena pro osobní potřebu, ale jde prostředek vedoucí ke zvýšení zisku. Nabízí se tedy otázka, zda například kadeřnice pouští hudbu pro své potěšení, nebo jde o snahu přilákat zákazníky. „Hudební kulisa není jen tak. Je to účinný marketingový tah, protože navozuje dobrou atmosféru,“ připomíná.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.