Dějiny měření času: od slunečních hodin ke vteřinové ručičce

14. leden 2015
Encyklopedie Radiožurnálu

Nejstaršími hodinami jsou pravděpodobně sluneční hodiny, které se používaly v Egyptě někdy v době 2000 před naším letopočtem. Jejich zjevnou nevýhodou je, že fungují pouze tehdy, když svítí slunce.

Zhruba o 500 let později se v Egyptě a Babylónii objevují hodiny vodní (tzv. klepsydra), které později používali a zdokonalili staří Řekové. Dále se používaly například přesýpací, ohnivé (svíčkové) nebo kahancové hodiny.

Mechanické hodiny jsou jedním z prvních velkých technických vynálezů středověké západní Evropy. Začaly se objevovat koncem 13. století, nejstarší záznam pochází z anglického Westminsteru. Neměly ručičky ani ciferník a čas oznamovaly zvonky.

Ciferník a hodinová ručička přibyly v následujícím století a nejprve se otáčel ciferník, nikoli ručička. Za vynálezce druhé, minutové ručičky je považován švýcarský hodinář Jost Bürgi, který takovéto hodiny sestrojil roku 1577 (při výrobě hodin pro Tycha Brahe). Později působil jako dvorní hodinář na dvoře Rudolfa II. Vteřinová ručička pak přišla na řadu v roce 1676.

autor: ČRo
Spustit audio