Dovolená u Rozkoše? Jako u moře! „Plavci, nepřeceňujte své síly,“ varují vodní záchranáři

Jako první host do mobilního stánku v autokempu zavítal plavčík Miloslav Košťál, který se na Rozkoš každoročně rád vrací, protože tam potká zajímavé lidi a dobře si odpočine od práce. A co se týče plavců, tak těm nejvíce doporučuje, aby nepřeceňovali své síly.

„Nejčastější úrazy jsou z neukázněnosti lidí, rozřízlá noha, někde se někdo spálí na sluníčku. Lidé, jak děti, tak dospělí, jsou neukáznění, co se týče plavání a chování u vody,“ připomíná v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Nejčastější chybou plavců je přeceňování vlastních sil, doporučuje proto plavat s někým druhým nebo alespoň s nafukovací matrací. A když přijde silnější vítr, tak poznají, kdy by měly přijít větší vlny.

„Když se zvednou vlny, tak nedoporučujeme plavat, mohl by to být problém,“ upozorňuje plavčík, který si základní kurz obnovuje každé dva roky. A co se týče letošníh zásahů, tak je zatím spokojený – nestalo nic závažného, jenom odřeniny a drobná poranění.

A jeho slova potvrzují vodní záchranáři a manželé Vratislav a Milena Vrábelovi, kteří jsou dalšími hosty v mobilním stánku v autokempu. Jeden z jejich posledních případů na Rozkoši byli unavení plavci v rozbouřené vodní hladině, kteří zjistili, že se nemohou dostat ke břehu.

„Museli jsme vyjet, naložit všechny do člunu a bezpečně dovézt ke břehu. Kdyby tam zůstali o pět minut déle, tak bychom řešili přímo záchranu života,“ říká Vratislav Vrábel, šéf Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Náchodě.

Vodní atrakce nevadí, spíše neukáznění lidé

A jak těžké je nad tak velké vodní ploše někoho nalézt, když se něco stane? Miloslav Vrábel přiznává, že právě to může být problém – potřebují upřesnit místo, kde asi došlo k tonutí nebo kde se ten člověk postrádá.

A jak postupovat v případě tonutí? „Nejdůležitější je dostat člověka ven z vody, svléknout mu oděv, zkontrolovat a vyčistit dutinu ústní, zaklonit hlavu a provést pět umělých vdechů, pokračovat se srdeční masáži,“ vysvětluje Milena Vrábelová.

A co se týče vodních atrakcí na Rozkoši, tak ty jim práci nepřidělávají, spíše neukáznění lidé, kteří na ně chodí – plavčík musí bdít nad tím, aby nedělali to, co nemají, neskákali na sebe navzájem, aby například nedošlo k poranění páteře.

Vodní záchranáři a manželé Vratislav a Milena Vrábelovi odpovídali na otázky moderátorky Lucie Výborné|foto:Zuzana Uhlířová

A jací jsou Češi plavci? „Na to, že jsme stát, který nemá moře, tak jsme dobří plavci, ale bohužel neukáznění,“ přiznává Miloslav Vrábel.

Jen málo lidí dokáže poskytnout první pomoc

A co dělat, když se stane něco závažného? Pokud zavoláte na linku Zdravotnické záchranné služby v Královéhradeckém kraji, možná budete mluvit s vedoucím operátorem Vladimírem Švábou. Ten byl dalším hostem Lucie Výborné.

Čtěte také

Operátoři vyřídí denně i 250 a více hovorů, ale ne vždy je potřeba k pacientovi skutečně posílat záchranku. Denně se podle Šváby uskuteční okolo 150 výjezdů. Vyslání záchranářů je na posouzení dispečera, který se snaží získat co nejvíce co nejpřesnějších informací o situaci a aktuálním zdravotním stavu člověka, který potřebuje pomoci

„V létě je více úrazů cyklistů, na vodních plochách a úrazů na různých letních akcích,“ popisuje letní výjezdy Vladimír Švába. Doplňuje, že existují dva druhy tonutí – mokré a suché. „U mokrého dojde k naplnění dýchacích cest vodou. Suché nastane, když se dotyčný dostane pod hladinu a dojde k takzvanému spazmu dýchacích cest. Voda tam nenateče, nicméně ten člověk se udusí.“

Operátoři záchranné služby se snaží navádět volající k provedení úkonů první pomoci, ale jak říká Vladimír Švába, není mnoho lidí, kteří dokáží postiženému adekvátně pomoci až do příjezdu záchranky.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.