Pavel Novák
Pondělní host sice usedl ve studiu Radiožurnálu, přesto byl tisíc kilometrů daleko – byl jím totiž zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Pavel Novák, který se s moderátorem Tomášem Pancířem spojil na dálku. Jak vlastně funguje Evropská unie a do jaké míry se snaží korigovat to, jak o ní jednotliví novináři informují? To byla hlavní témata pondělního Dopoledního Radiožurnálu.
Proslýchá se, že si Evropská unie hlídá, co o ní jednotliví novináři píší nebo vysílají, a pokud jejich zprávy nejsou dostatečně eurooptimistické, čeká dotyčného novináře pozvání na evropský kobereček. Přestože Pavlu Novákovi osobně se zatím nic podobného nestalo, přiznává: „Je pravda, že tiskoví mluvčí mohou být skoupější na informace u jedněch novinářů a štědřejší u druhých.“
Velké agentury nebo velká média tak podle Pavla Nováka mají přístup k informacím v Bruselu rozhodně snazší. „Kdo však má dobré vztahy a je u úředníků dobře zapsaný, přístup k informacím rozhodně má,“ potvrzuje zpravodaj.
V současnosti se v Bruselu pohybuje osm českých novinářů z různých médií. Jak vlastně vypadá běžný den reportéra z Bruselu? „Zrovna teď se nacházím v budově Rady EU proto, že se tu dnes sejdou ministři práce a sociálních věcí, protože budou jednat o několika směrnicích – například o směrnici o mateřské dovolené,“ přibližuje Pavel Novák. „Večer se sejdou ministři financí zemí eurozóny a budou mluvit o Irsku, Řecku… plus se chystám na nějaká off record setkání.“
V Dopoledním Radiožurnálu padlo i mnoho dalších otázek. Jak se například žije v Bruselu a je pravda, že jde o město plné šedých a nezajímavých mužů a žen, jak kdysi prohlásil Vladimír Železný? A jak život města ovlivňuje to, že se v něm nachází několik nejvýznamnějších evropských institucí? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Pavlem Novákem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.