S ČSSD bychom byli schopni nalézt styčné body, říká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná

Sociální demokracie si v roce 1995 takzvaným bohumínským usnesením oficiálně zakázala spolupráci s KSČM. Toto usnesení ale český premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nyní označil za vyhaslé. A podle poslankyně Evropského parlamentu za KSČM Kateřiny Konečné bylo bohumínské usnesení od začátku nesmyslné.

Europoslankyně za KSČM také zdůrazňuje, že ČSSD s komunisty vládla v krajích i déle než jedno funkční období – voliči jim dali znovu důvěru a evidentně byli s jejich prací spokojeni.

„Deklarace o tom, s kým ano a s kým ne, hodně nemám ráda, protože politika je živá věc. Vždy by to mělo být o tom, co chcete občanům přinést, co jim chcete dokázat a co pro ně vybojovat, a ne o tom, jestli to bude s tím či oním,“ vysvětluje.

Upozorňuje také, že Andrej Babiš se už dříve vůči KSČM vyjadřoval v tom smyslu, že bude vyjednávat vládu s kýmkoli, včetně komunistů. „Jsme relevantní politická strana v našem politickém prostoru. Pokud někdo má zájem, aby plnil svůj volební program, a náš volební program mu bude nejblíže, tak je zcela logické, že osloví KSČM,“ říká.


Sociální demokracie se v některých věcech hledá, ale určitě bychom byli schopni najít styčné body například v sociální politice, zdravotnictví a podobných oblastech.KATEŘINA KONEČNÁ

KSČM podle ní dlouhodobě razí heslo, že se koalice vždy domlouvají až po volbách - s kým nebo jak se bude řešit, až voliči rozdají karty. „Za posledních 15 let, když KSČM s někým uzavírala koalice, od malé vesnice až po krajská uskupení, tak to bylo o programu. Proto ho chceme co nejvíce vyprecizovat, abychom se potom měli zcela konkrétně o čem bavit,“ nastiňuje.

Komunistům se také podle ní podařilo spoustu věcí prosadit i v Poslanecké sněmovně, a to právě díky tomu, že umí mluvit s velkou části politického spektra. „Nehrajeme si na to, kdo návrhy předkládá, ale o čem jsou,“ dodává.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článk

autoři: prh , Jan Moláček
Spustit audio