Speciál Martina Veselovského z Olomouce

Speciál Martina Veselovského z Olomouce dne 28.2.2012 - Foto: Khalil Baalbaki

Speciál Martina Veselovského z Olomouce dne 28.2.2012Foto: Khalil Baalbaki

Přeji vám dobré odpoledne z auly Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je za námi další den největšího studentského protestu od listopadu roku 1989, další den týdne neklidu. Neklid v akademickém a studentském podání není nic, při čem by se používaly dlažební kostky, ovšem na druhou stranu podle všeho jde o nejvíce o peníze a o nezávislost, peníze studentů, škol a státu a nezávislost akademického prostředí na veřejných vysokých školách. Takový je alespoň názor většiny akademiků, ministerstvo školství je přesvědčeno, že k protestům není důvod. Radiožurnál je minimálně v tuto chvíli přesvědčen, že je důvod k tomu svolat veřejnou debatu.

A na této debatě budou diskutovat náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum, profesor Ivan Wilhelm, který v tuto chvíli, já ho vidím tady, přichází dveřmi, my jsme to dost dlouho časovali toto entrée, pane náměstku, dobrý den. Jsme rádi, že jste to stihli. Ne, to nevadí. Pojďte, posaďte se ke stolu. Musím pro posluchače Radiožurnálu říct, že pan profesor Wilhelm, dobrý den, dobrý den, posaďte se, prochází kolem papírového osla v životní velikosti, protože tady v aule Filozofické fakulty v Olomouci stojí osel. Pokud se chcete podívat na webovou adresu zpravy.rozhlas.cz, uvidíte ho téměř in natura. Tím druhým, kdo bude diskutovat, vás také in natura, pane profesore, ano. Ale to si neberte osobně. Posaďte se, pane náměstku. Tím druhým, kdo bude diskutovat, je docent Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně. Dobrý den. 

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě tím dalším bude profesor Jan Zrzavý, který přijel z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Dobré odpoledne.

Jan ZRZAVÝ, profesor z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A konečně domácí pán, docent Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dobrý den i vám.

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolega Petr Dudek pro vás, zejména pro posluchače Radiožurnálu, protože mluvit o tom, jak vypadá současná situace reformy vysokého školství tady v aule by bylo nošením sov do Atén, tak Petr Dudek má pro vás připravenu informaci o stavu či tématu reforem vysokého školství.

Petr DUDEK:
České vysoké školství se v posledních letech stalo masovou záležitostí. Podle zpráv OECD nastupuje do terciárního vzdělávání 67 % populačního ročníku. Zatímco v roce 2003 na univerzitách studovalo 220 tisíc studentů, teď v posluchárnách sedí 412 tisíc lidí. Změna je podle odborníků a ministerstva školství nutná, pokud chce Česko zachovat kvalitu nejvyššího vzdělání. Připravovaná reforma počítá s tím, že se vysoké školy rozdělí na výzkumné a profesní a změní se také systém financování. Školy by mohly od státu dostávat peníze na několik let dopředu, aby s nimi mohly lépe hospodařit. Letos vysoké školy dostaly více než 20 miliard korun. Změna se plánuje i v samotném řízení univerzit, větší vliv na chod školy by měly mít dosavadní správní rady a v nich lidé z byznysu a politiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Petr Dudek. V dnešním Speciálu vás čeká jednak debata těchto 4 aktérů současného dění kolem vysokého školství, to znamená, kromě jiného sporu mezi akademiky, vámi a ministerstvem školství či vládou chceteli, a pak také, a to na výrazně větším prostoru debata těch, kteří sem do auly Filozofické fakulty přišli, to znamená, studentů a předpokládám i posluchačům Radiožurnálu. Ti budou mít možnost se ptát a budou mít dokonce i ten luxus, což se tak často nestává, že se jim dostane odpovědí na jejich otázky. Pokud chcete, pan náměstek Wilhelm vrtí hlavou, budu se snažit, aby dostali odpovědi. Pokud chcete to, co se tady v aule děje, sledovat i pomocí videopřenosu, máte možnost na webové adrese zpravy.rozhlas.cz. Pokud mohu říct ještě něco o atmosféře, která panuje tady na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, tak v podstatě půl hodiny před začátkem tohoto Speciálu olomouckého skončilo, řekněme, veřejné shromáždění, protestní shromáždění na nádvoří univerzity. Teď aula je naplněna myslím až nad všechny okraje a případní další zájemci přetékají do patra o něco níže pod námi, kde sledují přímý přenos z této debaty, to znamená, zájem o toto téma je veliký. A ta první otázka moje bude směřovat na pana docenta Lacha, budete pokračovat, nebo mělo by se pokračovat v týdnu neklidu, když minimálně včera přišla zpráva, že téma školného je s největší pravděpodobností shozeno pod stůl?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Tak bude nutno pokračovat v týdnu, měsíci, popřípadě i roce neklidu, pakliže nebude připravena reforma, která nebude ohrožovat vysoké školy a vzdělanost v České republice. To, že pan ministr včera ustoupil od školného, považuju za znamení dvou věcí, za prvé, celá reforma je asi špatně připravena, když klíčová záležitost tohoto podnikání byla najednou prohlášena za zbytečnou a nahraditelnou. Za druhé, samotné školné není klíčem k pochopení současných protestů. Studenti a pedagogové v celé republice se nedívají pouze na školné, sledují celou reformu, to jakým způsobem budou univerzity řízeny a já k tomu dodávám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane děkane, to rozhodně, k tomu se dostaneme, ale tohle to je čerstvá záležitost, protože vy jste to sám popsal, teď najednou ministerstvo školství podle všech informací couvlo od školného, mimochodem ale to jste přece chtěli, aby školné nebylo?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Já osobně jsem hlubokým zastáncem školného už asi 20 let, ale školné v této podobě je naprosto nepřipravené. Navíc zajímala by mě jedna věc, a možná, že mi pan náměstek odpoví, jaká je souvislost mezi financováním vysokých škol a školným? To jest na veřejných vysokých školách panuje obava, že školné, zápisné, spropitné, nevím, jak bychom to ještě mohli nazvat, bude kompenzováno ze strany ministerstva tím, že se opět sníží dotace na studenta, popřípadě další finanční prostředky. A my bychom rádi považovali školné, pokud tedy vůbec bude, za motivační nástroj, ne likvidační.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, náměstek ministra školství, pan Ivan Wilhelm. Nejdřív mi vysvětlete, jak je to se školným? Padlo pod stůl v tomto volebním období, prostě nebude?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Chcete po mě věštění z křišťálové koule.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proto jste sem přijel, pane náměstku.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já děkuju za pozvání a možná trošku vážnějc tady k tomu. Já se domnívám, že otázka zavedení školného není úplně triviální otázka jenom finanční a jenom otázka tak zavedeme a bude se platit, nebo nezavedeme, nebude se platit. To je záležitost, která velmi hluboce a velmi široce souvisí vůbec se vztahem ke vzdělání, vůbec kulturou, vůbec tou evropskou civilizací.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O tom není vůbec žádné ..., o tom není, pane profesore, sporu. Víte, na co se ptám? Ptám se na to, že váš šéf, řekl bych, vypouští různorodé informace. Jednou říká, že školné rozhodně ano, je to důležitý moment reformy vysokého školství, a včera říká dobře, školné ne, zůstaňme u placení, řekněme, delšího studia a u zápisného. Tak školné je tedy definitivně ze hry pro tuto chvíli?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Ne, ne, ne, já se domnívám, že tomu tak není, že na stole je teď jiná varianta, kdy můžeme se bavit i o modifikaci školného a srovnávat, jestli bude školné tak klasicky, jak bylo navrhováno, anebo bude jiná varianta plateb, a to otázkou zápisného a zavedení platby za takzvané přesluhování, že jo, u těch přesluhujících studentů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co ta otázka pana děkana Lacha, jakou souvislost má placení školného nebo vůbec institut školného s financováním vysokých škol?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Vzhledem k tomu, že nikde není založeno, kolik má, se stát zavazuje dávat na vzdělání na vysokých školách, tak se domnívám, že ta vazba, to není žádná anebo je velmi volná, samozřejmě, že při vypořádávání připomínek k těm věcným záměrům zákonů byla taky připomínka z ministerstva financí, jaké to bude zavedení školného, jaké bude mít dopady na státní rozpočet, a tam jsme uhájili před ministerstvem financí, že to je otázka, která s tím nesouvisí, že státní rozpočet nějakým způsobem bude i nadále financovat vysoké školy a nebude se vázat na to, kolik vysoké školy vybraly na školném.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, faktem ale zůstává, že Legislativní radou vlády ony dva věcné záměry zákonů jednak o finanční pomoci a jednak vysokoškolský zákon prošly v té verzi, vůči které byly rozpoutány protesty zejména akademické obce. Tak, jak se to bude vyvíjet dál? Která verze půjde na vládu, kdy se to dohodne? Víte něco bližšího o tom, jaký bude osud těchto dvou zákonů?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Zase, nechci se z toho vykrucovat, ale řekl bych, že byl jsem na tom jednání tý Legislativní rady, možná, že úplná informace je taková, že jistý záměr zákona o finanční pomoci studentům Legislativní rada schválila pro jednání do vlády s připomínkami, to znamená, některé připomínky, které tam zazněly od zpravodajů a členů Legislativní rady, mají být do toho textu zapracovány, a pak už se dál o ničem nejedná a půjde to do jednání vlády. A zákon o vysokých školách má být dopracován ve smyslu těch informací, které padly ze strany ministerstva školství jako informace při jednání rady, aby byly zapracovány do toho textu. Na to je to jednání přerušeno, bude zase do toho zapracováno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A bude pokračovat.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já jsem se zavázal, že to, co bude zapracováno, bude projednáno s reprezentací vysokých škol a pak bude pokračovat zase jednání Legislativní rady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Jak se vám zdá ta současná situace minimálně tak, jak ji teď vylíčil pan náměstek Wilhelm?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Tak já jsem rád, že pokud jde o ten zákon o vysokých školách, tak došlo k vrácení toho zákona k dalšímu jednání, to je to, co chtěla Česká konference rektorů, a to je to, co jsme například chtěli my brněnští rektoři ve zvláštním prohlášení, chtěli jsme další prostor pro jednání a ten vznikl, pan premiér se minulý týden zaručil, že v jeho gesci proběhne další jednání a na jeho výsledek jsme zvědavý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je teď, ještě možná vy, pane rektore Beku, je vhodná situace na to pokračovat v týdnu neklidu, měsíci či v delších časových úsecích?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Já myslím, že není úkolem rektorů organizovat týdny neklidu, já myslím, že to je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem po vás nechtěl, abyste to organizoval nebo dezorganizoval, já jsem chtěl, abyste řekl, že jestli je vhodná chvíle?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Rektor má být zdrženlivý i v takovýchto politických prohlášení vůči akademické obci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je politické prohlášení?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Nabádání studentů k týdnu neklidu, je podle mě politické prohlášení. Já si myslím, že aktivity, které jsou organizovány rektory shora, nejsou moc věrohodné. Pokud se rozhodnou zástupci studentských iniciativ pokračovat v týdnu neklidu, já jim budu nadále poskytovat svoji podporu, ale nebudu se snažit za ně rozhodnout, jak vyhodnotí tu situaci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď narážíte na něco, co říkal vedle vás sedící děkan Jiří Lach?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Ne, to je můj postoj dlouhodobě k těm iniciativám. Já jim vytvářím prostor, poskytuji jim zázemí, ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane rektore, nechce se mi věřit, že vám je úplně jedno, co vaši studenti dělají?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Není mi to úplně jedno, ale já je neřídím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale přesto, ta úvodní otázka, vytvořil se tady minimálně podle vašich slov prostor pro jednání, to, pokud jsem to dobře sledoval, byl jeden z požadavků od počátku, od počátku akademická obec říkala nikdo s námi nejednal. Oba věcné návrhy, věcné záměry zákonů byly připravovány bez našeho vědomí a bez jednání s námi. Teď je tady prostor, tak se ptám, má to smysl dál pokračovat v protestních akcích?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Můj názor je takový, že teď máme jednat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity. Je čas na jednání nebo je čas na větší transparenty a ještě většího papírového osla?

