Beton přežil tisíciletí. Používali ho už staří Římané
Kdy začali lidé poprvé stavět z betonu? Záleží na tom, jak budeme beton definovat. Pokud se spokojíme s tím, že je to slepenec kameniva a jakéhokoli pojiva, můžeme jeho první použití datovat do doby až 7 tisíc let př. n. l.
Stavitelé ve starověku současnou podobu cementu neznali. A tak kamení spojovali směsí tvořenou nejčastěji z vápna, sádry nebo jílu. Doklady takových staveb najdeme u Asyřanů a Babylóňanů a někteří odborníci mezi ně řadí i egyptské pyramidy.
Recept na hydraulický beton, který ztvrdne pod vodou, vymysleli Řekové. Největší dokonalosti ale dosáhli Římané. Například dodnes stojící Pantheon je stále považovaný za největší nevyztuženou klenutou stavbu na světě.
Dlouhou životnost římskému betonu nejspíš zajistil pucolán – sopečný popel přimíchávaný do malty. S nápadem, jak zastavit rozpadání novodobých betonových staveb, přišel letos tým výzkumníků z Nizozemí. Navrhují obohatit materiál o bakterie, které pak dokážou staré praskliny zcela vyplnit.
Nový rozvoj betonových staveb přinesla až uplynulá dvě století. Moderní beton obsahuje tzv. portlandský cement. Jeho výrobu si nechal v roce 1824 patentovat britský obchodník Aspdin. A o 30 let později vznikl ve Francii první dům ze železobetonu.
