Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa. Poznejte velikonoční zvyky den po dni

Velikonoce, to nejsou jen kraslice a pomlázka - Foto: Filip Jandourek

Velikonoce, to nejsou jen kraslice a pomlázkaFoto: Filip Jandourek

Velikonoce jsou pro většinu lidí předzvěstí jara, i když samozřejmě vědí, že jde o nejdůležitější křesťanský svátek. Pojďme si připomenout pašijový týden den po dni a zvyky s nimi spojené. Všechno začíná Modrým pondělím. Nebo Žlutým?

Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Během něho si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšení. Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky. 

V pondělí a úterý se uklízelo 

Zatímco pro křesťany je prvním důležitým dnem Škaredá středa, pohanské zvyky se vztahují i k Modrému či Žlutému pondělí, které představovalo začátek jarního úklidu v domácnostech. Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů. 

Čtěte také: OTESTUJTE SE: Jak dobře znáte Velikonoce a velikonoční zvyky?

O Škaredé středě se neškareďte. Mohlo by vám to zůstat 

Větší roli však hraje Škaredá nebo také Sazometná středa, která připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce. 

Zelený čtvrtek: jezte zeleninu a nehádejte se 

Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu. 

O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.

V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení. 

Čtěte také: Zelený čtvrtek nejspíš vznikl omylem. Znáte zvyky, které se s ním pojí?

Pašijový týden připomíná křesťanům poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšení - Foto: Fotobanka Pixabay

Pašijový týden připomíná křesťanům poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšeníFoto: Fotobanka Pixabay

V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý. 

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista 

Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské. 

Čtěte také: Velikonoce slaví netradičně. Vlastním ukřižováním

Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno. 

Bílá sobota, správný čas pro přípravu pomlázky a vajíček 

Den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. 

Na Bílou sobotu bývá s kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané oplakávají Ježíše Krista, ležícího v hrobě. 

Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy - Foto: Filip Jandourek

Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmyFoto: Filip Jandourek

O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček. 

Na Boží hod upečte beránka 

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána. 

Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích. 

Velikonoční pondělí vrcholí pomlázkou 

Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky. 

Pomlázka je bezesporu jedním ze symbolu svátků jara, která byla splétána z mladých vrbových větví. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný šmigrus. Někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže. 

Autor:  Šárka Ševčíková  (šše)
Pořad: Encyklopedie Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota a neděle 12:40, 13:40, 14:40, 15:40, 16:40, 17:40  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace