Je libo presso, nebo picollo? Italský kavárník by si ťukal na čelo
Názvy „presso“ a „picollo“ pro různé typy kávy jsou českými vynálezy – za hranicemi České republiky se s nimi nesetkáme. Proto není divu, že tyto dva pojmy jsou častým zdrojem sporů mezi kávovými gurmány a zaměstnanci některých kavárenských podniků.
Kde se tedy tato slova u nás vzala? Nesporně pochází z italštiny. Slovo „presso“ v překladu znamená „poblíž“ či „blízko“, což nám ale mnoho neřekne. České „presso“ proto pravděpodobně vzniklo zkrácením italského slova „espresso“, které znamená něco „expresního“, „rychlého“ nebo „přednostního“ – podobně jako na poště. Tento výraz v italštině odkazuje k okamžité přípravě kávy. Espresso tak je doslova káva, kterou zákazník dostane hned.
„Piccolo“ znamená „malý“. Jako s označením kávy se s ním v Itálii rovněž nepotkáme.
Česká kávová kultura se od té italské liší nejen v názvosloví, ale i ve způsobu přípravy kávy. České „presso“ má většinou 1,2 dl, zatímco pravé espresso podle mezinárodních standardů pouhých 20 až 30 ml. Nápoji o obdobném objemu se v Itálii nejvíce podobá café lungo. Tedy espresso a k němu zvlášť podávaná horká voda, kterou si můžete kávu naředit dle libosti.
Příprava pravého italského espressa má svá přísná pravidla. Připravuje se z 9 gramů čerstvě mleté kávy, extrahuje se po dobu 20 až 30 sekund při maximální teplotě vody 92 stupňů Celsia a tlaku devíti atmosfér.
