Líba Taylor: Fotoaparát je filtr mezi vámi a situací
V pondělí byla hostem Radiožurnálu fotografka Líba Taylor, která fotila v nejchudších zemích světa. Jak člověka ovlivní pohled na umírající v Africe? A má ona sama nějakou etickou hranici, za kterou by nešla? Také na to se jí ptala moderátorka Lucie Výborná mezi 10. a 11. hodinou.
„Mám zkušenost ze Rwandy, kde jsem fotila v uprchlických táborech. Lidé byli vyzáblí a umírali mi před očima,“ popisuje asi své nejhorší zážitky Líba Taylor. Jak poznamenává, na tato místa se dostává především proto, aby fotografovala. „Fotoaparát je jako filtr mezi vámi a situací. Když se vrátíte domů, tak se vám začnou vybavovat vzpomínky a různé pocity,“ nastiňuje.
Krutost světa vnímá prý docela jinak než člověk, který jezdí do zahraničí pouze na běžnou dovolenou. Přitom násilí je okolo nás spoustu. „Stačí zapnout počítač,“ připomíná. „Jenže běžný člověk tu spoustu fotografií nevnímá. Já je vnímám, protože jsem to špatné viděla,“ uvažuje.
V Africe se snaží komunikovat především očima a také pomocí šoféra nebo někoho, kdo ji představí místní komunitě. „Když se někde objevíte jako neznámá osoba a nikdo vás nepředstaví, tak vás nepustí dál,“ vysvětluje. Po úvodním seznámení se už pohybuje mezi lidmi sama a přiznává, že jako žena se dostane i do míst, kam její mužští kolegové nesmějí.
Jak se mění svět fotografie od 70. let? Jak vnímala nástup digitální fotografie? Je těžké uživit se v dnešní době fotografií? Také nad tím se zamyslela Líba Taylor.
Záznam celého rozhovoru s Líbou Taylor a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.