Tomáš Halík

"Máte nějaké osobní vzpomínky na Jana Palacha?" ptala se svého hosta moderátorka Lucie Výborná. "Osobní ne, my jsme se osobně neznali, ale museli jsme se potkávat na chodbě Filozofické fakulty. Palachova smrt mě ohromně zasáhla právě proto, že to byl člověk z mé generace a že jsem ho musel potkávat. Byla to jedna z nejdůležitějších událostí veřejného života, která do značné míry zasáhla a změnila můj život."

Jak Tomáš Halík pohlíží na smrt Jana Palacha z hlediska křesťanské morálky? "Je třeba rozlišovat mezi sebevrahem a mučedníkem. Sebevrah je člověk, který pohrdá životem a mučedník je člověk, který pohrdá smrtí. U Palacha se nejednalo o žádný útěk ze života, jeho čin měl pozitivní smysl a mravní rozměr. Tady už šlo o víc než o život. Filozof Jan Patočka říkal, že se musíme rozhodnout, jestli jsou nějaké hodnoty, za které stojí žít a zemřít. Palach ukázal, že biologická existence není nejvíce, ale že nejvyšší hodnota je čest člověka."

V období normalizace se zdálo, jako by lidé na Jana Palacha zapomněli. Týkalo se to i Tomáše Halíka? "Tenkrát se říkalo, že Palach byl součástí skupiny, která se rozhodla podobně zemřít a on si vylosoval pochodeň číslo jedna. Možná to byla fikce, ale v té situaci jsem si uvědomil, že my všichni jsme po jeho smrti v pozici pochodně číslo dvě. Jeho činem nám byla předána výzva, abychom i my určitým způsobem obětovali svůj život. Samozřejmě ne stejným způsobem. Věděl jsem tehdy, že jdeme do nějaké temné doby a říkal si, že se nesmím zkřivit - už kvůli tomu Palachovi."

Tomáš Halík je nejen profesorem sociologie, ale i významným církevním představitelem. Co si myslí o roli církve v moderní společnosti? "Církev má být především hlasem, který se kompetentně a zřetelně vyslovuje k podstatným věcem. Nemá být žádnou mocností nebo si hrát na politickou stranu. Nemá si nechat vnutit určitou agendu, kterou jí přisuzují média, a mluvit jen k otázkám potratů a sexuální etiky. Je třeba, aby církev mluvila se společností, aby rozvíjela kulturu dialogu. V lidech je dnes ohromná spirituální žízeň, ale mají před sebou obraz církve, který je z velké části slepeninou ze staré propagandy a mediálních předsudků. Reálná církev je jiná, i když to neznamená, že je ideální."

Záznam rozhovoru s Tomášem Halíkem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.