Český sklář Martin Janecký modeluje sochy speciální technikou. „Jednu část obličeje dělám celý den,“ říká

17. září 2017

Dlouhá léta jezdil na Aljašku, kde se dva měsíce z roka zavřel ve studiu a – jak sám říká – dělal svoje „paňduláky“. Dílo českého skláře Martina Janeckého, který působí ve Spojených státech, obdivují po celém světě. V Česku výběr z jeho tvorby ukazuje výstava Křehká síla skla v pražské Galerii Tančící dům, která začíná 2. října a je ukázkou toho nejlepšího z českého ateliérového skla.

Metrové sochy Martin Janecký modeluje pomocí různých nástrojů, třeba tyčí s koulí na konci, a těmi vytlačuje části obličeje. „Technika je časově náročná, jedna věc se dělá třeba celý den,“ popisuje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Čtěte také

Sklářství má v genech – pochází ze sklářské rodiny, jeho tři bratři také pracují se sklem, společně ale nepracují. O Martinu Janeckém se ale říká, že technikou hutního tvarování posunul sochařství, i když on sám přiznává, že nic jiného než sklo nedělal.

Rád také jezdí na různé workshopy, na kterých tvoří před lidmi, třeba například nyní pojede do Turecka. „Záleží na místě a studiu, jak to tam vypadá, jak je vybavené, a když je to dobré, tak si můžeme vymýšlet, co chceme,“ popisuje.

A proč jsou z většiny jeho soch muži? Ačkoliv ženy, jak sám říká, miluje, tak pokud modeluje jemnou ženskou tvář a udělá chybu, je z toho vždy chlap. Není tomu ale tak obráceně. „Chlap je krabice s ušima, dělá se mnohem jednodušeji,“ usmívá se.

autoři: pst , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.