240 metrů po laně, Symfonie zvonů, videomapping – Plzeň se posouvá ke kreativitě, slibují organizátoři

V Plzni se dokončují přípravy, muzikanti mají nazvučeno a švýcarský provazochodec David Dimitri utahuje poslední lana, aby mohl překonat 240 metrů ke katedrále sv. Bartoloměje a rozeznít zvony. „Bude to emocionální moment, zvony jsou určitě největší atrakcí,“ nastiňuje Jiří Sulženko, programový ředitel projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

A jeho slova potvrzuje ředitel celého projektu Jiří Suchánek. „Mám pocit, že je vše připraveno, ale lehká nervozita nechybí,“ přiznává. Na slavnostním zahájení vystoupí na 150 umělců, čekají se různá překvapení. „Při generálkách jsem zahlédl Dana Bártu, ale zbytek nemůžu prozradit,“ usmívá se.

Celoroční projekt má podle něj městu přinést řadu výhod. „Plzeň se posouvá z tradičního průmyslového města ke kreativitě a turismu. Bude to místo, do kterého se lidé budu rádi vracet,“ uzavírá.

Čtěte také

Netradiční výstava představí Jiřího Trnku

Jednou z hlavních akcí celého projektu je velká výstava Ateliér Jiřího Trnky, která ukazuje umělce netradičním způsobem. „Zvolil jsem variantu nikoliv naturalistickou, ale spíše inscenační a divadelní,“ vysvětluje syn známého výtvarníka Jan Trnka, který je autorem konceptu výstavy. „Vymyslel jsem ateliérové okno, kde se promítají filmy – jeden zachycuje osobní život mého otce, druhý jeho dílo,“ nastiňuje.

Plzneň 2015 - Evropské hlavní město kultury, výstava Jiří Trnka|foto: Filip Jandourek

Výtvarník v ateliéru podle něj tráví více času než doma. „Je tam sám se sebou, se svými myšlenkami, ateliér je svědkem jeho zoufalství a radosti, když se něco povede,“ vysvětluje s tím, že právě takové prostředí chtěl převést do výstavní síně.

Zvony se rozezní Evropou

Celý projekt oficiálně zahájí společné zvonění nových zvonů na katedrále sv. Bartoloměje. „Jde o pátou garnituru zvonů. Ten první tady byl v polovině 15. století,“ připomíná František Radkovský, biskup plzeňský.

Ke zvonům při slavnostním zahájení se připojí i další města, nejenom česká, ale i zahraniční, která byla v minulosti evropskými městy kultury. „Poslali jsme žádost, a odpovědělo nám hodně měst – Paříž, Glasgow, Helsinky,“ vyjmenovává s tím, že se připojí i česká diecézní města. „Bude to něco, co bude znít Evropou,“ říká.

Zvony, které se rozezní na plzeňském náměstí, dohromady váží 13 259 kilogramů. „Jsou to největší zvony, které byly do České republiky dodávány za posledních 70 let,“ vysvětluje zvonař Petr Rudolf Manoušek.

Zvony pro plzeňskou katedrálu sv. Bartoloměje |foto: Martina Klímová

Místo zvoníků rozhoupávají zvony motory, které jsou řízeny počítačem. „Všechno je mechanizované, vše se bude starat samo o sebe,“ říká s tím, že jednou z hlavních myšlenek bylo navrácení původního ladění zvonů.

Do programu projektu se vejde na 600 akcí, zajímavé výstavy přichystala například Západočeská galerie v Plzni. „Na letošní rok máme připojeny tři velké výstavy,“ podotýká Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Přitáhnout diváky by měla například výstava plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera, který který v roce 1874 odplul na Nový Zéland, kde se proslavil jako portrétista domorodých náčelníků. „Paradoxně v českém prostředí příliš známý není. Na Novém Zálandu je jeho dílo považováno za součást národního kulturního bohatství,“ upozorňuje.

Největší videomapping v Česku

Slavnostní zahájení nabídne také nový směr vizuálního umění – videomapping. Autory doposud největší viděné show v Česku jsou Jan Hrdlička a Josef Lepša ze studia 3dsense. „Představíme místní rodáky a osobnosti – Adolfa Loose, Františka Křižíka a další,“ přibližují.

V akci bude na 12 projektorů, celkem 8 bude svítit na budovy a na plátna na náměstí, další 4 v bytě na kraji náměstí osvítí katedrálu a věž. „Videomapping není možné ukázat za dne, protože světlo má stotisíckrát silnější intenzitu než projekce,“ říká Jan Hrdlička.

Zahajovací hudbou celého festivalu je skladba Symfonie zvonů, jejímž autorem je hudební skladatel a dirigent Marko Ivanovič. „Snažili jsme se využít co nejvíce hudebních složek, které jsou s Plzní spjaty,“ vysvětluje.

Hudbu natočila Plzeňská filharmonie, podílí se i plzeňští dudáci a muzikanti z širokého plzeňského okolí. „ Většina hudby bude nahraná. Mým úkolem bude dirigovat živé muzikanty, kteří budou do nahrávky vstupovat,“ dodává.

Procházka Skrytým městem

Procházky Plzní nabízí další z projektů festivalu s názvem Skryté město. „Lidé mají pocit, že vše vědí a znají, ale není to pravda. Projekt má lidem umožnit dostat se městu pod kůži,“ popisuje autor projektu Jakub Deml.

Hlavní myšlenkou akce je mobilní aplikace postavená na principu 9 postav – každá z nich se na Plzeň dívá jiným způsobem. „Skrze tyto postavy máme možnost projít si trasu, která zabere zhruba dvě hodiny,“ podotýká.

On sám se nejvíce těší na trasu postavy cizinky a rebela. „Každá trasa bude zahrnovat tak 10 klíčových míst,“ dodává s tím, že projekt vznikal na základě práce s archivy, ale pomáhali i místní lidé.

Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.