Jahody nemůžou být ve všem, tvrdí odbornice z VŠCHT. K výrobě jahodového aroma stačí 20 chemikálií

Jahodové aroma se vyrábí z 20 chemikálií, popisuje Zdeňka Panovská - Foto: Fotobanka Pixabay

Jahodové aroma se vyrábí z 20 chemikálií, popisuje Zdeňka PanovskáFoto: Fotobanka Pixabay

Chipsy musejí pěkně křupat a víno může vonět třeba po zmoklém psovi nebo koňském sedle. Své o tom ví Zdeňka Panovská, která vede senzorickou laboratoř Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT.

Odborníci v senzorické laboratoři hodnotí nejen chuť a vůni jednotlivých potravin, ale také jejich vzhled nebo třeba zvuk při konzumaci. „Sluchem se posuzuje čerstvost. Například chipsy rychle vlhnou a pak už nekřupají. Někdy tedy textura hraje důležitou roli,“ vysvětluje. 

 

Rozhovor se Zdeňkou Panovskou z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT o kvalitě potravin v Česku, změně piškotů a také o tom, proč podle jejího názoru nemůžou být jahody v každém jahodovém jogurtu. Moderuje Lucie Výborná.

Vložit na svůj web

Důležitým segmentem je pach. „Největší problém je jeho správné pojmenování,“ soudí Zdeňka Panovská v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Vůně navíc může zmást naše smysly. „Potravinářský průmysl má různé nástroje, které, jak věřím, používá proto, aby výrobek vylepšil,“ soudí. 

Proč jsou piškoty opět kulaté? 

Stačí navonět potravinu karamelem a hned ji strávník vnímá jako sladší než ve skutečnosti je. „V takovém případě může výrobce snížit obsah sacharidů,“ potvrzuje a dodává: „Tak fungují naše smysly a psychologie. Potravináři to vědí a využívají.“ 

Čtěte také: Víte, co kupujete? Pozor, název výrobku může klamat

Proč některé jahodové jogurty obsahují jen jahodové aroma?
„Do všeho se nedají dát jahody,“ odpovídá Zdeňka Panovská s tím, že toto ovoce ztrácí časem vůni a aroma. Připomíná navíc, že kdybychom skutečně do všech výrobků přidávali jahody, museli bychom mít další planetu jen na pěstování jahodníků. „Jahodové aroma, to je 20 chemikálií. A firmy ho umí vyrábět i podle jednotlivých odrůd,“ popisuje.

Výrobci nesmějí zapomínat ani na kulturní rozdíly. Ty se projevily především po roce 1990, kdy na český trh vstoupily nadnárodní společnosti. Některé jejich výrobky však nešly na odbyt. Norové chtěli v Česku prodávat chřestovou polévku, ale nakonec prorazili až s klasickou česnečkou, uvádí příklad Zdeňka Panovská. 

Laboratoří prošly i hojně kritizované „nové“ piškoty, na nichž vyrostlo hned několik generací dětí z Česka i Slovenska. „V tomto případě se hodně uplatnil vzhled,“ komentuje případ Zdeňka Panovská. Spotřebitelům podle ní nejvíc vadilo, že piškoty už nejsou kulaté, ale svým tvarem spíš připomínají kapku. „Firma to ale pochopila a vrátila se ke tvaru, který je pro nás důležitý,“ uzavírá. 

Zdeňka Panovská z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT - Foto: Šárka Ševčíková

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu. 

Autor:  Šárka Ševčíková  (šše)
Pořad: Host Radiožurnálu  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:05; sobota-neděle 10:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace