Pavlína Brzáková, cestovatelka, která navštívila Sibiř
V pátečním Hostu Radiožurnálu se moderátorka Lucie Výborná pomyslně přesunula na Sibiř. Jejím hostem byla totiž etnoložka a spisovatelka Pavlína Brzáková, která mluvila o cestování po Rusku a mimo jiné také zavzpomínala na svou první návštěvu Sibiře.
„Sibiř se rozpíná od Uralu na sever. Na jihu končí u hranice s Mongolskem,“ připomíná v úvodu rozhovoru Pavlína Brzáková. Podnět k cestování po Sibiři jí dodal zájem o legionáře. „Před revolucí jsem nahlížela do jejich deníků. Navíc jsem četla o národech, které v Rusku žijí,“ vysvětluje.
„Shodou okolností jsem pracovala s Rusem, který pocházel ze Sibiře. Nakonec jsem se na východ vydala s ním,“ zmiňuje a popisuje tvrdou zimu, kterou v Rusku musela zvládnout. „Jela jsem bohužel v zimě, protože dřív jsem nesehnala peníze. Teploty někdy dosahovaly až mínus čtyřiceti stupňů, v tramvajích jsem se nemohla chytit tyče, abych se k ní nepřilepila,“ popisuje.
Tehdy se dostala ke kmeni Evenků. „Jsou přátelští a otevření. Nic o mně nevěděli, ale zajímala jsem se o ně, což nás sblížilo,“ domnívá se a připomíná, že Evenkové jsou kočovníci, na jejichž stylu života se podepsala kolektivizace a snaha kočovníky postupně domestikovat a usadit.
„Děti Evenků byly vychovávány ruskými vychovateli v ruských školkách. Domů se vracely jen na prázdniny. Proto mladá generace už neumí žít v tajze,“ shrnuje novodobou historii kmenu Pavlína Brzáková. Takto vychovaní lidé podle ní už ani nemají vůli k životu v drsné přírodě. „Většina z nich začala pít,“ dodává.
Proč se Pavlíně Brzákové stýská po divoké přírodě na Sibiři? Jak funguje léčení sibiřských šamanů? A proč není styl života Evenků přenositelný do Česka? To se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Pavlínou Brzákovou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
