Havárie raketoplánů způsobily především lidské chyby a nedbalost, říká autor knihy Kosmonautika za oponou

12. listopad 2015

Kosmonautika skrývá mnoho událostí, které nejsou příliš známé – ať už to jsou havárie kosmických lodí, nebo politika velmocí. V 90. letech minulého století se po pádu železné opony zvedla stavidla a objevilo se mnoho nových informací. Právě tato skutečnost vedla novináře Stanislava Kužela k napsání publikace Kosmonautika za oponou.

Ke klíčovým osobnostem sovětské kosmonautky patřili například Sergej Koroljov a Valentin Gluško, mají ale dnes nějaké nástupce? „Pokud takoví lidé existují, tak jsou utajovaní podobně jako dříve, ale je řada jmen, kteří tradici kosmonautika v Rusku drží,“ připomíná.

V 90. letech kosmonautika usnula jak na straně bývalého Sovětského svazu, tak Spojených států – obě velmoci se zaměřily na budování vesmírné stanice, Rusko pak omezovalo finanční nedostatky za vlády Borise Jelcina. „Mezinárodní kosmická stanice byla pro Rusko záchranou, konstruktéři měli co na práci,“ podotýká.

Neštěstí na ruské i americké straně

V knize se také věnuje ruským průšvihům, o kterých se nemluvilo, například o havárii sovětské lodi Sojuz 1, když Rusové tušili, že se na Měsíc mohou dostat jako první. „Vladimír Komarov havaroval a shořel v atmosféře,“ popisuje s tím, že jeho loď od začátku neposlouchala, a ačkoliv kosmonaut rozuměl technice a dokázal let vrátit do atmosféry, tak se mu nakonec nerozvinuly padáky.

Čtěte také

Zmiňuje také případ lodi Sojuz 11, kdy se při zpátečním letu z vesmíru uvolnily aretační šrouby, které nebyly dotažené, a posádka se udusila.

Stanislav Kužel mluvil o hitorii kosmonautiky

A podobně jako v Sovětském svazu byly příčinou havárií nedbalosti techniků, kteří montovali lodě, tak k pochybení docházelo i na straně Američanů. Například v případě Challengeru se dávno vědělo, že pomocné rakety mají problémy při nižších teplotách, přesto se startovalo. U raketoplánu Columbia se zase odlepily destičky na náběžné hraně křídla, a let podle něj nemohl skončit jinak než havárií.

„Dnes je kontrola na všech stranách úzkostlivá. Jak se létalo v 60. letech, tak by dnes nikdo neodstartoval,“ dodává. A co se týče současné kosmonautiky, tak sledoval, jakým způsobem promluví válka na Ukrajině do spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici. Ta stále udržuje vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy v chladu.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio