Architekt musí mít pokoru, přestože zbytnělá ega pracují, říká Radko Květ
Pokud se nějaká stavba zapíše do dějin české architektury, bude to určitě i Archeopark Pavlov. Už loni získal ocenění Stavba roku a letos jeho autor Radko Květ obdržel i prestižní Českou cenu za architekturu. „Projekt se připravoval dvanáct let, na vlastní práci pak zbylo několik měsíců,” popisuje architekt v rozhovoru s Lucií Výbornou, jak archeopark vznikal.
Česká cena za architekturu 2017, kterou letos Radko Květ za Archeopark Pavlov získal, nespadla z nebe. Architekt, který vstupuje do krásné krajiny, navíc s bohatou archeologickou minulostí, toho totiž musí mít na paměti hodně.
„Takový architekt musí být vybaven znalostmi, a tím nemyslím jen ty faktografické, ale myslím znalosti o urbanismu, architektuře a krajině,” upozorňuje Radko Květ. „Musí mít ale i pokoru, přestože zbytnělá ega pracují.”
Výstava je i pro pětileté děti
Na pavlovském archeoparku spolupracoval Radko Květ i s archeologem a antropologem Jiřím Svobodou z Akademie věd.
„Každý odborník chce při práci ukázat většinu své práce, u archeologů jsou to vykopávky. Museli jsme si ale uvědomit, že výstavu neděláme jen pro šedesátileté profesory, ale i pro pětileté děti,” popisuje architekt.
Práce na pavlovském archeoparku tak podle něj byla neustálým hledáním kompromisu. A že se snažení vyplatilo, dokazují nejen ocenění odborníků, ale i zájem návštěvníků: z archeoparku, kde se návštěvníci dozví, jak žili a lovili lidé před třiceti tisíci lety, se stalo jedno z nejoblíbenějších výletnických míst v Česku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
