Obklopujeme se zbytečnými předměty, tvrdí architekt Jindřich Smetana z VŠUP

25. únor 2014

„Škola pro mě byla ostrůvkem svobody,“ zavzpomínal architekt Jindřich Smetana na studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Dnes na této škole působí jako rektor a uznává, že objevit mladé talenty je obtížné.

„Některý talent se projeví třeba až ve třetím ročníku, jenže odhalení potenciálu je velmi těžké,“ připouští. Přijímací zkoušky proto přirovnává k soutěži, stejně tak studium, ale i praxi. „Aby se absolventi uplatnili jako špičky ve volném umění, musí být ojedinělí,“ myslí si Jindřich Smetana.

Jaký by tedy podle něj měl být architekt? Především skromný. Neměl by předpokládat, že jeho dílo bude úspěšné i za sto let. „Měl by neustále pochybovat. Architektura není o plezíru architekta udělat cokoliv. Je to součin funkce a formy,“ zdůrazňuje s tím, že forma musí plynout funkce a ne z rozmaru architekta.

Čtěte také

„V totalitě byl životní sloh deformován,“ připomíná Jindřich Smetana. „Nebyl přirozený ani pravdivý,“ dodává. Dnes podle něj patříme do té bohatší části zeměkoule a lidé stále mají tendenci obklopovat se iluzivními věcmi, které vidí v televizi. „Životní sloh je hlavně o přiměřenosti využívání,“ zdůrazňuje.

Jak je spokojen s pracemi svých studentů? A z jakého důvodu tvrdí, že nemůže učit dlouho? Nejen to prozradil ve vysílání Radiožurnálu mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio