Ze zákulisí olympijských her. Když je zlatá ve skutečnosti stříbrná

25. únor 2015
Encyklopedie Radiožurnálu

Zlaté medaile rozdávané sportovcům na olympijských hrách mají pro sportovce, fanoušky, případně sběratele bezesporu nevyčíslitelnou hodnotu, ale už více než sto let se ze zlata nevyrábějí. Většinový podíl v každé zlaté medaili totiž tvoří stříbro, které je pouze pokryto tenkou vrstvou zlata.

Pouze na třech olympiádách byly rozdávány medaile ze skutečného zlata. Bylo to v St. Louis v roce 1904, v Londýně v roce 1908 a naposledy ve Stockholmu v roce 1912. V současné době bývá ve zlaté medaili podíl zlata jen něco přes 1 % celkové hmotnosti, stříbra přes 90 % a zbytek váhy obstarává měď.

Pokud se sportovec rozhodne svojí medaili prodat, částky mohou jít mnohem výš, než je tržní cena kovu v nich obsaženém. Například Lukáš Pollert prodal své dvě medaile dohromady za 150 tisíc korun. A medaile amerického hokejisty Marka Wellse z roku 1980 byla vydražena za 310 700 dolarů.

Čtěte také

Pravidla pro to, jak musí vypadat olympijská medaile na letních hrách, jsou poměrně přísná. Jen v Pekingu v nich byl jiný než obvyklý materiál, a to nerost jadeit. Pravidla pro zimní hry jsou poněkud volnější, pro ně se medaile vyrábí i z křišťálu nebo dokonce z úlomku meteoritu.

autor: ČRo
Spustit audio