Experiment13. ledna  2018 v 09:17  

Mohl by být na Saturnově měsíci život? Christophe Sotin z NASA poskytl Radiožurnálu exkluzivní rozhovor

Christophe Sotin - Foto: Luboš Vedral

Christophe SotinFoto: Luboš Vedral

Vědci z NASA zjistili, že na měsíci planety Saturn – Enceladu – je tekutý oceán. Profesor Christophe Sotin z laboratoře proudového pohonu NASA při své návštěvě Česka v exkluzivním rozhovoru pro Experiment vysvětlil, proč je tento objev tak důležitý.

Z čeho vyvozuje, že by na Enceladu mohly být stejné podmínky jako na dně zemských oceánů, tedy takové, ve kterých by mohl vzniknout život? 

Na Zemi, v na rozhraní oceánu a zemské kůry, existují tzv. hydrotermální vývěry. A když se geologové před více než 20 lety potopili k těmto vývěrům, skrz které proudí energie z nitra Země do oceánu, objevili život. A na Enceladu je velmi podobné prostředí. 

Musíme být ale velmi opatrní s tou spojitostí mezi přítomností vody a života. Někdy vtipkujeme, že Země je znečištěná životem. Můžeme ale očekávat život i na Enceladu? To by byl samozřejmě velký objev. 

V současnosti jsou dvě teorie o vzniku života na Zemi. Podle jedné vzniknul na povrchu Země, na kontinentech, kde se střídají vlhká a suchá období. A druhá teorie je, že vznikl právě v tom prostředí, o kterém mluvíme, tedy na mořském dně. A sluneční soustava nám nabídla místo, kde tuto hypotézu můžeme otestovat. 

Na data z Enceladu jste přitom prý narazili vlastně náhodou, když jste při průletu kolem měsíce zjistili nějaké anomálie. Bylo to tak doopravdy? 

Ano, bylo. Prolétali jsme kolem Enceladu a člověk, který ovládal magnetometr, si všiml nějaké odchylky. Byl si jistý, že jeho přístroj je v pořádku, takže ho to zaujalo a doporučil, abychom se na to podívali blíže. 

Rozhodli jsme se proto pozorovat Enceladus kamerou a dalšími nástroji a teprve pak jsme objevily ty gejzíry, o kterých si dnes už můžete všude přečíst. 

Sonda Cassini u Saturnova měsíce Enceladus - Foto:  NASA/JPL-Caltech

Když se nám začaly vracet první obrázky, bylo to něco úchvatného. Jste 1,5 miliardy kilometrů daleko a díváte se na snímky něčeho, o čem nikdo neměl ani tušení, že to existuje. Byl to objev, se kterým jsme vůbec nepočítali, když jsme misi Cassini připravovali. 

Marie Běhounková, jedna z českých vědkyň, která s vámi spolupracovala, v dubnu pro Technet prohlásila, že by bylo velmi obtížné dostat sondu na oběžnou dráhu Enceladu. Proč to tak je? 

Problém s Enceladem je, že je velmi malý, takže má malou gravitaci. Musíte se nejdřív dostat na oběžnou dráhu Saturnu a teprve pak k Enceladu. A to je velmi složité. 

Přistát na jeho povrchu by myslím bylo jednodušší. Není tam ale žádná atmosféra, takže musíte přijít na to, jak zabrzdit přistávací modul, abyste na povrchu nehavarovali. A jsou tam i další úskalí. Ale pracujeme na tom. 

Součástí mé práce je dívat se do blízké budoucnosti, rozmýšlet, co zvládneme za 25 nebo třeba 30 let. 

Autor:  Vojtěch Koval
Pořad: Experiment  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 9:05  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace