Odebrání dětí a možné chyby Barnevernetu jsou v Norsku stále tabu, připomíná Andrej Ruščák

13. únor 2015

Prezident Miloš Zeman před časem přirovnal norskou instituci na ochranu dětí Barnevernet k nacistickému programu Lebensborn. Podle Andreje Ruščáka, Čecha, který zakotvil v Norsku, jde však o nepochopení a špatnou interpretaci celé situace.

Lebensborn byl podle něj vymyšlený tak, aby Norky rodily děti v zásadě dobrovolně. Po válce však byly děti z těchto svazků šikanovány. Omezování lidských práv se dočkali také norští Romové a Sámové. A jak Andrej Ruščák připomíná, docházelo tehdy také k odebírání dětí a nuceným sterilizacím.

Až v roce 1992 vznikl zákon, který umožnil fungování Barnevernetu, jak jej Norové znají dnes. Celý systém by měl být lépe kontrolovatelný a upřednostňuje pěstounskou péči.

V roce 2007 stanulo Norsko před dalším milníkem – tehdy se tam schovávala Barbora Škrlová z Kuřimi. Ve stejném roce byl v Norsku utýrán malý chlapec. „Vznesla se vlna kritiky vůči Barnevernetu, který tehdy nekonal. A tak jeho zaměstnanci začali spíš zasahovat,“ přibližuje Andrej Ruščák.

Čtěte také

Nebyly děti odebrány Evě Michalákové po právu?

Eva Michaláková, které Barnevernet odebral dvě děti a dal je do pěstounské péče, však není bez šancí a může chlapce dostat zpátky, soudí Andrej Ruščák. „Nebo spíš její rodina,“ dodává s tím, že samotná Eva Michaláková případu nepomohla. „Zmínila, že chce o děti bojovat i v Česku. A to není šťastné,“ domnívá se.

Andrej Ruščák, Čech, který žije v Norsku


Děti byly Evě Michalákové odebrány v březnu 2011 poté, co se na Barnevern obrátili pracovníci norské mateřské školy, kterou děti navštěvovaly. Zaměstnanci školky měli podezření na bití a sexuální zneužívání chlapců. Norské úřady se proto rozhodly děti rodině odebrat a umístit je do pěstounských rodin.

Celou situaci však Andrej Ruščák komentuje bez znalosti spisu, byť je v kontaktu s lidmi, kteří ho na stole mají. „Existují argumenty, které by mohly vést k domněnce, že děti byly odebrány po právu,“ připouští. Současně však připomíná, že tyto důkazy přednesla pouze pěstounka po odebrání dětí. A tu nepovažuje za příliš důvěryhodný zdroj.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio