Speciál Martina Veselovského z Ústí nad Labem

Martin Veselovský - Foto: Karel  Šanda

Martin VeselovskýFoto: Karel Šanda

Dobré odpoledne z divadelního sálu Domu dětí a mládeže v Ústí nad Labem. Právě řeka Labe bude dnes hlavním tématem Speciálu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Popravdě řečeno je málokteré téma, se kterým se speciálem vyjíždíme po České republice, tak jednoznačně rozděluje místní lidi na jednotlivé názorové části a zároveň v málokterém tématu jde o tak velké peníze. Jednoduše řečeno budeme mluvit o celoročním splavnění dolního toku řeky Labe, které by podle jedněch mohlo přinést velkou prosperitu a podle druhých velké poničení místní krajiny. Možná si po té hodině a půl, která vás, pokud budete sledovat Speciál Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu uděláte větší náhled či lepší názor na to, kdo má případně pravdu. Hosty ústeckého Speciálu Radiožurnálu jsou Jan Skalický, ředitel, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky. Dobrý den, pane řediteli.

Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Dobré odpoledne. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Milan Raba, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky a také generální ředitel Československé plavby labské. Dobrý den. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dále Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika. Dobrý den. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Petr Jirásek, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Dobrý den. Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A konečně Steffen Neumann, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku. Dobrý den. Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Dobré odpoledne. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak jako vždy můžete tento speciál poslouchat na frekvencích Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, také Českého rozhlasu Sever a potom také obrazem, to znamená v online přenosu na webové adrese zpravy.rozhlas.cz. Splavnost dolního toku Labe, otázka navázání toho celého systému na ten německý systém splavňování Labe a potom také otázka, kolik to všechno bude stát. To jsou informace, do kterých vás svým úvodem uvede Petra Benešová. Petra BENEŠOVÁ: Labe v příštích letech mělo být celoročně splavné pro nákladní lodě až do přístavního Hamburku. O posílení vodní dopravy teď usiluje česká i německá vláda. Dosud k pravidelnému celoročnímu dovozu a vývozu zboží na palubách lodí brání nepravidelné kolísání Labe na severu Čech a v Sasku. Plánovaný regulační jez poblíž Děčína by měl problém vyřešit. Zatímco rejdaři plán splavnění vítají, ekologové jsou proti. Bojí se, že se poslední neporušený úsek řeky, která se klikatí Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce nenávratně zničí. Výstavbu jezu a jeho vliv na okolní přírodu proto v příštích měsících posoudí ministerstvo životního prostředí. Státu by se několikamiliardová investice do vodní stavby měla vrátit do 10 let. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tolik Petra Benešová. Pane řediteli Skalický, proč je potřeba podle vašeho názoru a na úvod prosím krátce splavnit dolní tok řeky Labe na českém území celoročně? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Ještě jednou dobré odpoledne vám i posluchačům. Splavnit dolní tok Labe je potřeba zejména v návaznosti na investice, které jsou již provedeny na celém toku Labe. Chtěl bych tady předeslat, že investice, které byly do celého toku Labe v historii investovány, jsou řádově 170 miliard korun, zbývá ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: To berete ale za posledních asi 120 let. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: To beru za posledních řekněme 80 let. Zbývá poslední úzké hrdlo, které je právě v oblasti Jičína a toto zesplavnění má za cíl zejména dovést vodní dopravu na území České republiky, to znamená do přístavů v České republice a dále umožnit zlepšit podmínky pro plavbu těchto zemí do vnitrozemí České republiky. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jenom abych tomu správně rozuměl, tak ten váš hlavní argument je, že už se proinvestovalo tolik, že by bylo hloupé to úzké hrdlo nesplavnit celoročně? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Na rozdíl od například budování silnic a dálnic, kde v případě, že chybí někde kus dálnice například, tak můžete poměrně dlouhou dobu určitým obchvatem vozidla posílat okolo, u vodních cest, jeli někde úzké hrdlo a jeli celá vodní cesta připravena a jistě se dostaneme k tomu, jaké jsou výhody, jaký je význam vodní dopravy a vodních cest, tak v tuto chvíli dochází k velkému znehodnocení té vodní cesty právě díky tomuto úzkému hrdlo. Proto bylo vládou, vládním usnesením stanoveno, aby zesplavnění Labe pokračovalo, aby bylo dokončeno a my jsme zavázáni jako Ředitelství vodních cest v přípravě této akce pokračovat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jana Vitnerová z organizace Arnika, možná paradoxně, ale kladu vám stejnou otázku, proč je podle vašeho názoru potřeba splavnit celoročně dolní tok Labe? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: No, já nevím, já jsem biolog, já nejsem zaměstnanec Ředitelství vodních cest, takže tím bych jako to předeslala. A navážu na pana ředitele v podstatě jeho slovy, protože plavební stupeň Děčín tak, jak je naplánován, jak je připraven, tak vlastně vzedme ten úsek, zhruba 40kilometrový úsek řekněme je plný několika, je plný míst, která nejsou splavná. A plavební stupeň Děčín nám zvedne tu hladinu pouze na 9 kilometrech té řeky a potom přijde možná pan ředitel, pane řediteli, neskákejte mi do řeči, nesluší se to, možná někdo další ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dlužno podotknout, pan ředitel ještě neskočil. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Ještě neskočil, výborně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Vy jste ho varovala, chápu. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Chápu. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Jsem připraven. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Je připraven. Přijde někdo další a řekne tak a teď jsme tady proivestovali takovejch peněz 5 miliard a ono to pořád ještě není splavné, zbývá nám nějaká část mezi Ústím a tím plavebním stupněm, tam musíme překládat zboží na kamiony a zbývá nám vlastně úsek mezi zhruba plavebním stupněm Děčín a německými Drážďany, kde také je několik nesplavných míst právě v tom pískovcovém údolí a co teď? Salámová metoda. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobře. Petr Jirásek, zástupce místní Fakulty životního prostředí. Vy jste kromě jiného spoluautor studie, která se zaobírala mnoha aspekty splavnění dolního toku Labe ještě na českém území, tak proč by mělo být celoročně splavněn tento úsek Labe? Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: /Výpadek signálu/ my nejsme proti splavnění Labe, otázka je forma toho řešení. Ta naše studie se zabývala spíše tedy ekonomickým pohledem na věc a byl tu tedy problém poměrně vysoké investiční náklady, tehdy to byly ještě uvažované 2 jezy, dnes už tedy jenom jeden a vedle toho tedy ten ekonomický přínos, který bude. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A k čemu jste došli, protože to je jaksi jedno hledisko, vyvažovat ty ekonomické přínosy a náklady. Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: A právě ten vlastně problém byl, že my jsme hodnotili minulost tedy a vývoj plavby u nás a porovnávali jsme ho tedy i třeba s ostatními toky v Evropě a zjistili jsme, že vodní doprava v současnosti má jistá omezení, které vyplývají právě z toho jejího charakteru, a že ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: /Nesrozumitelné/ že se koná po vodě. Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: Ano, že se koná po vodě ne, ale že v podstatě není tak variabilní třeba jako automobilová doprav a celkově ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Já se omlouvám a k čemu jste došli? Protože ano, vy jste tedy zkoumali variantu těch 2 jezů. Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: Došli jsme k tomu, že předpoklady výrazného nárůstu, díky tedy jezům, k tak výraznému nárůstu, že není možné očekávat takové cíle, jaké byly vytyčeny. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tedy, že ten ekonomický efekt z toho, že by bylo celoročně Labe splavněno, nebude tak velký? Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: Nebude tak velký, ano. Bylo tedy pro nás tedy otázkou, jestli tato investice není příliš velká na ten účel, který by měla sloužit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Petr Jirásek je vědec, takže klade otázky. Pane řediteli Skalický, pro vás by teď asi bylo dobré odpovědět, vy jste si zcela jist, že ten ekonomický efekt téměř celoročního splavnění, protože se mluví o 345 dnech, kdyby mělo být Labem proplout za ponoru 1,4 metru, takže by ten efekt byl takový, že by ty náklady to ospravedlnilo? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Já si dovolím, jestli mohu, odpovědět ještě i na to, co zde zmiňovala kolegyně Vitnerová. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, k tomu se dostaneme, pojďme odpovědět na pana Jiráska. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Takže odpověď na pana Jiráska. Je potřeba si sjednotit metodiku, jakým způsobem se hodnotí ta ekonomická, to ekonomické hodnocení. V případě, že bysme mluvili o tom, jestli zesplavněním, postavením jezu jedna konkrétní loď, jakým způsobem ekonomicky bude pracovat, tak samozřejmě jsme někde jinde, než když si uvědomíme, že ekonomické hodnocení z našeho pohledu je potřeba vázat na ekonomický přínos pro celou společnost. Jez a zesplavnění s sebou přináší nejenom to, že jede jedna konkrétní loď, která veze nějaký konkrétní náklad, ale je potřeba si uvědomit, že v tu chvíli dochází k velmi významnému efektu konkurenční ceny, konkurenční ceny přepravy, která samozřejmě velmi výrazně v tak výrazném, koridoru jako je labský koridor pohne s cenami. Můžeme říct příklad řeky Rýnu, kdy v momentu, kdy lodní doprava je, tak je cena zboží naprosto jiná v momentu, než když by v tu chvíli byla, řekněme, vypnuta nějakou například nehodou nebo něčím takovým. To znamená, v momentu, kdy lodě jedou určitou dopravní trasou, tak velmi výrazně ovlivňují cenu přepravní v celé té oblasti a to se samozřejmě projeví ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, co to znamená velmi výrazně, pokud se teď řekněme tím úzkým hrdlem realizuje po vodě nějakých 5 % toku zboží, tak kdyby to nějakým způsobem stouplo, tak by to znamenalo, já nevím, řekněme, pro cenu? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Tady je velmi důležité si uvědomit jednu věc, co to znamená dopravní cesta Labe pro Českou republiku. Cena zboží zejména například z asijského kontinentu, to znamená z dnešního největšího zdroje zboží, které se vozí do Evropy, tak cena se dělí na 2 položky, na cenu, která je z například Šanghaje do Hamburku a na podíl, který z Hamburku do České republiky. Málokdo tuší, že ta první část, to znamená Šanghaj Hamburk je 20 % ceny a ta druhá část Hamburk Česká republika je 80 % z ceny na přepravu zboží. V momentu, kdy si uvědomíme, že na ceně zboží, které se k nám dováží, 80 % ceny dopravy je právě ten kousek z Hamburku do České republiky, tak samozřejmě je toto, tato trasa dopravní velmi citlivá na ..., nebo velmi ovlivňuje cenu výrobku. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak vedle vás, pane řediteli, sedí Milan Raba, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky. Máte představu, aby se toto všechno, o čem pan ředitel Skalický mluvil, uskutečnilo, kolik by to všechno stálo? Jaké náklady by to vyžadovalo s největší pravděpodobností po českém státu? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Myslíte jako stavba jezu? Martin VESELOVSKÝ, moderátor: No, ano. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Tak to měla bejt spíš otázka na investora, ale samozřejmě tu informaci mám. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Sem s ní, pane řediteli. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Ta investice se počítá ve výši 5 miliard korun. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: 5 miliard korun konkrétně za co, za 1 jez? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Za výstavbu jednoho plavebního stupně v Děčíně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A kdyby tento plavební stupeň byl vybudován za těch 5 miliard, tak by to pro vás jako pro loďaře znamenalo co? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: No, pro nás samozřejmě jako pro provozovatele vodní dopravy to znamená efektivně fungovat po celý rok. Dovedete si představit, jak by ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Moc se omlouvám, zkuste to, pane řediteli, říct lidským jazykem a vztáhněte to k současné situaci. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Tak dovedete si představit, že by silniční dopravci nemohli půl roku nejezdit se svými kamiony? To dneska funguje na vodní cestě, která teda tady je, o které se hovoří, protože my zhruba polovinu roku nemůžeme jezdit efektivně, anebo nemůžeme jezdit vůbec. A máme plavidla, máme lidi, který musíme platit a to už nemluvím o tom, že nejsme schopný ani příkazcům naplnit jejich požadavky, protože ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jenom abych tomu úplně správně rozuměl, pane řediteli, tak těch 5 miliard by v podstatě bylo proto, aby loďaři České republiky měli byznys? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Já si nemyslím, že to je ..., samozřejmě z pohledu rejdaře ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ne, já se ptám jenom, jestli tomu správně rozumím. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Pro rejdaře samozřejmě je otázka, aby mohl, mohli celoročně provozovat vodní dopravu. Pro Českou republiku to ovšem znamená obsluhu, národní hospodářství v podstatě jak v exportní, tak importní relaci, měly by se rozvíjet všechny dopravní moory tak, jak to dneska definuje i Evropská komise. Evropská komise přece říká je potřeba rozvíjet vodní dopravu, železniční dopravu, která je k životnímu prostředí nejšetrnější a my dneska zahazujeme v podstatě už několik let vodní dopravu v podstatě do propasti, protože jsme nebyli schopný za 15 let vytvořit podmínky proto, aby se vodní nákladní doprava mohla provozovat efektivně a mohla se obsluhovat tato republika. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak tolik Milan Raba. Jana Vitnerová z organizace Arnika. 5 miliard korun na jedné straně a na straně druhé lodní doprava, která teď bezesporu tady asi vznikne i v příští hodině nějaká debata o tom, jak se to počítá, ale je bezesporu ekologičtější a šetrnější než například kamionová doprava, tak není jaksi na miskách vah těch 5 miliard nakonec docela malá částka za to mít jaksi větší podíl lodní dopravy v České republice? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Ano a ne, protože já se domnívám ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Co to znamená? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Já se domnívám, že vlastně řeka Labe nebrání lodní dopravě tak, jak je, protože, když se podíváte třeba do údajů, vedle sedící pan Jirásek určitě ta čísla zná lépe než já, když se podíváte do statistik, kolik zboží nebo kolik objemu nákladů se přepravovalo na Labi před těmi 15 roky, nebo před 20 roky, tak se přepravovalo mnohem víc než dnes a když se podíváte, máme poměrně dlouhý úsek Labe, který je vzdutý, kde v současnosti ty podmínky jsou příznivější, než například pod Děčínem, a já, když okolo třeba cestuji, tak málokdy vidím víc než 2 lodě během cesty do Děčína. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A není to to, o čem mluvil pan Raba, že prostě podle některých údajů v minulých letech 120 dní v roce loďaři v daných úsecích nemohli jezdit, protože byla nízká voda, tak to prostě dáno tím? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Tam ta voda je vzdutá, tam ta voda je vzdutá a pokud teda u Střekovského zdymadla nejsou zástupy lodí, které volají pusťte nás na cestu do Hamburku, tak myslím, že to jako s tím nesouvisí. Ale když ještě ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, paní Vitnerová, Jan Skalický, šéf Ředitelství vodních cest se hlásí. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Paní Vitnerová, tady je potřeba říct jednu věc naprosto na rovinu. To, že se v době socialismu jezdilo po Labi, bylo způsobeno zejména tím, že lodě, kterých bylo nevím třikrát víc, čtyřikrát víc než dneska, prostě, když nebyla voda, tak nejezdily a byly dotovány, byly placeny obsluhy těch lodí a tak dále, čili nebyla to klasická, nebyl to klasický byznys v normálním prostředí. V dnešní době se nacházíme v normální Evropě a v Evropě tam, kde je vodní cesta, tam prostě zbožové toky se objevují a jsou tam. To znamená, nejde porovnávat to, jakým způsobem to bylo před 20 lety a jakým to je dnes, byť je pravda, že splavnost Labe se za tu dobu nijak nezměnila a klimatické podmínky se změnily. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak, pane Skalický, když jste to posunul do evropského kontextu, německý novinář Steffen Neumann, vy jste bezesporu sledoval i tu debatu, která probíhala v Německu, protože i ten úsek, řekněme od českých hranic směrem k Magdeburgu a nakonec k Hamburku se byť za jiných okolností více splavňuje, tak podobá se ta debata, která probíhá v České republice tomu, co probíhalo a probíhá v Německu, nebo to má prostě jiné, jiný kontext? Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: No, taková debata se u nás neodehrála, když bych tvrdil, protože jako u nás jsou ty plavební cesty ještě těch jsou více, máme Rýn, máme jakoby západní německé cesty, takže nezávisíme jenom na jednom úseku, nebo na jedné vodní cestě. Jinak jako ten zájem v Německu samozřejmě na tom splavnění je velice veliký a v posledních 10 letech se tam investovaly velké peníze, aby bylo i Labe splavněné. A i ty nejenom spolkové země, nejenom Spolková republika, ale i ty země, spolkové země mají na tom více či méně zájem. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, pane Neumanne, existuje jenom řekněme v Sasku nebo i v těch dalších spolkových zemích, které jsou na Labi, nějaká opozice proti splavnění? Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Existuje, samozřejmě existuje, to jsem chtěl zrovna říct. Ta opozice je už jako velice výstižně vidět v Sasku. Tam máme jako zemskou vládu, kde ministerstvo dopravy má na splavnění zájem, protože v jeho majetku jsou i dva české přístavy, takže jsou samozřejmě i ty další přístavy na naší straně, takže má zájem, aby tam bylo víc lodí. A zase ministerstvo životního prostředí se k tomu staví jako spíš kriticky nebo má výhrady. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A ty argumenty minimálně ministerstva životního prostředí jsou jaké, proč by nemělo být Labe na německé straně více splavněno? Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: No, to k tomu nejde, pardon, jako proti tomu ministerstvo životního prostředí není. Má spíše výhrady jako z hlediska životního prostředí, aby bylo například odeslalo svoje námitky na ten projekt tady na výstavbu jezu a jako obává se víc o životní prostředí ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Rozumím. Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Ano. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak, Petr Jirásek z místní Fakulty životního prostředí, víte, co by mě zajímalo, když tady slyšíte pana ředitele Skalického a pana ředitele Rabu, jak říkají, že tady prostě z jejich pohledu, abych to interpretoval, není debata o tom, že ten efekt těch vynaložených 5 miliard na stavbu toho děčínského plavebního stupně prostě bude dobrý, bude kladný, bude víc práce, bude snížená cena jiných druhů doprav, železnice či kamionové, tak co tomu říkáte? Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: Tak pravda je totiž jedna, že za úplně tržních podmínek za první republiky oproti třeba dnešku nebo minulému roku, tak ta přeprava přes hranici po Labi byla čtyřnásobná nebo i větší, a to tedy nebyly podmínky, kdy socialisticky se plánovalo, jestli teda přeprava bude po lodní dopravě nebo jiné. Pravdou je, že celkový nárůst přepravních výkonů v posledních letech i díky krizi se třeba stabilizoval a lodní doprava bohužel, věřím, že ta příčina je i z hlediska těch zájemců o tu přepravu, že si neobjednají přepravu, když nemají jistotu, tak ta vodní doprava dál klesala, ty přepravní výkony dál klesaly. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Víte, co by mě ale zajímalo, pane Jirásku, tak si představme, že, já nevím, v horizontu dvou, tří, možná čtyř let bude prostě děčínský plavební stupeň postaven, bude téměř celoroční splavnost pro určitý typ lodí s určitým ponorem, považujete za nesporné, že se sníží cena například u přepravy na železnici a u kamionové přepravy právě směrem nahoru do Saska, do Německa? Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: Já si myslím, že ta soutěž mezi tou přepravou železniční a tou přepravou dopravní, teda silniční, že bude dál pokračovat. Prostě tento hráč jeden, který je v té hře, ta vodní doprava, nemyslím si teda, že mimo teda sypkých substrátů, takže by nějak výrazně zahýbal tedy cenami. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobře, Milan Raba, šéf sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky. Kde máte jistotu, že pokud by se podmínky zlepšily a bylo dolní Labe téměř celoročně splavněno, že budete mít zakázky? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Tak jsou to samozřejmě naše praktické zkušenosti, ale já bych tady uvedl i zkušenosti ze západní Evropy. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ne, počkejte, počkejte, pane řediteli. Zůstaňte tady na severu České republiky. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Já u toho zůstanu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Kde máte jistotu, že budete mít zakázky? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Já jenom jsem chtěl ještě reagovat na pana Jiráska, tam, kde je infrastruktura na vodní cestě, to znamená, kde je splavná řeka, tak v podstatě v celé Evropě je nárůst ve vodní dopravě násobný. To znamená, není to o tom, jestli se vodní doprava využívá nebo nevyužívá. To samé, pokud bude splavněná řeka Labe nebo labskovltavská vodní cesta, tak prostě ten zájem o vodní dopravu bude a je. My nejsme schopni dneska ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: To znamená, je to na základě nějakých ... Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Ne, my dneska nejsme schopni naplnit požadavky příkazců. Je tady obrovský potenciál kontejnerových přeprav z Hamburku, kdy v podstatě Hamburk dneska už se potýká s možnosti logisticky zvládnout ty velká množství vyvézt z vlastního města nebo z vlastního přístavu, protože nelze zmanipulovat takové množství kontejnerů, které dneska z toho Hamburku jde. Německá strana už to dávno pochopila. Německá strana ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Zkuste mi tady, pane řediteli Rabo, prosím říct, kolika podle vašeho názoru s tím postaveným děčínským plavebním stupněm naroste vodní doprava na Labi? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Pokud bych to vyjádřil z hlediska disponibilní kapacity, kterou dneska máme tady na Labi, jedná se o českou flotilu, která v podstatě je speciálně stavěná pro labskovltavskou vodní cestu, tak se dá říci, že se minimálně znásobí dvakrát až třikrát. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Což o to, to je ... Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: To znamená, že se dostaneme k nějakýmu objemu milionu, milionu a půl tun zboží. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Rozumím, ale jak vy říkáte, to je disponibilní představa. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Ne, to není disponibilní představa. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: To jste řekl vy, pane řediteli. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Ne, disponibilní kapacita lodního parku, protože ten lodní park taky má nějakou kapacitu a v případě, že bude tady se celoročně moct provozovat lodní doprava, tak ten park lodní, který je tady dneska ještě k dispozici, tak nebude schopen samozřejmě víc přepravit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Chápu a znovu se ptám, kde berete tu jistotu, že tuto dispozici, pro kterou máte jaksi kapacity lodní, takže najdete zakázky? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Protože ta poptávka po vodní dopravě prostě je. My nejsme schopni uspokojit naše příkazce. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Obrazně řečeno za dveřmi vám stojí zástupy objednavatelů, které nemůžete uspokojit? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Přesně tak, přesně tak. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jana Vitnerová ze společnosti Arnika. Tak, jak to tady líčí minimálně pan ředitel Raba, tak to vypadá, že se prostě není téměř o čem bavit, promiňte mi ten termín, ale z vašeho pohledu ten a můžeme to nazvat veřejným zájmem postavit to vodní dílo, o kterém se bavíme a mít větší, řekněme, byznys pro loďaře, zároveň větší zaměstnanost, možná nižší ceny jiných doprav, tak převažuje, nebo nepřevažuje ten veřejný zájem řekněme třeba o přírodu a životní prostředí tady v okolí? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: To je zase sporná otázka a záleží ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: No, proto se na ni ptám. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Proto se ptáte, to je dobře, protože z pohledu třeba biologa tam je ještě jeden faktor, a ten je velmi významný a není dobře nad ním zavírat oči, protože Labe vlastně tak, jak nám od Střekova volně proudí až po státní hranici, to je vlastně něco, co je evropský unikát. Je to unikátní biotop, to znamená společenství rostlin, živočichů a živých organismů, kterým, který vlastně nějakým způsobem žije a najdete tam vlastně organismy, které už v jiných evropských řekách vyhynuly, které prostě nikde jinde nenajdete. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A postavením toho vodního díla by byly zničeny? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Postavením vodního díla se změní ty podmínky a vlastně ten unikát hrubě poškodíme. A pokud ho hrubě poškodíme, tak dnes, všimněte si, když třeba řekne lékař někomu, že má dodržovat dietu, on se snaží ji dodržovat, nebo, když statik řekne když tuto budovu takto přestavíte, nebude stabilní, a když řekne biolog tento biotop nebude stabilní, když zde bude stát plavební stupeň Děčín, tak se říká to je nějaký extremista. Takže já říkám, že vlastně ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A tady to ještě nepadlo na druhou stranu, paní Vitnerová. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Je to unikátní biotop a to, že vlastně dosud není mu vyhlášena taková ochrana, jakou si zaslouží, tak myslím, že to je i mezinárodní ostuda České republiky. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jan Skalický, šéf Ředitelství vodních cest České republiky. Můžu, pane řediteli, ... nejmenovaná osoba: Můžu reagovat? Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Vydržte, budete reagovat. Tak mi odpovězte na tu otázku, na kterou pan ředitel Raba před malou chvílí tak zcela neodpověděl, co všechno by patřilo do té stavby děčínského plavebního stupně, co by se všechno postavilo? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: To jsem právě chtěl říct již předtím, v souvislosti s těmi 5 miliardami, které tady byly zmiňovány, tak jde samozřejmě o výstavbu jezu, o tom jsme již mluvili, plavební komory, ale o výstavbu řady doplňkových opatření, která se nacházejí v celém tom území tak, aby dopad na životní prostředí byl zcela minimalizován. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Buďte konkrétní, máme dost času. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Budu konkrétní. Takže mezi nejvýznamnější zmírňující a revitalizační opatření v této variantě 1B, to je ta varianta, která v tuto chvíli je předmětem řízení EJA, já si dovolím přečíst ty názvy, aby byly naprosto přesné revitalizace v ústí řeky Ploučnice, to je řeka, která se vlévá v Děčíně do Labe, revitalizace Přílovského potoka a tak dál. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, co to je revitalizace řeky Ploučnice? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Revitalizace, v tuto chvíli tento soutok vypadá tak, že to je v podstatě holý prostor, kde se nic nenachází. Já rozumím tomu, že tam žijí živočichové a ti tam budou žít i nadále. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ale teĎ jste řekl, že se tam nic nenachází. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Nenachází se tam řekněme žádná zeleň nebo se tam nenachází v takové podobě, v jaké bude po té revitalizaci. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ale živočichové tam žijou. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Ty tam budou žít dále, živočichové jsou, jak známo, mobilní a v momentu, kdy dochází k určitému například posunu určitého prostoru, tak živočichové se s tím většinou velmi dobře vyrovnají. Já nezastírám to, co říkala kolegyně, jedná se o velmi cennou lokalitu, nicméně, když se podíváte na vizualizace celého projektu tak, jak bude vypadat po realizaci díla, tak rozhodně vzhledem ke spoustě kompenzačních a doplňkových opatření, tak bude z hlediska životního prostředí ještě vstřícnější než dneska. Proč to říkám? Říkám to proto, protože v roce 2005, a teďka prosím to je velmi zásadní věc, a tady se lišíme s kolegyní velmi zásadně, v roce 2005 se na základě dohody shody, naprosté shody ministerstva životního prostředí a ministerstva dopravy přesunul ten profil, ta vlastní lokalita toho jezu co nejblíže k městské zástavbě, co znamená co nejblíže k vlastnímu Děčínu a nachází se v lokalitě, kdy po jeho vybudování, mám na mysli jezu, dojde k zvednutím hladiny a ke všem změnám, které tam budou v podstatě pouze v území, které se nachází mezi hrázemi, mezi zdmi, to znamená nenachází se tam v podstatě žádné původní přírodní území, protože se nacházíme v městském prostředí, kde i z hlediska protipovodňové ochrany již bylo řečeno, již bylo realizováno několik různých ochranných zdí a podobně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, pardon, pojďme si to teď hned vyjasnit, Jana Vitnerová z Arniky tak, jak to říkal pan ředitel Skalický, tak to vypadá, že biotopy v tom řekněme volně plynoucím Labi, o kterém jste mluvila, nebudou zasaženy. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Pan ředitel právě trošičku podléhá tomu, že vlastně to řeší z technického, ze svého pohledu, který je pohled technika. A musíme si tady dovysvětlit to, že vlastně úprava ve městě, park nerovná se volná příroda. Volná příroda je něco jiného. Tam třeba, když se podíváme do toho ústí Ploučnice, ta revitalizace je bohužel navržena tak nešťastně, že by poměrně rázným způsobem utla tipec veškerým rybám, které se v tom ústí Ploučnice rozmnožují, který tam mají takzvané trdliště, to znamená, že tam kladou jikry, vychovávají tam mladý plůdek a pokud tam uděláme technickou úpravu, je to sice pěkné, že okolo budou vysázen dřeviny, ale ty dřeviny je možné tam vysázet i teď, protože jsme v Děčíně pod parkem, ale pokud se zvedne hladina a přestane proudit voda tam, kde dnes proudí tak, jak to dnes je, zeptejte se rybářů. Dnes můžete v Děčíně pod zámkem chytit 34 druhů ryb, až tam bude stát plavební stupeň Děčín, najdete jich tam pouhých 10. A jestli je dnes parma ve znaku Děčína, tak nevím, co si dá Děčín do znaku po té stavbě toho plavebního stupně Děčín, asi nějakou technickou stavbu? Martin VESELOVSKÝ, moderátor: To nevím, a tak otázka stojí, kde berete, pane řediteli Skalický, tu jistotu, že se nestane něco podobného, o čem mluví například sdružení Arnika? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Tu jistotu beru právě proto, protože ta varianta 1B, to je varianta, která v tuto chvíli, jak jsem říkal, je v procesu řízení EJA, tak obsahuje na základě těchto připomínek, které jsme všechny zhodnocovaly, upomínám to, že na celém projektu se pracuje od toho roku 2005, to znamená 6 let se v podstatě nedělalo nic jiného, než že se akceptovaly připomínky, které se týkaly vlivu na životní prostředí. Tyto připomínky byly zapracovávány týmem odborníků a já, promiňte mi tu otevřenost, jsem hluboce přesvědčen, že my jsme udělali úplné maximum proto, abychom měli informační sadu všech požadavků, připomínek a tak dále vypořádanou a abysme byli naprosto si jisti, že vliv nebude takový, jak říká kolegyně. Já nevím, kde bere ta čísla 34 druhů ryb, 10 druhů ryb. Přiznám se, že tato čísla tady nechci ani komentovat, ale jsme si naprosto jisti, že jsme ... Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Český rybářský svaz to má asi spočítaný. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: ... do této varianty 1B všechny kompenzační opatření zahrnuli a jsme přesvědčení, že to je, a říkám to zcela vážně, nejekologičtější jez v Evropě v tom projektu, jak je v tuto chvíli předkládán. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak jenom takový odhad, protože bezesporu to ve svých číslech a ve svých odhadech, pane řediteli Skalický, máte, ale když bude takové dílo postaveno, tak jaký vliv to bude mít na životní prostředí, žádný? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Vliv na životní prostředí samozřejmě nebude nulový, to je celkem logické. Naším záměrem je, aby vliv na životní prostředí byl minimální v tom smyslu, že například, uvedu to třeba na příkladu, jsou velké debaty na téma úpravy koryta pod jezem. Je potřeba říct, že samozřejmě jez je stavba, ale to, co je v těch 5 miliardách, já jsem to předtím nedokončil, tak je úprava prostředí nad jezem, nadjezí a ve zdrži, ale i pod jezem. Například uvedu to na příkladu úpravy pod jezem. Pod jezem jsou součástí akce takzvané výhony a prohrábky. Ty výhony a prohrábky mají za úkol stabilizovat hladinu přesně v té podobě, v jaké je dneska tak, aby nedocházelo ke změnám jak podzemních vod, ke změnám prostředí pro život organismů, tak, aby tento, tato stavba neměla vliv na živočichy, kteří tam žijí, to znamená, že ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak, pane řediteli, děkuji. Paní Vitnerová, uklidnil vás pan ředitel? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Neuklidnil, ale ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Proč ne? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Já se domnívám, že to ani nechtěl udělat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Měl jsem chvíli z něj takový pocit. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Aspoň někdo. Tahle vlastně Ředitelství vodních cest pracovalo na zpracování té dokumentace EJA, to znamená toho, jaký vliv by měla stavba plavebního stupně Děčín na životního prostředí, pracovali na tom 6 let. A bohužel ani po těch 6 letech investor, tedy Ředitelství vodních cest nepředložilo dokumentaci takovou, aby vyhověla zákonům této země a aby vlastně ta dokumentace dokázala vyvrátit, že ta stavba nebude mít významně negativní vliv na životní prostředí. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Tak a teďko ještě já se ještě nadechnu a dokončím to, co říkal pan ředitel o těch zásazích pod plavebním stupněm Děčín, protože ty jsou poměrně také sporné, tam vlastně to dno, jak je živoucí, tak, pokud tam vyjede nějaký bagr a na tom dně bydlí živočich, kterej má tu smůlu, že neumí utíct, tak má prostě a jednoduše smůlu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, co to je za živočicha? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Například velevrub. Velevrub je taková zvláštní škeble, která je poměrně unikátní, poměrně vzácná tím, že je vázaná jednak na dno, které má nějakou strukturu a jednak na čistou vodu a na zdravé ryby. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, paní Vitnerová, Milan Raba. Zajímá vás jako loďaře, říkala jste velrub. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Velevrub určitě loďaře nezajímá. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Nezajímá? Pane řediteli Rabo. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Tak určitě tomu nerozumím tak dobře jako paní Vitnerová. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ne, počkejte, to tady nikdo nezpochybňuje, ale zajímá vás to? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: /Nesrozumitelné/, ale já bych chtěl trochu ještě reagovat ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Počkejte, pane řediteli, to je důležité, to jsou výhrady lidí, kteří nakonec posílají připomínky k EJA, to znamená ke studii dopadů na životní prostředí, která se na ministerstvu životního prostředí a tam se rozhoduje o tom, jestli to vodní dílo bude stát, nebo ne, tak by mě zajímalo, jestli loďaře zrovna tato věc zajímá. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Já jako provozovatel lodní dopravy samozřejmě s tím nejsem dotčen a mě to celkem nezajímá, musí to zajímat investora, kterej určitě řeší ty šetrné zásahy tak, aby ty dopady byly co nejmenší. Já jsem ale tady chtěl zmínit ještě jednu věc, protože ty reakce ať už jsou to tyhle ty nevládní organizace životního prostředí nebo životního prostředí, tak vždycky dopředu předjímají, že prostě všechno bude porušeno, jez je zásadní zásah do biotopu modráska a já nevím čeho dalšího a nečekají na řádné vyhodnocení EJA. A chtěl bych ještě říci, že tady je ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, počkejte, nekončíme, pane řediteli, ještě nekončíme. Já jen připomínám, že teď se dostaneme k dotazům vás, kteří sedíte tady v sále Domu dětí a mládeže v Ústí nad Labem. Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Já bych ještě možná ..., můžu to doříct? Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Počkejte, paní Vitnerová. Pane řediteli, vy taky. Pane Neumanne, mě by zajímala jenom jedna věc, vy máte zkušenost z Německa, z toho dalšího toku Labe, máte i zkušenost s argumenty, řekněme, ekologických a enviromentálních hnutí, jsou stejné jako jste slyšel tady od Jany Vitnerové nebo jsou jiné? Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Ony jsou poměrně stejné jako paní Vitnerová se teď soustředila na živočicha ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Velevruba, pardon, já jsem omlouvám. Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: A taky neznám a budu rád se učit dál takové pojmy. Ale u nás jsou ještě další, jako ti ochranáři přírody mají další argumenty, že se to týká dno, jako vodních, pardon, že jako ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Můžete to říct německy a možná někdo bude vědět, co to znamená česky. Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Že klesají ty podzemní vody, takhle jsem to chtěl říct. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ano. Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Tak jako ty argumenty jsou velice široké, takže ty já znám, o tom paní Vitnerová ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak děkuji pěkně. Jenom podotýkám u vás u rozhlasových přijímačů nebo u těch, kteří sledujete online přenos tohoto Speciálu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, že tady v Ústí nad Labem sedí pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky Jan Skalický, vedle něho sedí předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky Milan Raba, také Jana Vitnerová, expertka ze společnosti Arnika, Petr Jirásek, geograf z Fakulty životního prostředí místní univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Steffen Neumann, korespondent listu Sächsische Zeitung tady v Česku. Tak pojďme k dotazům vás v tuto chvíli diváků, ale spíše posluchačů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Tady v třetí řadě bude první dotaz, a já si ale dovolím ještě předstřelit, vydržte chviličku, předstřelit dotazem, který byl napsán na dotazový papírek tady při vstupu do sálu. Jindřich Jarolím se ptá myslíte si, a to můžeme směřovat v podstatě na kohokoliv z vás, myslíte, že jeden jez u Děčína bude stačit na to, aby lodě dopluly od Ústí nad Labem až do Hamburku? Jan Skalický, šéf Ředitelství vodních cest. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Tento jez u Děčína, už jsem to tady zmiňoval, je v místě nejužšího, skutečně nejužšího hrdla. Zbylé, zbylá místa, která je potřeba pro plavbu řešit, se dají upravovat jinými podpůrnými mechanismy, jako například vlnováním. To znamená, v momentu, kdy se bavíme o tom minimálním ponoru 140 centimetrů po 345 dní v roce, musíme si uvědomit, že tento parametr rovnou znamená také 220 centimetrů minimálně po 180 dní, to znamená po půl roku, takže nenacházíme se v situaci, kdyby tam bylo neustále 140 centimetrů. Budemeli v momentu, kdy je tam 140 centimetrů, můžeme tomuto ponoru pomoci takzvaným vlnováním ze Střekovského jezu. To znamená, ano, tento stupeň v Děčíně řeší tu nejbolestivější záležitost a umožní splavnost Labe tak, jak je třeba. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Odpovídat bude také geograf Petr Jirásek. Petr JIRÁSEK, geograf z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: No, vy jste tady vzpomenul v podstatě vlnování, to znamená, ten úsek mezi, nad jezem směrem k Ústí nad Labem, že bude vyřešen vlnováním. Nebylo by potom vhodnější řešit jez v Malém Březně a vlnováním řešit problém pod? Protože já si myslím, že to je spíše otázka, že dnes bude postaven jeden jez a potom vznikne jako druhý. Mně by se jako jevilo mnohem serióznější říci ano, budeme potřebovat dva jezy anebo budeme jinak technicky řešit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak Jan Skalický z Ředitelství vodních cest. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Ty debaty, který jez ano, který ne, jsou dány v podstatě už tím zadáním, které jsme dostali v roce 2005, jak již bylo řečeno od vlády, to znamená, je to budovat a připravovat budování tohoto jezu v Děčíně, který je optimální variantou. Rovnou předejdu ještě jednomu dotazu, protože pochopitelně může následovat, a to je, jestli je vůbec potřeba stavět jez, trošku mě překvapuje, že tady ta otázka zatím nepadla. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli, já mám připravený jiný dotaz, můžete zaručit, že bude postaven jeden jez a že už pak nebudete potřebovat ještě jeden? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Takto v tuto chvíli máme zadání 1 jez stačí, ostatní místa se dají řešit, jak jsem říkal, prohrábkami a výhony a nad jezem vlnováním, ano, tak to je. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak první dotaz tady z publika ze třetí řady, dobrý den. divák: Nejdřív se představím, Josef Třešťák, z Českosaské vodní společnosti a Hansi Hamburk. Prosím vás, tyhle ty problémy už dávno v Německu byly vyřešený. Uvědomte si, že se tam 7 miliard euro dalo do vodních cest. Všechny problémy, který byly v oblasti zelených a v oblasti ochrany přírody jsou dávno vyřešeny. A na posledním jednání v Bruselu, když jsem se podílel na té cestě do Drážďan před jedním měsícem, tak jsme se dohadovali právě se zelenými a s ochránci přírody z Drážďan, kteří byli v Sasku. Samozřejmě Berlín je pro, ale Sasko v žádným případě a víte proč? Oni nechtějí posílit dopravu. Uvědomme si, že doprava naroste třikrát na Labi, protože zkušenosti mezi Německem a mezi Holandskem je trojnásobný nárůst po dokončení 7miliardové investice v eurech, ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak, pardon, pane Třešňáku a teď to zkuste prosím ... divák: Já o tom vím hodně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Já o tom vůbec nepochybuji. Poslouchejte, řekněte mi něco, přetransformujte to do nějakého dotazu. divák: A já vám řeknu, jakej příkaz je ze Saska nechte ty Čechy, oni se požerou, protože my nepotřebujeme jejich vodní dopravu, my jim radši budem překládat v Torgau, my jim budem překládat v Magdeburgu a oni na sebe poštvou zelený, modrý, rock´n´roll, EJA, MEJU. Prosím vás, na těch jednáních leze mráz po zádech, my si to nedokážeme ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane Třešňáku, můžu vás požádat ... A teď pro nás, kteří jsou o něco větší laici než například pan kapitán Třešňák, zeptám se, pane řediteli Rabo, vás, můžete to interpretovat do více laické řeči, o co tady jde? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: No, tak já jsem si od pana Třešňáka v podstatě vzal ty slova, který jsem tady řekl už v úvodu, to znamená, tam kde je infrastruktura, tak tam vodní doprava má význam a narůstá několikanásobně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Co to znamenalo, když pan Třešňák říkal Sasové říkají nechte Čechy, ať se požerou? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: No, tak to asi v podstatě charakterizuje to klima, který tady existuje 16 nebo 17 let, kdy máme několik usnesení vlády, který říká, že se splavní podmínky na Labi a máme dneska rok 2011 a my se znovu bavíme o tom, jestli splavníme nebo nesplavníme a vy vedete takový pořad, jestli jez ano, nebo ne, tak, kde to jsme? Bavíme se o ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: My jsme v České republice, to bezesporu. Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: No, tak to asi pan Třešňák chtěl říci. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pane řediteli Rabo, ještě jedna věc, pan Třešňák také mluvil o tom, že Němci raději budou překládat, že v podstatě ten lépe splavněný úsek českého Labe nepotřebují, není to tak? Milan RABA, předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, generální ředitel Československé plavby labské: Tak samozřejmě z hlediska jejich ekonomických zájmů toto může být určité skupiny jaksi zájem, protože, pokud skončí naše lodě v Německu, tak budou participovat na překladních výlohách, na následné logistice a tak dále, tak určité skupiny to může být zájem, samozřejmě. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ještě jednou Steffen Neumann, jak na vás, vzhledem k tomu, tady mám někde ve složkách kopii dopisu německé kancléřky Angely Merkelové Petru Nečasovi, českému premiérovi, ve kterém říká ano, neustále trváme na dodržování té dohody mezi českou a německou vládou, která právě chce tyto dvě cesty propojit, chce jaksi participovat na obou tocích Labe, tak opravdu existuje takový rozdíl mezi vůlí Berlína a vůlí země Sasko? Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: No, ten rozdíl jako moc nevidím. Spíš jako ty rozdíly jsou i v Sasku i v Berlíně. Jako i ten samý Berlín překládá koncepci, přehodnocení vodních cest v Německu, protože i v Německu se teď hodně řeší nebo jsou jako plány, jako řečí peníze, jako součást té koncepce ministerstvo dopravy spolkového bylo, že už nedá tolik peněz do splavení Labe jako dosud a v tom jako vznikla ta obava, že Labe bude jenom taková vedlejší cesta. To za prvé. A za druhé, musím ještě jednou říct, jako že se tady baví o jezech, je to opravdu jenom věc České republiky, protože v Německu se teď neplánuje a asi není vůbec plánován tam stavět ještě další jez. Jediný, co tam je, u Hamburku a jinak mluvíme o splavnění jako o takových opatřeních, které jako tvoří ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jiná než stavění jezu například? Steffen NEUMANN, korespondent listu Sächsische Zeitung v Česku: Ano, ano. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak další dotaz z publika, prosím. divák: No, dobrý večer, já se jmenuju Jiří Rous, jsem z Teplic. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobrý den. divák: A nejsem úplný laik, trošku málo o tom vím, protože jsem byl zpracovatelem EJA v roce 95 96 a mě by zajímalo, protože tenkrát se měly dělat 2 jezy, to bylo vlastně Dolní Žleb a Malé Březno, potom teda se měl stavět v Malém Březně a tenkrát se říkalo, že to je vlastně jediný a hlavní a nejdůležitější jez. Předpoklad financí asi 6 až 9 miliard. A teď najednou slyším, že ten nejdůležitější a hlavní je pod Děčínem. Takže jako člověka, kterej, který se o to zajímá a předtím jsem musel prostudovat mnoho materiálů, tak by mě zajímalo, kde vlastně je pravda a jaká je skutečnost a potom to podporuje tu myšlenku, že je to salámovka a bude se dělat jez pod Děčínem, potom možná ještě v Dolním Žlebu a potom ještě Malé Březno, tak to je asi můj dotaz. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Děkuji pěkně za něj, Jana Vitnerová z Arniky. Dokážete odpovědět na tu vznesenou otázku? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: No, vypadám snad na to, že plánuju plavební stupně? Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Mě by zajímalo, jestli, řekněme, to je jeden z argumentů, který byste použila na to, co jste říkala, že jde o salámovou metodu? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Ano, ano, samozřejmě, protože když já ty poznatky mám přím z té dokumentace EJA, kde byly vyznačené na mapě přesně ta úzká místa, kterými se obtížně pluje a to, co říkal pan Rous, tomu v podstatě odpovídá. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jan Skalický, šéf Ředitelství vodních cest. Co vy na to říkáte? Proč před 15 lety byl jiný jez ten klíčový? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Varianta, která je v tuto chvíli projednávaná, má několik východisek. Základním východiskem je a promiňte mi tu obecnost, bude to velmi krátké, je, že Česká republika je, a to tady musí zaznít, jediným státem Evropské unie, který nemá spolehlivý přístup k moři, jediným státem Evropské unie. Přístup k moři znamená přístup od moře do některého z přístavů. Vzhledem k tomu, že Děčín je přístav a je potřeba zabezpečit napojení České republiky se všemi důsledky na námořní přístavy, tak byla tato varianta zvolena jako základní, to znamená děčínský stupeň připojí jednoduše řečeno Českou republiku. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Já vím, ale, pane řediteli, já jsem se ptal na to, co říkal pan Rous, který říkal, že před nějakými 15, 16 lety byl tím klíčovým jaksi jezem či bodem splavnění dolního toku Labe úplně jiný bod, než o kterém se mluví teď? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Ano, to je pravda, ale ty dva jezy byly oba dva jiné než je dnešní děčínský, to znamená, i ten jeden jez, o kterém mluvil kolega, tak byl blíže ke státní hranici, řekněme, a ten druhý byl na druhé straně. V tuto chvíli je navržen tento kompromisní jez, který způsobí s těmi ostatními opatřeními, o kterých jsem tady mluvil, to znamená prohrábkami, výnony a vlnováním to, že bude řeka Labe splatná, splavná v potřebných parametrech po potřebnou část roku. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pan Rous také říkal, že to na něj, že pokud ano, tedy pokud se mění každých řekněme 10 let jaksi klíčové místo na Labi, které je potřeba nějakým způsobem řešit, tak to na něj působí opravdu jako začátek salámové metody, tak já maximálně můžu opakovat svoji otázku, jestli je zaručeno, že prostě se postaví jeden jez plus ta další opatření a hotovo? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Já se nechci opakovat, já už jsem odpovídal na tuto otázku a dovolím si ještě tady v tuto chvíli zmínit jednu věc, my se tady od začátku bavíme jenom o dopravě. Já rozumím tomu, že to je jeden z velmi základních parametrů ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon a ještě také o životním prostředí jsme prohodili nějaké slovo. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Určitě, určitě, ale tak já předpokládám, že stavba, ať má jakékoliv dopady a jakékoliv aspekty a významy, tak vždycky musí být v souladu se životním prostředím, to považuju jednoznačně jako za základní součást kterékoliv ... Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Beru vás za slovo. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Děkuju. Kterékoliv ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, pane řediteli, byť se to občas nepodaří. Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Takže jenom velice rychle, kromě toho dopravního aspektu a to samozřejmě má vliv i na tu variantu, proto o tom mluvím teďka právě, tak v dnešní době pohled na jakoukoliv výstavby takovéto, řekněme, příčné stavby v toku řeky už je zcela jiný, než byl dříve, ano, přiznejme i třeba než před 20 lety. Součást jako je udržení vody v krajiny, protipovodňová opatření, související se změnou klimatu, který, a můžeme se tady dlouze bavit a už jsem překvapen, že tady toto téma ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jenom, abych se dobral toho závěru, jinými slovy teď po 15 letech od té doby, co na EJA pracoval pan Rous, je už obtížnější prosadit stavbu jezu? Jan SKALICKÝ, pověřený ředitel Ředitelství vodních cest České republiky: Takhle bych to neřekl. V tuto chvíli je varianta, která je předkládaná, variantou nejkomplexnější a řeší potřeby, o kterých jsme tady mluvili, dostatečným způsobem. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobře. Další dotaz bude tady, vydržte chviličku, prosím, dotaz od magistra Jaroslava Čapka z Hradce Králové, cituji na veřejnosti se hovoří o tom, že organizace Arnika je financována také z prostředků Německých drah, tedy subjektu, jehož zájmy jsou v konkurenčním vztahu k zájmům sledujících rozvoj vodní dopravy v Čechách a na Moravě. Je to pravda, Jano Vitnerová? Jana VITNEROVÁ, vedoucí programu Ochrana přírody organizace Arnika: Je to s odpuštěním blbost a nevím, která moudrá hlava na to přišla, protože sdružení Arnika je financováno poměrně snadno a průhledně, najdete to v každé výroční zprávě, kterou pravidelně zveřejňujeme a vlastně financováni jsme úplně jinak, než z německých železnic. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak tolik odpověď. Další dotaz tady ve druhé řadě? divák: /Nesrozumitelné/ Unie hospodářských komor Labe. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobrý den. divák: Dobrý den. Já, paní Vitnerová, teďka jenom reaguju na to, organizace Allianz pro Schiene, která dostává peníze od Německých drah, tam se vaše sesterská organizace BUND a pokud se týká vaší organizace, dostáváte peníze od německé vlády, která je stoprocentním vlastníkem konkurenční železnice. Ale já jsem chtěl něco jinýho, já jsem chtěl jenom panu Neumannovi dotaz, pan Neumann tam hovořil o rozporu v Sasku, já bych Sasko vzal ochranu, protože pan Veselovský má dopis pana ministerského předsedy Telicha na pana spolkového ministra dopravy Ramsau, kde ho prosí nebo žádá o to, aby na Labi byly provedeny ty práce ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Což o to dotaz na pana nebo připomínka na pana Neumanna, to byste se měl otočit a říct to panu Třešňákovi, ten říkal o tom, že Sasové mají jiný názor než Berlín. divák: Pan Neumann hovořil o rozporu mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem hospodářství, ale v Sasku, prostě promiňte, nejvyšší představitel je ministerský předsedy a ten ten dopis, který máte v ruce, ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: To bezesporu. divák: ... napsal. Potom jsem chtěl panu Jiráskovi jenom říci k té otázce prostě konkurenceschopnosti

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu. 

Na otázky Martina Veselovského a posluchačů odpoví Jana Vitnerová ze sdružení Arnika, Petr Jirásek z Fakulty životního prostředí UJEP, severočeský korespondent Sächsische Zeitung Steffen Neumann, generální ředitel ČSPL Milan Raba a generální ředitel Ředitelství vodních cest Jiří Blažek. 

Diskuse se vysílá v pondělí 31. října 2011 od 17 hodin z divadelního sálu Domu dětí a mládeže ve Velké hradební 19 v Ústí nad Labem. Pokud se chcete diskuze zúčastnit osobně, přijďte do sálu nejpozději v 16.45 hodin. Od 17 do 18 hodin bude diskuzi vysílat Radiožurnál a Český rozhlas Sever. Celou diskuzi můžete až do 18.30 hodin sledovat díky videopřenosu na našem zpravodajském serveru. 

Autor:  Martin Veselovský  (mav)
Pořad: Dvacet minut Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 17:06; repríza: úterý–sobota 00:10  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace