Dřív Maory málem asimilovali. Dnes má jejich řeka práva jako člověk, říká filmař Michael Havas

20. červenec 2017

Maorové jsou válečníci, kteří si cení tří věcí: cti, pomsty a odplaty. I to v rozhovoru s Lucií Výbornou říká filmař Michael Havas, jehož nejnovější film Beyond the Battalion připomíná slavný 28. maorský pluk, který pod vlajkou Nového Zélandu bojoval za 2. světové války.

„Ještě když jsem chodil do školy, nebylo na Novém Zélandu in být Maorem,” vzpomíná dnes Michael Havas. „Dokonce existoval utajený program, jak maorskou rasu asimilovat a vygumovat!”

To byla 60. léta. V dalším desetiletí už se vše pomalu začalo měnit. „ V 70. letech začala renesance spojená s celosvětovým hnutím Black Power. Začaly se zkoumat křivdy, které se zrodily po roce 1840, a podobně,” vzpomíná filmař.

Dnes se novozélandští politici a byznysmeni na důležitých schůzkách pokoušejí mluvit maorsky. „15. března letošního dokonce novozélandská vláda prohlásila řeku Whanganui za lidskou entitu,” upozorňuje.


Kmen Iwy se o uznání posvátné řeky jako rodinného příslušníka zasazoval už od konce 19. století. Na Novém Zélandu se tak uzavřel nejdéle trvající soudní spor. Návrh zákona ustanovuje dále také finanční fond, který bude disponovat desítkami milionů novozélandských dolarů vymezenými na ochranu řeky.

Maorové za práva řeky Whanganui bojovali už 140 let. Lidská řeka, pramenící ve vulkanických horách na severu země, se vlní napříč ostrovem celých 290 kilometrů a ústí až do moře. Od nepaměti je spjatá s původními obyvateli, které s ní pojí silné duchovní pouto.

„Kdokoliv této řece ublíží, ze zákona tím ublíží Maorům, kteří na řece žijí. Maorská kultura tak úspěšně infiltrovala realistické britské myšlení,” shrnuje Michael Havas.

Na celý rozhovor se kdykoliv podívejte kliknutím na video přímo v tomto článku.

autor: als
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.