Donuty, „americké koblihy“. Původně zřejmě americké vůbec nebyly...
Podle jedné z verzí vznikla tato americká kobliha s dírou uprostřed zhruba v polovině 19. století zásluhou Nizozemců. Setkáme se ale i s tvrzením, že pochází už ze 17. století. Nizozemci je podle této verze měli do Ameriky přivést během osidlování kontinentu.
Expert na židovskou kuchyni Gil Marks tvrdí ale ještě něco jiného: kořeny donutu podle něj sahají až do roku 1485. Už v jedné z prvních tištěných kuchařek světa je totiž zmínka o laskomině, která donut vzdáleně připomíná.
V každém případě byly donuty původně koblihy bez díry a bez náplně. Jenže vnitřek této buchty se na horkém sádle nebo oleji nedostatečně pekl. A tak se do buchty začaly přidávat ovoce a marmelády, které nevyžadovaly pečení. Časem pak někdo vymyslel, že kobliha s dírou uprostřed se upeče rovnoměrně – a donut dnešního typu byl na světě!
„Zauzlované těsto“
Původní donuty bývaly plněné nebo zdobené masem, ořechy a jinými nesladkými náplněmi. Důvod? Cukr byl drahý. Sladké polevy se na donutech začaly objevovat až později.
A jaký je původ slova „donut“? Nejspíše je odvozeno od slovního spojení „doughknots“, tedy „zauzlované těsto“. Někteří v něm zase vidí těsto s oříšky, které se anglicky řeknou „nuts“. Tak či onak, první automatizovaný stroj na přípravu donutů vymyslel v roce 1920 ruský emigrant Adolf Levitt.