Horolezecká výprava na osmitisícovku Čo Oju má za sebou první noc v základním táboře. Proč byla neklidná?
Česká horolezecká výprava se už ze základního tábora dívá na šestou nejvyšší horu světa Čo Oju. Jenže téměř nikdo v expedici se z toho po příjezdu příliš neradoval. Proč? To vysvětluje naše reportérka ve výpravě Lucie Výborná.
Po první noci ve výšce 5 700 metrů se ve společenském stanu sešlo 11 více či méně oteklých obličejů a vyprávěli jsme si, koho co bolí. Nejsdílnější byli po ránu Aleš Bílek, Petr Mašek a Libor Uher.
Co se v organismu během aklimatizace děje? To popisuje horský vůdce David Knill. „Aklimatizace je zvykání těla na život v nadmořské výšce. Když člověk stoupá směrem nahoru, tak klesá tlak kyslíku, a celý efekt je nepříznivý na předávání kyslíku v plicích.“
Čím je člověk výš, tím je horší předání kyslíku v policích, červené krvinky nosí méně kyslíku ke tkáním a dochází k hypoxii, tělo nedostatečně pracuje.
„Někdo to zvládá lépe, někdo hůře, s přibývajícím časem dochází k tomu, že tělo nějak reaguje. Když se proces zanedbá, člověk to žene pořád nahoru, tak dojde k rozvinutí výškové nemoci do akutních podob – výškový otok mozku nebo plic, což jsou život ohrožující nemoci,“ dodává.
A jak v základním táboře bojujeme proti aklimatizačním bolestem? Paralen, Brufen, Ibalgin…