Jan ZRZAVÝ, profesor z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity:
No, já si upřímně řečeno myslím, že je čas je na obojí. Jednat se musí a pokud si studenti jako chtějí po 20 letech užít rojení, tak já jsem pro, před 20 lety jsem si ho užíval já. Z tohohle, teda s tím rozdílem, že my jsme tehdy svrhli režim, což nevím, jestli vám se povede. Myslím si, že principiálně to, co se děje, a to, co se děje v posledních 24 hodinách, bych nebral jako důvod k jakékoliv změně chování, protože jeden ze závažných problémů, který jako v tom všichni vidíme, je, že ty připravované změny nepůsobí úplně systémovým dojmem, což myslím bylo jaksi od včerejška potvrzeno. Ještě, aby bylo úplně jasno jako, za jaký názor jsem tady já, podle mého názoru problém s těmi návrhy zákonů je v tom, že jsou příliš kompromisní, že prostě tak dlouho se jednalo, tak dlouho se flikovaly, tak dlouho se škrtala slova, která někomu vadí a nahrazovala slovy jinými, že už to teďka dohromady vůbec nic neznamená, není tomu rozumět, nedá se to číst a z toho, že tady stojí ten osel, je vidět, že kompromisy stejně nepomohly. To znamená, reforma by měla být jaksi mnohem razantnější, tvrdší, ale bohužel na to není odvaha, což jsme opět viděli i včera.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Jan Zrzavý. Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství, reformy by měly být daleko tvrdší a razantnější, protože teď je to příliš velký kompromis, to jsou slova profesora Zrzavého. Ta otázka je politická, je na to u vás v úřadě vůbec síla, je na to energie na to udělat něco opravdu energického, protlačit něco možná silou?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já bych chtěl říci, že není jenom ministr a není jenom jeho náměstek pro vysoké školy a ta skupina, která patří k vysokým školám a k výzkumu, že existuje sbor poradců ministra, který mu radí také v těchto otázkách a existuje taky oficiální orgán, který se jmenuje rada pro, rada pro reformu, že to není jenom ministr.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já bych nerad, abyste tady to auditorium podceňoval, oni to vědí.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Ale tyto, já chci říci, že tyto orgány například doporučují to, co říká profesor Zrzavý, mnohem ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale tak já se ptám na něco jiného. Já se ptám na to, jestli na ministerstvu školství, ze kterého, a to mi dovolte říct jako můj názor, chodí mnohdy rozporuplné jaksi informace ohledně reformy vysokého školství, tak jestli tam někdo ví úplně přesně, co chce, jak to má vypadat a jakým způsobem k tomu dojít?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
To se obávám, že je příliš mnoho podmínek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co by se muselo stát, aby tyto podmínky, které teda mně zas nepřišly, tak vysoké, tak, aby tyto podmínky byly, aby tyto podmínky byly splněny? Muselo by dojít k personálním změnám, nebo by musela řekněme mít celá ta věc větší silnější politické krytí, k čemu by muselo dojít?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Víte jako otázka, samozřejmě, že otázka personálního zabezpečení je velmi důležitá, ale věci se neřeší jenom personálními změnami. Já jsem chtěl říci, možná ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se proto ptám.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
... trochu odlehčeně, že jo, chtěl jsem říci, že ten, kdo ví, jak by to mělo vypadat, není, jak k tomu dojít, a ti, kteří vědí, jak dojít, zase nemají úplně přesně představu, co by mělo být tím cílem. To není jenom otázka debaty s akademickou obcí nebo s reprezentací akademickou. Nakonec ten, ty zákony bude stejně přijímat Poslanecká sněmovna a má vzniknout vládní návrh zákonů, jo, čili je to záležitost, která je přece jenom otázkou nejenom širší a hlubší debaty, ale také otázky vysvětlování a přesvědčování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane rektore Beku, máte představu, kdo by mohl být tím hybatelem, kdo by dokázal s jasnou vizí a s patřičnou jaksi silou, erudicí ty věci posunout tak, aby nakonec došlo k nějaké dohodě?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Tak musí to být buď ministr nebo premiér v tuto chvíli, já nevidím žádnou jinou cestu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, blížeji na mikrofon. Děkuji.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Ale určitě je to tak, já myslím, že pan děkan jako politolog by o tom mohl dlouho promlouvat, že každý politický proces je prostě výsledkem určitých kompromisů a vlivů různých skupin na ten výsledek, to si nedělejme iluzi, že nějaký geniální plánovač narýsuje tu reformu, a tak se pak uskuteční podle jeho původního záměru, tak svět nefunguje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tady v aule sedí, dovolím si tvrdit, téměř samí studenti. Jednoho z nich teď jenom vyzvu a pokud by mohl dostat mikrofon, bude to skvělé, Tomáš Karger, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty. Chtěl bych vědět jednu věc, vy jste teď tady slyšel od pana náměstka ohledně toho jednoho tématu, proti kterému protesty jsou, to znamená, vůbec téma školného, zápisného a tak dále, tak to, co jste slyšel, vás uspokojilo, nebo je to stále stejné a je potřeba proti tomu protestovat i nadále?

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
On totiž toho řekl víc, slyšeli jsme, něčemu jsme tleskali a projevilo se tady toho nebo začíná být trošku víc vidět do toho procesu. A já myslím, že se dá i souhlasit s tím, co řekl pan rektor Bek, že ten výsledek je vlastně jakoby je výslednicí nebo vektorem prostě určitých sil. A pokud my neprojevíme to, že nám o ty akademické svobody jde nebo o ty naše výhrady k těm reformám, že nám o to jde a neprojevíme to důrazně, tak, a nepodpoříme tak mandát vlastně reprezentace vysokých škol, tak si myslím, že v tomhle selžeme, nebo že má smysl pokračovat v tom, co děláme tím pádem, tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, abych si to úplně ujasnil, já jsem tady těsně před tím, teď ten transparent tady není vidět, ale viděl jsem dole na nádvoří i tady v sále transparent, něco jako ne reformy, nebo pryč s reformami. To je i váš názor, jako že reformy ne?

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
Ne, tam je implicitní význam s tímto zněním těchto konkrétních reforem. My nejsme apriorně antireformní tak, že bychom si mysleli, že bychom prostě se stavěli proti jakékoliv změně, určitě ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Děkuji pěkně zatím. Místní děkan Jiří Lach, ten další bod, proti kterému se protestuje, je buď skutečná nebo skutečné nebo domnělé ohrožení akademických svobod, nezávislosti akademického prostředí univerzit vysokých škol. Z čeho vyvozujete, že by například i vaše filozofická fakulta mohla být méně nezávislá s těmi novými zákony?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Musím říct, že už byla i nebezpečnější znění a těch návrhů, konkrétně to listopadové bylo nejproblematičtější, ale v případě kontrahovaného financování, takzvané rámcové dohody, v případě rady vysoké školy, v případě národní akreditační agentury, tam v českém kontextu, kdy školství je jedno z posledních sektorů, kde ještě jakž takž funguje kontrola financí, tedy, že finance jsou spotřebovávány na to, na co mají být spotřebovávány, v českém kontextu se obávám, že by se univerzity mohly stát kolbištěm politickým vlivů, rada vysoké školy, že by zdroje, které mají ze státního rozpočtu směřovat na univerzity a na fakulty, byly používány na něco jiného, akreditační proces, v tomhle ohledu bych potřeboval nejenom já, ale asi celá akademická obec, aby skutečně ten návrh byl propracován do nejmenšího detailu. Já rozumím tomu, že věcný záměr nemůže být konkrétní, ale pokud takto půjde tento záměr do paragrafovaného znění, tak ještě v Poslanecké sněmovny hrozí, že potom různými přílepky, které už tak komplikují život vysokým školám, ta situace bude ještě horší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, pane děkane, vy jste jmenoval to, co je napsáno v zákoně o vysokých školách, respektive v tom novém případném zákoně, kde je kromě jiného nový systém jmenování rady, nebo rad vysokých škol, kde by třetinu jmenoval ministr podle svého uvážení se souhlasem vlády, dvě třetiny by byly jmenovány na základě návrhu vysoké školy. Já jsem se díval na složení správní rady Univerzity Palackého a našem jsem tam z 15 členů 4 poslance a senátory. Jak velký rozdíl by byl, kdyby potom těch 5 členů jmenoval ministr?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Tam je rozdíl v pravomocech. Když se podíváte na ten text, tak ta rada má existovat po dobu 6 let. Je to delší doba, než je mandát rektora, je to delší doba, než je mandát Senátu, čili to samotné jmenování mně až takovým způsobem nepobuřuje, dokonce bych byl ochotný akceptovat, ale vadí mi ta míra pravomocí, která už teď v tom poměrně obecném materiálu je radě svěřena.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, pane náměstku Ivane Wilhelme, hrozí teď za stávajícího znění toho návrhu zákona o vysokých školách, že by se akademické prostředí stalo, jak to pan děkan říkal, kolbištěm soukromých zájmů říkal jste, tuším, nebo apolitických sil?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já samozřejmě jsem dalek toho, chcili aspoň trochu upřímně na to odpovědět, tak nemohu říci nikoliv. Samozřejmě, že to není nulová pravděpodobnost nebo nulová možnost, samozřejmě, že ne, ale já se domnívám, že tak, jak tady padlo, ten text se vyvinul do jisté podoby, kdy kromě toho tedy, že dvě třetiny je návrh vysoké školy, jedna třetina návrh ministra jmenování provede vláda, tak je to ještě tak, že vlastně to mají být osobnosti, které jsou renomovanými odborníky v těch oborech, na které se daná vysoká škola orientuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, na druhou stranu, když udělá ministr něco, co udělal například ve správní radě ČVUT, to znamená, že nominuje někoho, kdo není odborník, není vzdělán v daném oboru, případně je to ne zcela úspěšný politik, co s tím?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já bych se možná tady zase odvolal to, co říkal pan děkan, že tato rada, co je teď správní a s kterou máte tuto praxi, by měla být jaksi diametrálně jinak a je tam tedy ta jistá pojistka, nebo do jisté míry, že to bude vláda, která bude to jmenování dělat, čili je tam vždycky možné na tom jednání vlády /nesrozumitelné/ něco opravit, řekněme. Ale taky říkám, že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane náměstku, tomu, co jste řekl, teď věříte zcela?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
No, proč, zcela ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane profesore Zrzavý, řekněte mi váš názor na to, jak je, jak je popsáno jmenování členů rad? Je to nebezpečné, je to nebezpečné tak, jak o tom mluvil například Jiří Lach?

Jan ZRZAVÝ, profesor z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity:
No, já si myslím, že se s kolegou Lachem shodneme, že jmenování nebezpečné není, že tam prostě hrozí v zásadě jako nepatrný oproti současnému stavu a prostě představa, že jsem svobodný v okamžiku, kdy správní radu jmenuje ministr na návrh rektora a přestane být svobodný v okamžiku, kdy obdobnou radu jmenuje vláda na návrh ministra, rektora a senátu, upřímně řečeno, nikdo z vás, počítám žádného člena správní rady jak živ neviděl a v podstatě ani nevíte, co ten spolek činí. Ta změna není v tom jmenování, ta změna je v tom, co ta rada bude dělat. A ta podstatná změna spočívá prostě v tom, že současné době značnou část pravomocí na univerzitě má pouze a výhradně senát. Současná správní rada se do toho v podstatě motá jenom velmi omezeně, prostě nějakým způsobem projednává výroční zprávu třeba. Ale jako v zásadě nemá nikdo právo veta. V tom novém systému v podstatě Senát a ta nová rada vysoké školy mají do značné míry sdílené pravomoci. A u toho já si myslím, no, nebezpečné, já si myslím, že principiálně je to dobře, protože není dobře, když prostě systém funguje na základě hlasování těch, co jsou uvnitř. Prostě myslím si, že jako není dobře, myslím si, že takhle může fungovat prostě spolek zahrádkářů, kde je celkem jako jedno, kdo je představa všem, kdo nejsou v tom spolku. Jestliže vysoké školy mají nějaký vztah k okolní společnosti, což se obávám, že jako mají, že marná sláva přinejmenším nás živí ta společnost, tak prostě není dobré, aby všechno záleželo na té naší jako, na tom našem vnitřním /nesrozumitelné/, na tom jako našem vnitřním jako dohadování se, že my si to zařídíme tak, jak je to pro nás nejlepší. Že to bude přinášet riziko, že to bude přinášet riziko, že do vysokých škol jaksi vstoupí politické a ekonomické zájmy víc, než tam vstupují dodnes, no, samozřejmě, že ano, ale tak, jako život je riziko. A navíc přece nikdo nevěříte, že když jako všechno běží pouze na základě jaksi interakce senátu a rektora, takže do toho politické a ekonomické vlivy nevstupují, tam jako vstupují úplně stejně, byť teda jinými metodami. To znamená, já si myslím, že tohle je zásadní změna. Principiálně si myslím, že není špatná, akorát si musím přiznat, že když si pročtu čtu v EKLEPu znění věcného záměru zákona, tak já tomu teda úplně nerozumím, to je to, co už jsem říkal, ten text nepůsobí dojmem, že by jako někdo usedl a napsal ho, ten text působí dojmem, že byl prostě sešit z různých jako útržků, které se tak někde jako našly v různých šuplatech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak děkuji pěkně. Tolik Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity. A ještě jeden dotaz na Tomáše Kargera, který v tuto chvíli tady zastupuje studenty, ale jenom pro tuto chvíli. Já vám přečtu komentář Ondřeje Schneidera, který je docentem ekonomie na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy a on říká, protože ke jmenování do rad vysokých škol, tam to souvisí i se studenty, jaksi jmenování studentů. Doposud to může ten počet oscilovat mezi třetinou až polovinou, podle toho nového návrhu by počet studentů končil na jedné třetině. Ondřej Schneider k tomu říká: "Ve vší úctě ke studentům není žádný důvod, proč by měli rozhodovat o tom, kdo bude rektorem či děkanem, nebo jak bude škola hospodařit s penězi. Studenti jsou zákazníky vysoké školy, i když nadprůměrně inteligentní a s hlubším vztahem k univerzitě než například k poskytovateli internetového připojení." Co mi na to, Tomáši, řeknete?

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
Na to se moc říct nedá. Já bych tam jako ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte si, že máte nějaké právo rozhodovat o tom, kdo bude rektor, jak bude škola vypadat, jaké obory bude otvírat?

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
No, v současnosti máme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to správně?

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
Já si myslím, že určitě ano, protože ta redukce toho studenta na pouhého zákazníka je prostě pro nás nemyslitelná. Já osobně, když mluvím ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A proč je pro vás nemyslitelná?

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
Já osobně mám k univerzitě velmi hluboký vztah, jako je to, vztah jakoby až partnerský, když to tak řeknu a cítím ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Normálně se to nazývá alma mater.

Tomáš KARGER, předseda studentské komory Akademického senátu Filozofické fakulty:
Ano. Možná v té manažerské hantýrce by se dalo říct, že jsem s tou organizací velice identifikován a pokud tady jsou tady ty demokratické mechanismy, které mi zajišťují jakoby participovat na tom chodu té organizace, tak je to, tak je to určitě dobře a nevidím důvod, proč je odstraňovat. Jak se říká, já nemůžu věřit v organizaci, která nevěří ve mě, to prostě ten vztah takhle asymetrický být nemůže. Tímto se podle mě docílí jen právě odcizení studentů, kteří prostě budou chodit do školy, protože musí, protože k tomu mají nějaký důvod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tolik zatím Tomáš Karger, který, který se minimálně pro tuto chvíli stal na Filozofické fakultě slavným. Pokračuje vysílání Speciálu Radiožurnálu z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Teď za malou chvíli bude čas na dotazy přímo tady z publika z auly a tyto dotazy naplní celou příští hodinu. Tady na takovém stupínku v aule sedí profesor Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Jiří Lach, děkan místní Filozofické fakulty, rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek a konečně náměstek ministra školství, pan Ivan Wilhelm. Tak my pokračujeme. Jsou tady k dispozici mikrofony a já jsem vám poslal takový kyblík s dotazy. Vy ho máte, pošlete mi ho sem, prosím. Děkuju pěkně. Kdo se hlásí o první dotaz? Tady ve druhé řadě. Děkuji, mikrofon. Vy v tom žlutém triku budete druhý. Kyblík si vezmu, Lucie, děkuji pěkně. Tak povídejte.

osoba:
Dobrý den. Petr Sojka, člen akademického senátu Univerzity Palackého.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

osoba:
Já bych měl takovou poznámku, rada vysokých škol odmítla věcné záměry návrhů zákonů o vysokých školách, finanční pomoci studentů, zároveň ho velmi připomínkovala. Konference rektorů odmítla rovněž návrhy, akademické senáty univerzity, univerzit veřejných vysokých škol ho také odmítly, konkrétně 22 zhruba z nějakých 26 a já mám takový pocit, že to vůbec nikoho nezajímá. Zároveň, když tady byla smlouva ACTA, která do českého právního prostředí nic nového nepřináší, tak nějaký hacker zveřejnil nebo chtěl zveřejnit seznam členů ODS, premiér druhý den říká pozastavíme prozatím ratifikaci. Musíme my studenti zveřejnit nějaký seznam třeba členů Věcí veřejných, aby to začalo něco zajímat a aby byl pozastaven legislativní proces?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dlužno podotknout, dlužno podotknout, že v tuto chvíli tady nikdo za Věci veřejné není. Ale jestli dovolíte, budu ten váš dotaz či řekněme do určité míry rétorickou otázkou směřovat na vás, pane profesore Wilhelme. Zajímá to někoho tato všechna odmítnutí?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já musím říct, že například a teď bez toho, že bych konkretizoval data, ministr společně se mnou jednal s rektory veřejných vysokých škol, že před tím bylo několik pracovních setkání při přípravě věcného záměru zákona o vysokých školách i s radou, i zástupci rady vysokých škol i České konference rektorů, že jak jedna, tak druhá komora reprezentace byly pojaty jako připomínková místa k těmto věcným záměrům zákonů, že ty připomínky, které podaly, byly vypořádávány a ne všecky se podařilo vypořádat. Čili to není tak, jako že to nikoho nezajímá. Zcela seriózně o tom se jednalo při vypořádávání a připomínku rady vysokých škol vypusťte z věcného záměru zákona školní, protože RVŠ s ním zásadně nesouhlasí, bylo obtížné vypořádat například. Připomínku ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak to dopadlo?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Čili zůstala neakceptována například, čili to je z těch nevím 10, 11 připomínek, které zůstaly nevypořádány, ale více než 20 vypořádány byly, takže to je možná odpověď na otázku, jestli to někoho zajímá nebo nezajímá. 5 nebo 7 připomínek zásadních konference rektorů, myslím, že úplně všechny byly vypořádány například.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte z toho, pane rektore Beku, stejný pocit, že ze strany toho jednoho partnera celého toho procesu je takový zájem, jak to teď demonstroval pan náměstek?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Tak já nechci moc rozebírat minulost. My jsme byli hodně zaskočeni tou verzí z listopadu, a tu jsme odmítli. Formulovali jsme zásadní připomínky a konstatovali jsme na posledním jednání minulý týden, že ta verze, která šla dále do legislativního procesu, udělala jistý posun směrem, který jsme chtěli. Ten posun podle našeho názoru není dostatečný a teď se otevřel prostor o tom, abychom jednali o tom, zda vůbec je možné dotáhnout tu předlohu do takové podoby, kterou by rektoři akceptovali. To se ukáže během několika týdnů. Pak nepochybně zaujmeme nějaké stanovisko.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To rozhodně a mimochodem dokážete si představit nebo takhle, já vím, že dokážete, ale dokážete akceptovat vůbec situaci, že byste se prostě nedohodli na nějakém kompromisním znění?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
To je samozřejmě možné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co pak?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Pak dojde ke konfliktu, pak buď politici prostě prosadí nějakou novelu nebo zákon. Já osobně se bojím víc novely než nového zákona, protože novela nebude vůbec projednávána tímto obřadným způsobem, kdy se přeci jenom o tom vysokoškolském zákonu od jara jedná, ale ta novela by mohla jít velmi rychle bez účasti reprezentací vysokých škol. Takže ta nedohoda samozřejmě má v sobě jistá rizika.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně. Tak další dotaz z publika. Prosím.

osoba:
Rouček, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Můj dotaz bude směřován na pana náměstka ministerstva školství, vzpomínám si, že před 4 lety tady byl Václav Bělohradský a ptal se Martina Bursíka, jak může pracovat v nejhorší vládě za dobu existence České republiky. Uplynuly 4 roky a ta vláda je ještě mnohem, mnohem horší, je obtěžkána korupcí, v době, kdy se chce zavádět školné, tak se mluví o tom, že se ztrácí něco mezi 40 a 200 miliardami korun peněz daňových poplatníků a krom toho většina těch lidí ve vládě jsou diletanti a jeden z těch největší diletantů vůbec je právě ministr školství Josef Dobeš. Ta moje otázka ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Směřujte prosím k otázce, děkuji.

osoba:
Ano, směřuji k ní, rád bych se zeptal a je to skutečně trošku osobnější otázka, jak můžete vy, pane profesore, úspěšný rektor bývalý, jak můžete pracovat pod takovým katastrofálně pracujícím ministrem, který vlastně neví, co chce a možná tuto republiku připraví o 50 miliard korun, jak můžete svou autoritou zaštiťovat tak strašného ministra školství?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane náměstku Wilhelme, asi jste nepředpokládal, že to tady dnes bude snadné.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Tak zatím to jde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak prosím vaše odpověď na tuto osobní otázku.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já bych chtěl říct, že bych možná trošku opravil tu vaši otázku, já se necítím zaštiťovat ministra. Sám se do takové pozice nestavím, ani sám takto tu svoji pozici nechápu. Já jsem nastoupil do této funkce nebo pozice od 1. června minulého roku a možná, že jste si všimli, že tady padlo, že od té doby ten text, který se týkal zejména tedy obou zákonů nebo věcných záměrů doznal na můj vkus tedy významné změny a významného vývoje. Já teď to nechci nikterak přeceňovat, protože bylli by tam jiný náměstek, možná by ten posun byl ještě větší a ještě příznivější, ale nemyslím si, že to je úplně bez mého vlivu, takže je to záležitost, kdy já se cítím být zodpovědný vůči vysokým školám, vůči vůbec tomu systému a ministr je reprezentant toho resortu, to já samozřejmě s tím počítám, beru to do úvahy, ale jak opakuji znova, já se necítím být jeho, jeho zaštiťovatelem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdyby tam byl někdo na místě Josefa Dobeše jiný, cítil byste se být jeho zaštiťovatelem?

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
To zase záleží, kdo by to byl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak další dotaz. Ta dáma v červeném. Kdo se hlásí dál? Tam uprostřed vy to víte, kdo se hlásí. Povídejte.

osoba:
Dobrý den. Já se jmenuji Marta Krausová, studuju práva tady v Olomouci. A chtěla bych se zeptat pro změnu pana Jiřího Lacha, on pořád mluví o akademické svobodě, o svobodě vysokých škol, ale jak můžou vysoké školy být svobodné, když jsou veřejné a platí je stát, že ten stát, když je platí, celé je financuje, tak by do nich měl co mluvit přece.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Díky za dotaz. Pane děkane.

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Svoboda se nevylučuje s odpovědností. A já bych rád upozornil, že vysoké školy samy už po léta volají po tom, aby se něco změnilo, aby se změnil systém financování, aby se změnila celková legislativní struktura, ve které pracujeme, protože já si myslím, že redukce dnešní diskuse pouze na ty dva zpackané věcné záměry, je nebezpečná. My se musíme bavit i o financování a akademická svoboda se opravdu nevylučuje s odpovědností. A mimochodem univerzity, fakulty, já zde mohu hovořit pouze za jednu, se samy od sebe snaží něco změnit a vlastně musí něco změnit, protože ještě dříve, než ekonomická krize udeřila na Českou republiku, tak dotace na vysoké školy, veřejné vysoké školy začala klesat. My se potýkáme s fatálními rozpočtovými problémy, takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane děkane, jenom pojďte, buďte úplně konkrétní, ten dotaz zněl tak, jak mohou být veřejné vysoké školy nezávislé zcela, když jsou placeny z peněz státu? Jinými slovy, když to posunu, tak máte něco proti tomu,a by o určitých aspektech akademického života rozhodovali politici?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Tak politici by měli moudře rozhodnout o zvýšení poměru HDP, který půjde na vysoké školy. A samozřejmě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aha.

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
To za prvé. A samozřejmě my jsme pod velkou veřejnou kontrolou. Jakákoliv ekonomická operace a o tom by asi nejlépe mohl hovořit pan rektor, kterou teďka vysoké školy činí, je zatížena takovou mírou kontroly až takřka nelze stavět, opravovat a nakupovat. Jo, poslední záležitostí je zákon o veřejných zakázkách. To pravděpodobně zastaví jakoukoliv ekonomickou činnost univerzit. Ale akademická svoboda není neodpovědnost a nezávislost. My si uvědomujeme, že této společnosti musíme něco odevzdávat a mimochodem absolventi vysokých škol tvoří na trhu práce stále nejmenší skupinu nezaměstnaných lidí bez ohledu na to, co studují. A samozřejmě vysoké školy budou rády respektovat nějakou vládní strategii rozvoje na příští léta a desetiletí, pokud nějaká bude existovat, ale v situaci, kdy v neděli večer školné musí být a je naprosto nemyslitelné, aby nebylo, a v pondělí už být nemusí, a takto můžeme pokračovat jeden krok vedle druhého.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jenom teď, když vás tak poslouchám, tak vy se stavíte i za své studenty, kteří protestují, kteří dole na nádvoří prostě stáli a provolávali hesla, měli transparenty a tak dále, stálo tam také "univerzitu nedáme".

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Samozřejmě se za ní stavím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak za jakých okolností byste řekl teď už je to dobré, teď už nemusíme?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Až se objeví na stole stručnější věcnější návrhy obou zákonů, až se objeví na stole dlouhodobá strategie financování vysokých škol, až ty partie ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane děkane, pojďme, budeme konkrétní. Jeden návrh má 54 stránek, druhý má taky asi 50, tak co je stručnější? Ne, poslouchejte, abych vám vysvětlil, proč se na to ptám. Vy chcete po svém protihráči, aby dal, aby mluvil úplně jasně, aby se jeho vyjádření z neděli na pondělí neměnilo, a tak dále, tak já se ptám, za jakých okolností vy dáte signál, aniž bych vám podsouval, že řídíte své studenty, že už to stačí?

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Minimálně v okamžiku, kdy budou vypořádány připomínky, které zmiňoval kolega Sojka, to jest připomínky ze strany reprezentace rektorů, České konference rektorů, ze strany rady vysokých škol, popřípadě ze strany akademických senátů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vypořádány tak, že budou přijaty a zapracovány? Nebo vypořádány tak, že v té debatě dojde k tomu, že se řekne víte, prostě ne.

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Já jsem naprosto přesvědčen, že v okamžiku, kdy Česká konference rektorů a rada vysokých škol řekne tento návrh ze strany ministerstva je v pořádku a nevytváří prostor pro omezení akademických svobod, tak se všichni rádi odebereme do svých učeben a budeme si tam v klidu číst a vyučovat, v ten moment.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře.

Jiří LACH, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Ale nevidím světlo na konci tunelu, zatím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Další dotaz tady, povídejte.

osoba:
Dobrý den. Já su Tomáš Vachutka, a su taky z právnické fakulty. A já bych měl dotaz na pana náměstka. Pane náměstku, reforma si klade za cíl mimo jiné také zvýšit kvalitu vzdělávání na českých veřejných vysokých školách. Pan ministr Dobeš v souvislosti s tímto taky mimo jiné prohlásil, že bakaláře má v současnosti i mentálně retardovaný. Já bych se vás chtěl však ale zeptat, zda v rámci třeba reformních kroků proběhne také prošetření kontroverzně udělovaných titulů prominentním státním úředníkům a politikům, kteří zastávají lukrativní posty ve státní správě? V současnosti se třeba média zabývají paní Janou Nagyovou nebo panem primátorem Romanem Onderkou, ale pochybnosti visí třeba i nad diplomovou prací pana ministra Josefa Dobeše, vašeho nadřízeného. O této diplomové práci pronesl pan profesor Jan Keller ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane Vachutko, ten dotaz.

osoba:
No, já jsem se chtěl zeptat teda, jestli to ministerstvo bude nějakým způsobem prošetřovat také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Diplomovou práci pana Dobeše?

osoba:
Ne diplomovou práci, to udělování těch titulů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už rozumím. Děkuju pěkně. Pane náměstku, Ivan Wilhelm.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
Já, pokud mám konkrétně odpovědět na tento dotaz stručně, tak ministerstvo bude postupovat v rámci jaksi právního státu takových nástrojů, jaké má k dispozici, tak také postupuje doposud. A bude postupovat i nadále. To mohu já říci teď, budeli to tak, budeli to v mé moci, tak to tak bude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě jeden dotaz zde z kyblíku s dotazy napsanými. Je příjemná představa neplatit školné, ale jakým způsobem potom řešit problém s financováním vysokých škol, když už dnes si stěžujete na podfinancování? Odkud vzít peníze, když stát dnes nemá peníze téměř na nic. Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity.

Jan ZRZAVÝ, profesor z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity:
No, ano, kde vzít a nekrást? Ale já bych možná přece jenom chtěl říct, že když jsme kdysi před mnoha lety začínali jako uvažovat o různých reformách, já jsem se kolem toho pohyboval tak někdy v letech 2006 až 8, tak jsme vůbec jako, že školné je jako zdroj financí, to jako pro vysoké školy bylo zjevné, proto jsme třeba odmítali absolventskou daň, která ty peníze jako sice vytáhne absolventům, ale pak je dá státu a ta škola je vůbec nemusí dostat. Ale to, co bylo úplně nejdůležitější, bylo, že školné má změnit vztahy, má změnit motivace. Vždycky se mluví o tom, že má více motivovat studenty, podle mého názoru studenti jsou motivovaní jak to jde a prostě školné je motivovat nebude, ale mělo změnit motivaci vysokých škol. Totiž to, že v současné době vysoká škola, jako jejím záměrem je mít co nejvíc studentů. Všechny zápisné a podobně povedou k témuž, jo, čím víc studentů, tím více jich bude zapisovat. To, co my jsme tehdy chtěli, bylo, aby škola byla motivovaná mít úspěšné absolventy, to bylo to naše dávné odložené školné, kterému se teďka jako poslední dva roky sice říkalo odložené, ale už odložené nebylo. Čili to, že se dneska jako o uvažuje o školném buď jako o trestu za protahování studia nebo jako o administrativním poplatku nebo všeobecně jako o metodě, jak prostě vytáhnout nějaký peníze jako z kapes studentů, já to chápu, ty peníze na vysoké školy prostě půjdou dolů a jako všichni to nějak jako tušíme a půjdou dolů buď se školným nebo bez školného, ale já to pořád jako těžce nesu jako prostě jako zhanobení naší vznešené ideje úplně na začátku, že prostě za služby se platí. Jo, to a neplatí se za to, že jsem studoval o semestr déle. Čili, kde vzít peníze jinde? No, žádné peníze nikde jinde nebudou. A to, říkal tady pan kolega Lach, mně to přišlo jako hezký, že jo, co chceme od politiků, aby nám přidali peníze a pak nás nechali nezávislé. To se obávám, že se opravdu už jako nikdy nestane. Peníze půjdou dolů, Evropa jede do tunelu a my tam jedeme s ní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poznámka Ivana Wilhelma, náměstka ministra školství.

Ivan WILHELM, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum:
No, zase jenom tak, jaksi nevím, jestli je to patřičná poznámka na Filozofické fakultě, ale například za minulý rok, když já jsem pročítal zprávy o hospodaření jednotlivých vysokých škol České republiky, tak jedna, já nebudu jmenovat, technická vysoká škola dokázala na komerční činnosti ze svýho popudu zvýšit svůj příjem o 25 %. 25 % není bůhví co, ale to není zanedbatelná částka. Teď to není otázka samozřejmě Filozofické fakulty, ale nejsou jenom Filozofické fakulty v soustavě vysokých škol České republiky. Takže já bych zase to neviděl tak černě, kde brát a nekrást.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity.

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Aspoň jednou budu odporovat panu náměstkovi. Já si myslím ale, že to je na úkor studentů. Když se vrhneme na komerční činnost, tak to znamená, že naše kapacita věnovaná studentům ještě klesne. Prostě 5 let klesá podíl HDP věnovaný na vysoké školství, 5 let klesá částka na jednoho studenta a ta beztak je jedna z nejnižších v zemích OECD a naše s prominutím výrobní náklady jsou prakticky už dneska stejné, pokud jde o laboratorní zařízení a další věci, jako jsou v zásadní Evropě. Já myslím, že je zcela jasné, že to, co dostávají dnes naši studenti, nemá s kvalitním vzděláváním nic společného. A je samozřejmě politická otázka to řešení, buď se prostě přidá z té státní kasy, nebo se to vezme z kapes studentů. Jestli se to nestane, tak to je největší katastrofa pro české vysoké školství, protože ještě nějakou dobu může žít z těch jakýchsi rezerv, ještě se to dá chvíli látat z evropských peněz, ale s obrovskými administrativními náklady, které odvádějí ty učitele znovu a znovu od toho, co by měli dělat hlavně, a to je s prominutím to, že by měli dobře učit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane rektore, pane rektore Beku, ještě si vemte prosím mikrofon a ještě jedno řešení, možná je úplně bláznivé a špatné, ale není tedy počet vysokých škol v České republice příliš vysoký?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Já si myslím, že to je vlastně vedlejší problém. Hlavní problém je to, zda dokáží politici ještě někdy říct v budoucnu většinu populace nebo té věkové kohorty 19letých, že na ty školy nepatří. Když se tam ale jednou pustily 2 třetiny té kohorty, tak není cesty zpátky podle mého soudu, v žádné zemi se to nepodařilo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Odteďka už prostě 70 % Čechů bude chodit na vysoké školy?

Mikuláš BEK, rektor Masarykovy univerzity v Brně:
Ano, protože se posunula, takhle, stárneme, průměrný věk se prodlužuje, nebude se prodlužovat jenom důchodový věk, ale také dětství a infantilita. Prostě lidé budou drženy v tom školském systému déle, než dříve. To, co byla dřív maturita, bude bakalářský stupeň studia, tomu se nedá moc zabránit. A já si neumím představit vládu, která by řekla z roku na rok rodičům těch maturantů víte, my zase vezmeme jenom v elitním systému jako každého pátého, to se prostě nestane, a pak je prostě potřeba ty zdroje najít tam, či onde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vydržte, protože vy jste nakousl v podstatě ideální téma do další části tohoto Speciálu Radiožurnálu, který je vysílán z Filozofické fakulty, z auly Filozofické fakulty v Olomouci. Bavíme se samozřejmě o reformách vysokého školství, jsme v dalším dni týdne neklidu. Pro vás, kteří teď posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnálu, u mikrofonu zatím byl Martin Veselovský.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu. 

Autor:  Martin Veselovský  (mav)
Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 17:06; repríza: úterý–sobota 00:10  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace