Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, například organizace Hnutí Duha nazývá váš návrh zákona likvidačním pro přírodu v Národním parku Šumava a to ten návrh zákona ještě ani není v Poslanecké sněmovně, tak se ptám, jste spokojen s tím, jakou práci odvedli vaši lidé, kteří na tom návrhu pracovali?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Tak za prvé musím říct, že mě ta reakce Hnutí Duha nepřekvapuje. Já si myslím, že kdybychom měli řadit priority Hnutí Duha v oblasti Šumavy, tak by byli nejradši, kdyby nebyl vůbec žádný zákon a mohlo se tam prosazovat a hospodařit tak, jak se hospodařilo doposud, to znamená, podle toho, jak se komu líbí a věřit to, že to zrovna bude ten jejich ředitel a ten jejich ministr, který bude prosazovat jejich představy. Právě ta nestabilita je to, co mě přivedlo k tomu, že musíme mít velmi zákon, který je velmi podrobný, já bych řekl až docela rigidní. Ptáteli se na to, zda jsem spokojen s prací svých lidí, pak musím říct, že jsem spokojen s výsledkem toho kulatého stolu, který seděl víc než půl roku, který se snažil nalézt nějaký kompromis a jsem přesvědčen o tom, že každý, kdo u toho stolu seděl, musí uznat, že jsme se snažili hledat nějakou přirozenou míru shody, že každý musel trochu ustoupit a každý musel něco získat. Já rozumím tomu, že jak na jedné straně třeba starostové, lidé, kteří tam působí v turistickém ruchu a na druhé straně třeba i ti aktivisté měli nějakou jinou představu, nějakou třeba větší ambici nebo třeba menší ambici čeho dosáhnout, ale jsem přesvědčen o tom, že to, co tady máme, je životaschopný kompromis, že to není něco, jak Jan Masaryk občas říkával prezervativ s dírkou, ale že to je smysluplná dohoda, která má zajistit stabilitu. Víte, o to tady jde ze všeho nejvíc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněte mi ještě jednu věc, proč návrh zákona o Národním parku Šumava neposíláte do sněmovny jako ministerský návrh, ale jako návrh poslanecký?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
My jsme zvažovali všechny varianty a řekl bych, že stále ještě o tom vedeme debaty, nakonec jsme se rozhodli proto, že půjdeme návrhem, který by předpokládali poslanci zvolení za oba dva tyhle regiony, jako jejich zástupci také proto, že to je návrh, který vznikal u kulatého stolu, plus já jako poslanec a zároveň ministr. Přijde mi to které řešení z několika důvodů lepší, jednak je to řešení, které je rychlejší a jednak je to řešení, které dává prostor do toho vztáhnout více subjektů. Tady se mylně někde uvádí, že to znamená, že díky tomu se třeba nebude tím návrhem zabývat Legislativní rada vlády, to není pravda, nebo že se tím nebude zabývat vláda jako taková, že k němu třeba nebude vydávat stanovisko, to také není pravda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane ministře, ale to tedy bude jen řekněme dobrá vůle vlády anebo Legislativní rady vlády, ony se tím zaobírat nemusejí.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
To vyplývá, to není pravda, to vyplývá z legislativních pravidel a z nich vyplývá, že vláda se vyjadřuje ke každému návrhu zákona a vždy se k tomu vyjadřuje i legislativní rada, to je běžný proces a vláda tak činí každý týden.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy máte ve vládě předjednanou podporu pro tento návrh zákona?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že ano, my jsme vedli debatu napříč koaličními stranami, samozřejmě, že existují návrhy lidí, kteří říkají ještě by tam mohlo být to či ono, ale osobně jsem o té věci jednal s celou řadou kolegů v koalici včetně členů vlády.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, co vnitřní a vnější připomínkové řízení, které doprovází každý ministerský zákon?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
I to je součástí té debaty a s ohledem na to, že tohoto zákona, jeho přípravy se zúčastňovali jak zástupci krajů, obcí, samospráv, senátoři, poslanci, zástupci občanských sdružení všech, které působí na Šumavě, na Šumavě jsou dvě platformy, které sdružují občanská sdružení, na jedné straně Zachraňme Šumavu a na druhé straně Šumava pro. Každé z nich sdružuje všechny ty subjekty, které tam jsou včetně Hnutí Duha. Každé z těch sdružení mělo své zástupce na kulatém stolu a účastnilo se té debaty od samého počátku při vší úctě připomínkové řízení, které přijde a řekne během týdne si přečtěte a pošlete pár připomínek, versus půlroční debata s možností do věci vstoupit, navrhovat, uplatňovat svoje připomínky, je něco zcela nesrovnatelného.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Řekněte mi ještě jednu věc, a teď už jdeme do podrobností toho samotného návrhu zákona o Národním parku Šumava. Návrh zákona celkem jasně definuje také existenci lanovky z Nové Pece na vrchol Hraničníku, tedy ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ne, to není pravda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dovolíte, pane ministře.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Pardon.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy jakousi přístupovou cestu do rakouského lyžařského střediska Hochficht. Je to tak, že to území nad případnou budoucí nebo pod případnou budoucí lanovkou by bylo vyňato ze správy národního parku?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Tak já popíšu tu situaci. My, když jsme hledali ten kompromis a snažili jsme se dosáhnout maxima možného v rámci té zonace, tak podstatou toho, abyste mohl zvednout zonaci proti stávajícímu stavu a dnes první zóna má 13 %, každý, kdo tvrdí, že to není pravda, a ono se to stále všude vykládá, že zkrátka nemluví pravdu, 13 % je rozloha první zóny. Abychom mohli přidat jeden jediný metr, potřebujeme souhlas obcí. Obce podmínily ten souhlas určitými podmínkami. Jednou, nikoliv jedinou z těch podmínek byla možnost vybudovat tuto záležitost. Já jsem k tomu říkal, že pro mě je zcela nepřijatelné, aby to byl základ pro vybudování velkého lyžařského areálu, že je pro mě zcela nepřijatelné, aby to byla jakákoliv možnost pro něco, co bychom mohli nazvat salámovou metodou, a proto jsme hledali řešení, které umožní vybudovat komunikačního propojení, protože fakticky tím ubydou auta, který tou Šumavou jinak projíždějí první zónou, ale zároveň neumožní, aby v lokalitě vznikly sjezdovky nebo jiná zařízení. Ze všech těch variant nejlepší varianta vyšla vytvořit jakýsi chirurgický řez. Ten chirurgický řez prochází a je široký jen několik desítek či několik dokonce metrů, ani ne desítek metrů tak, aby mohla vzniknout lanovka a po obou stranách zůstávají, po obou stranách zůstávají, zůstává park, a to park buď první, anebo takzvaná 2A zóna, to fakticky znamená, že v zákoně je přesně vyjmenováno, že takové záležitosti v první, ani 2A zóně vznikat nesmí, a to ani na výjimku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, pane ministře, kde je záruka, že vy jste to sám použil ten termín, že se salámovou metodou nebude řekněme tato komunikační linie rozšiřovat například o ještě jednu komunikační linii, nebo například o samotnou sjezdovku?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Velmi jednoduchá. Dosavadní právní úprava, a proto mě udivuje, že Hnutí Duha chce, aby nebyl žádný zákon, spočívá v tom, že drtivou většinu procesů na Šumavě spravuje správa parku, ředitel, řadu věcí vydává sám svým rozhodnutím, to je také předmětem přeci debat posledního roku a nejen toho, to znamená, že to může být buď ministr, nebo správa parku, která by toto dosud umožnila, je to v podstatě jen na ní. Tohle znamená, že pokud by někdo toto chtěl udělat, tak by to šlo jen a pouze změnou zákona.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že by v Poslanecké sněmovně a v Senátu se musela najít většina ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
By musela projít taková změna, zatímco dosud k tomu stačí jen rozhodnutí ministra, určité procesy správní a ostatní, ale i ty platí i v tom druhém případě, nicméně ta míra rigidity ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom pardon, abychom si to, pane ministře, abychom si to úplně ujasnili. Za celou dobu existence Národního parku Šumava, kdy, jak vy jste říkal, ono případné rozhodnutí o té komunikační řekněme lanovce viselo na rozhodnutí buď ministra, anebo jím jmenovaného ředitele Národního parku Šumava, tak ta lanovka tam nebyla.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Také proto, že nebyla vůbec připravena. Ten proces běží a připravuje se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře a teď poprvé, kdy bude jaksi zákon o Národním parku Šumava, tak se začíná o té lanovce uvažovat a s velkou pravděpodobností bude?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ta debata o té lanovce běží dlouho, ale jednak věc je debata, kterou navrhují ty příslušné obce, a druhá věc je zpracování projektu, příprava, schválení příslušných podmínek v územních plánech obcí i kraje, a to je proces, který vrcholí a který běží delší dobu. Před tím těžko mohl být, protože nebyly tyto zákonné podmínky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozuměl jsem tomu správně, že prostě to, co vy jste mi teď popsal, pane ministře Chalupo, je vlastně výměnný obchod mezi obcemi a řekněme státem, bude postavena ona lanovka, ale ...

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
A budeme mít 22 respektive 26 % první zóny proti stávajícím 13 a v horizontu následujících 3 15letých období až 35, což je víc, než kdokoliv kdykoliv vyjednal s výjimkou toho, že si to někteří psali na papír a říkali tak toto, akorát k tomu nikdy nevyjednali jakýkoliv souhlas s kýmkoliv.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa je dnes jejich hostem. Když bych ještě jednou ocitoval kritiky vašeho návrhu zákona o Národním parku Šumava, tak tvrdí, že ta, řekněme, cílená plocha bezzásahových zón národního parku, těch 35 %, o kterých jste vy sám mluvil, je zbytečně malá, že v mnoha jiných parcích po evropském kontinentu dosahuje až 75 %. Já se zeptám jinak, pane ministře, nebylo by jednodušší v takovém případě národní park takříkajíc zmenšit jen na bezzásahové zóny?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
To je, my jsme o tom také debatovali a tohle byla jedna z těch, ne jedna, nebo ne jednoho kulatého stolu. Samozřejmě, že jednoduché řešení by bylo, že bychom například vyňali obce z parku, protože dneska obce jsou součástí parku, což není v Evropě obvyklé, tím bychom zmenšili jeho plochu a logicky by to procento vypadalo líp nebo bylo vyšší. Ale víte, já nedělám ten zákon proto, aby tam bylo hezký procento, nebo aby to vypadalo hezky ve smyslu jiných parků, já to dělám proto, aby to byl funkční systém, a právě proto jsem hluboce přesvědčen, že ty obce patří do parku, že mají být jeho integrální součástí a myslím, že si to myslí i drtivá většina obcí i občanů a stejným způsobem je to i o tom, ano, my bychom mohli zmenšit rozlohu, říct, že zbytek zůstává CHKO, a tím pádem dosáhnout uměle vysokého procenta a možná, že bychom se tím mohli i v zahraničí chlubit v různých těch nevládních organizacích, ale tohle není můj cíl. Můj cíl je vytvořit funkční mechanismus v rámci stávajících hranic parku a to, že tady bude 22, 26, respektive 35 %, je podle mého názoru velmi dobrý výsledek. Víte, tady se často uvádí srovnání s bavorským národním parkem. V některých ohledech to lze srovnávat a v některých ne, ale jedno je třeba uvést, bavorský národní park stejně jako Šumava a v tomto ohledu byl pro nás vzorem má jakýsi jízdní řád, ten jízdní řád vzniká v Bavorsku mnoho let v mnoha bouřlivých debatách podobně jako u nás a jeho výsledkem je, že jízdní řád, který běží a poběží dalších 20 let, ale už začal mnohem dřív, než u nás, a který každý rok říká určitá část parku se převede do té první zóny a postupně se bude dosahovat té velikosti. Ale bavorský národní park je zlomkem rozlohy šumavského národního parku, nejsou v něm obce, nežijí v něm lidé, žijou mimo tento park.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Poj%dme, pane ministře, ještě k jednomu tématu. Ministerstvo životního prostředí plánuje také vyhlášení moratoria na těžbu břidlicového plynu, plánujete ho na 1,5 až 2 roky a v průběhu této doby chcete měnit zákony EJA, horní a o geologických pracech.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
To jsou ty základní, 3 základní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ono možná dojde ještě na nějaké drobné změny jinde, ale to je ten základ.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budiž. Jinak řečeno bude se v Česku těžit v dohledné době břidlicový plyn nebo ne?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Jde o to, jak definujete dohlednou dobu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zkuste mi ji definovat klidně vy, pane ministře.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Já to popíšu. Za prvé my jsme v tuto chvíli v situaci, kdy ani nevíme, jak mocné jsou ty zásoby. My slyšíme všichni odhady, ty odhady podobně jako v Polsku na začátku jsou optimistické, pak se ukážou mnohem méně optimistické a jsou vytipovány 4 lokality, ve kterých by pravděpodobně ty zásoby mohly být největší. Ten problém, který máme, je v tom, že ten způsob, metoda těžby břidlicového plynu je mnohem složitější a má mnohem větší zásah do toho území, než je řekněme konvenní těžba něčeho jiného, ať už třeba uhlí, která znamená mnohem jednodušší průzkum.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, já vás teď zastavím. Český rozhlas 1 Radiožurnál před časem vysílal několik reportáží o břidlicovém plynu a celý Speciál Radiožurnálu, takže naši posluchači velice dobře vědí o tom, jakým způsobem a jaká rizika má těžba břidlicového plynu.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Výborně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mě zajímá jedna věc, co to má znamenat to moratorium? Je to něco, kdy český stát vyhlašuje po tuto dobu se prostě na ty zásoby sahat nebude a ani nebudeme zkoumat, jak veliké ty zásoby jsou?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Přesně tak a po tu dobu dojde k úpravě zákonů, které nastaví jasné podmínky, za jakých okolností je možné provádět průzkumy, za kterých není možné provádět průzkumy a pokud se provedou průzkumy, co to znamená pro navazující těžbu také proto, abychom například Českou republiku nevystavovali riziku možných arbitráží, anebo proto, aby byly jasné, stanoveny jasné podmínky z hlediska účastenství a postavení například obcí a sumy informací, které dostávají, abychom jasně měli zhodnoceny a ve všech 3 zákonech dokázali obsáhnout to, co se v tom prvním řízení, proč jsem ho také zrušil na Broumovsku, nebylo řešeno podle mě dostatečně, a to je řešení problematiky ochrany zejména zásob pitné vody, ale také ochrany krajiny a samostatnou záležitostí je také otázka procesu EJA tak, aby bylo jasně řečeno, kdy je ten proces EJA povinný, protože stávající model EJA je vázán na jedno rozhodnutí, které spočívá v tom, že je to rozhodnutí na průzkum a těžbu, ale my budeme individuálně řešit průzkum a individuálně řešit těžbu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, pane ministře, ta situace je celkem jednoduchá minimálně na Náchodsku a Broumovsku obce nechtějí ani průzkumné vrty, protože se obávají toho, že by byly narušeny podzemní zdroje jejich pitné vody. Myslíte si, že za dva roky ta situace bude jiná, že najednou na Náchodsku a Broumovsku už se toho obávat nebudou?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ne, prosím odlišme dvě věci, jedna záležitost je právní pozice a precizice, precizní ustanovení v našich zákonech tak, aby byla stanovena jasná pravidla, a to nejsou. A druhá záležitost je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, chcete říct, pane ministře, že veškeré věci, které se týkají řekněme těžby, rozšiřování letišť a podobných věcí, u kterých je potřebných EJA, u těžby je potřeba aplikace horního zákonu například a tak dále, teď běží podle špatných pravidel?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
To ne, ale chci říct, že situace u staveb tohoto typu a stav poznání je úplně jiný než u tohoto, a tady musíme postupovat v preciznějším modelu a mít přesnější pravidla, než v těch ostatních také proto, že ten způsob těžby je úplně jiný, znamená úplně jiný finanční objem, znamená úplně jinou technologii a znamená úplně jiný zásah do krajiny. Není to jednoduchý screening, ale je to samotný průzkum, kde fakticky již reálným těžebním dílem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Proto ta situace je takhle ... A já jenom doplním k tomu Broumovsku. Já musím říct, že to rozhodnutí, které já jsem učinil ve smyslu, že jsem vrátil tu věc k rozhodnutí, je také o tom, že jsem řekl na prvním místě, že jsem přesvědčen o tom, že v případě této lokality nebyl dostatečně zohledněn veřejný zájem ve smyslu ochrany pitné vody a také krajiny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, a vy tedy teď jste hostem Dvaceti minut, pane ministře životního prostředí, a já bych od vás rád slyšel jako od zástupce vlády celkem jasné slovo, jestli Vláda České republiky chce vědět, jaké jsou zásoby břidlicového plynu pod povrchem České republiky?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Nepochybně ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co proto je schopna udělat? Je proto schopna udělat například to, že za 2 roky řekne, i přesto, že se obce na Náchodsku a Broumovsku stále bojí, že bude narušen zdroj pitné vody, je přesto ten veřejný zájem je větší?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Veřejný zájem je ochrana pitné vody a krajiny, to je pro mě jako pro ministra životního prostředí na prvním místě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dokážete si představit, že by za nějakých okolností převážil zájem vědět, jestli máme dost břidlicového plynu?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Pokud zohledníme situaci, že rizika tohoto typu vyloučíme, pak si to představit dovedu, zatím jsme je účinně nevyloučili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte si, že to vůbec lze vyloučit, že nějakým zásahem hluboko několik set metrů pod zemí nenarušíte zdroj pitné vody?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Existují pozice, které říkají že ano, existují pozice, které říkají, že ne. Ale od toho tady není ministr, aby byl soudcem. Ministr je od toho, aby nastavil jasná pravidla, která zabezpečí, aby se tato rizika eliminovala a také, aby se zabezpečilo, že v případě, kdy se provede průzkum, že to například automaticky nevyvolá pozici, naději, ale také jakýsi právní titul pro tyto subjekty požadovat možnost provedení těžby samotné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě z druhé strany, není tím, že ministerstvo životního prostředí vyhlásí řekněme dvouleté moratorium na vůbec těžbu a průzkum zásob břidlicového plynu, neztratí tím Česká republika určitou, určitou řekněme konkurenční výhodu, nebylo by dobré už teď v tuto chvíli vědět, jaké zásoby břidlicového plynu máme?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ale já nevím, jakou konkurenční výhodu. Já myslím, že ten plyn, pokud skutečně pod zemí je, a je určité výhodné mocnosti, tedy je to skutečně relevantní zásoba, tak přece nezmizí, ten tu zůstane. Podstata spočívá v tom, a on to jednou řekl na jedné debatě starosta, jeden ze starostů velmi pěkně, on řekl u nás na Broumovsku možná ty zásoby jsou, ale v tuhle chvíli ty metody a technologie, které jsou, jsou takové, že bychom na místě plusů převážili minusy, možná, že někdy v budoucnu budou technologie, které budou k životnímu prostředí příznivější, i to je možné, i takto bychom si měli připustit uvažovat, proto třeba nejsem velkým příznivcem té metody jakéhosi úplného zákazu navždy a za jakýchkoliv okolností, protože toto vnímám jako trošku zákaz myslet. Zatímco stanovit jasná pravidla a podle těch jasných pravidel následně postupovat považuju za rozumné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A neuvažujete také, pane ministře, v kontextu určitého ekonomického tlaku, kdyby možná zásoby břidlicového plynu pod povrchem České republiky mohly snížit závislost Česka na zemním plynu z Ruska, tedy od státního Gazpromu?

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Ale tohle já přece vůbec nezpochybňuju. Já jenom opakuji, že situace je taková, že ten plyn tam zůstane, my ho přece nepotřebujeme jenom další 2 roky. Česká republika bude potřebovat plyn po příštích mnoho generací. Tady jde o to, aby ho využívala efektivně a zároveň to nemělo zásadní negativní vliv na životní prostředí, proto také nejsem velkým příznivcem toho úplného zákazu za každých okolností nic nepřichází v úvahu. Já chci jasně nastavit pravidla v zákonech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Jejich hostem byl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Pane ministře, díky za váš komentář, hezké odpoledne. Na shledanou.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/:
Děkuji pěkně. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, dobrý poslech přeji.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.