Bronzová Petra Kvitová: Na kurtu nemyslím na cíl, ale na aktuální situaci míček po míčku
I když oslava olympijské medaile v českém domě byla dlouhá, udělala si Petra Kvitová čas na rozhovor pro posluchače Radiožurnálu. Má radost nejen ze své medaile, ale i z úspěchu své spolubydlící v olympijské vesnici Lucie Hradecké – jak říká, jejich pokoj byl v Riu velmi úspěšný.
Skupinu českých sportovců i členy realizačního týmu v Riu popisuje jako jednu velkou sportovní rodinu. „Měla jsem nějaká očekávání před olympiádou, ale nečekala jsem, že to bude takhle dobré. Když se bavím se sportovci, kteří už byli na olympiádě dříve, tak jsou nadšení a říkají, že taková parta nikdy nebyla.“
Tak popisuje pozitivní atmosféru v zázemí českých sportovců na brazilské olympiádě Petra Kvitová. Přiznává, že se jí bude po této partě stýskat, ale naštěstí nemusí spěchat na další turnaj, takže se chystá fandit dalším sportovcům – podpoří buď tyčkaře, nebo půjde na kanoistiku.
Bylo pro Petru Kvitovou těžké soustředit se na hru, když se od začátku sezóny upínala k olympiádě? „Je to hodně těžké, hlavně před začátkem turnaje. Nikdy nevíte, jak to bude vypadat na kurtu, protože tam nejste jen vy, ale máte tam protihráčku, která vždycky může zahrát dobře. Ale když už hrajete, tak nemyslíte na cíl, ale berete to zápas po zápase, míček po míčku, což je hrozně důležité - nekoukat moc dopředu, ani moc dozadu. To se mi tady při tom turnaji povedlo, i když jsem v semifinále prohrála,“ říká Kvitová.
Olympiáda byla cílem, který se splnil. Po roce, který nebyl hvězdný a nedařilo se úplně tak, jak by se chtělo, mi olympiáda dala trošku nové energie a motivaci. PETRA KVITOVÁ
Při zápase o bronzovou medaili se koncentrovala i tak, že si povídala sama se sebou, když byla ve třetím setu ve vedení. „Byla jsem na sebe trošku naštvaná, že přemýšlím moc dopředu, a začala jsem si říkat – žádné co bude, ale teď a tady, každý míč je důležitý, jinak se to může otočit. V tom je tenis náchylný, že to jakákoliv maličkost může změnit. Proto jsem si takhle povídala a držela jsem se v tenzi, že ještě pořád není konec.“
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.