Do Činoherního klubu se vrací Americký bizon. "Text je stejný, ale hra úplně jiná," láká Ondřej Sokol

23. květen 2015

Pražský Činoherní klub po devíti letech uvádí hru Americký bizon známého amerického dramatika Davida Mameta. Představení opět nastudoval herec a překladatel Ondřej Sokol, který obsadil také jednu z rolí. „Americký bizon je hra výjimečná a vůbec nevadí, že ji děláme podruhé,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovu.

„Vytyčili jsme si takový úkol, že jestli chceme, aby představení bylo výjimečné, tak musí být autentické, “ říká. Pochvaluje si také, že má k dispozici mimořádně dobré herce, jako například Martina Fingera. „Když se hra bude hrát dalších 15 let, tak bych rád, abych si s lidmi dobře rozuměl,“ vysvětluje.

K přísným režisérům ale podle vlastních slov nepatří. „Když to nejde, tak to nejde. Považuji se za zodpovědného za to, zda se daří či nikoliv. Nikdy neřvu, a když jo, tak věci, které se nedají vrátit,“ podotýká.

Čtěte také

Hry, které režíruje, rovněž překládá. A právě překládání považuje za něco mimořádného. „Snažím se co nejvíce vyjít vstříc autorovi, přeložit to tak, jak to je,“ upozorňuje s tím, že mnoho lidí mají snahu autorovi trochu pomoci. „Já vím, že hru budu potom ještě režírovat,“ dodává.

Za nejsvobodnější ze všech umění ale považuje hudbu, kterou se dá podle něj nejvíce věcí vyjádřit. „Filmová a divadelní muzika musí umět komunikovat s obsahem, nesmí být až tak doslovná, ale součástí celku,“ říká s tím, že rád spolupracuje třeba se skladatelem Janem P. Muchowem.

Logo

Lidé ho znají mimo jiné z Partičky, se kterou každý týden jezdí po republice, nedávno ale také zavítali i do Londýna. Jak se hrálo krajanům? „Reakce byly bezvadné, představení byla narvaná. Ale myslím si, že na některá témata tam jsou méně liberální,“ nastiňuje.

Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio