Obrazy z litomyšlského kostela prošly důkladným vyšetřením. Infračervené paprsky odhalí i neviditelné tahy štětce
V magazínu Experiment už delší dobu sledujeme práci restaurátorů z Univerzity Pardubice na barokních obrazech z litomyšlského proboštského kostela. Tým z fakulty restaurování teď zkoumá, v jakém stavu obrazy Křížové cesty od Josefa Ceregettiho jsou. Nejprve je převezli do Nemocnice Litomyšl, kde je zrentgenovali. Dalším krokem je skenování a focení pod ultrafialovým a infračerveným zářením.
„Uděláme si teď několik snímků detailů hlav, které jsme sejmuli v nemocnici pod rentgenovým zářením, abychom je mohli porovnat,“ připravuje Luboš Machačko se svými studentkami z Fakulty restaurování jeden ze dvou obrazů Křížové cesty na snímání pod ultrafialovým zářením.
„Některé materiály mají schopnost světélkovat při expozici ultrafialovým zářením,“ vysvětluje kouzlo UV technologie. „Tato luminiscence je viditelná běžným okem a navíc si ji také zachytíme na fotoaparát, takže s výsledkem půjde pracovat i později.“
Zhasneme tedy osvětlení, necháme svítit jen ultrafialové lampy a uvidíme, co se na obraze ukáže.
Analýza pod ultrafialovým světlem
Žlutavá záře, která se při ultrafialovém osvětlení objevila na plátně, podle Luboše Machačka ukazuje, že obraz je celoplošně pokryt lakem.
Obraz získal pod UV zářením bílomodrý nádech a objevily se na něm malé, ale i větší tmavé praskliny. Barevná vrstva je v těchto místech poškozená, praskliny ukazují narušení vrstvy laku.
„Plátno se teď musí pomocí zavlhčení vyrovnat a barevná vrstva se opatrně přižehlí zpátky k plátnu,“ popisuje Luboš Machačko obvyklý postup, který při tomto typu poškození malby následuje.
Infračervené světlo
Přesouváme se na chodbu, kde Luboš Machačko obrazy nasvítí infračervenou lampou. Díky tomu bychom se měli podívat až do jejich spodních vrstev. Restaurátoři by touto metodou mohli objevit například přípravnou skicu ukrytou pod finální malbou.
Výsledky si prohlížíme na počítači. „Infračervené paprsky zvýrazní kresebné tahy štětce,“ vysvětluje vedoucí týmu restaurátorů, zatímco zkoumáme infračervené snímky turbanu Piláta na jednom z obrazů.
Malíř si těmito prvními tahy nejprve turban předkreslil, a pak jej teprve začal pomocí barev modelovat. „Infračervené světlo se díky své vlnové délce dostane pod okem viditelnou vrstvu malby a pak se odrazí od podkladu zpátky do objektivu,“ vysvětluje technologii této analýzy Luboš Machačko.
Kromě pohledu pod povrch malby ale infračervené světlo dokáže zviditelnit i určité druhy poškození jak podkladové vrstvy, tak i barevných vrstev nad ní, například praskliny nebo ostré hrany.
Až na dno obrazu
Do průzkumu obrazů se zapojil i vedoucí katedry chemické technologie Karol Bayer, který pomocí skalpelu odebral z obrazu vzorek barev.
„Optimální je, když se podaří odebrat celou výstavbu malby, tedy všechny její vrstvy, pokud možno i s kouskem podkladu,“ ukazuje s tím, že se vždy snaží, aby byl odebraný vzorek zároveň co možná nejmenší.
Vzorek obsahující všechny malebné vrstvy je pak možno upravit do podoby takzvaného nábrusu, což Karol Bayer popisuje jako leštěný řez, na němž je možné pod mikroskopem studovat kompletní výstavbu malby.
Opravovat obrazy Křížové cesty začne tým Luboše Machačka koncem dubna. A magazín Experiment bude opět u toho.
