Jak potkat frivolní olivu? To uměl jen malíř Adolf Born. „Lidstvo blbne. A to je inspirativní!“ přiznává
Mladí lidé do 30 let mají flámovat a užívat si života – pak už na to nebudou mít čas. To jsou slova malíře, ilustrátora a kostýmního výtvarníka Adolfa Borna, který zemřel krátce před svými 86. narozeninami. Ve svých ilustracích zobrazoval věci tak, jak je jiný člověk nevidí – jak se třeba takový člověk setká s frivolní olivou? Připomeňme si ho jako loňského hosta Radiožurnálu.
Přiznává, že za půvab vidění světa je vděčný, musí ale přitom rychle reagovat. „Stačí, když si napíši heslo, název obrázku pak vypiluji,“ vysvětluje s tím, že u někoho jsou názvy spojené s tím, co dělají, jiným stačí zasněná krajina. „Ale já mám názvy rád, a to i u druhých,“ dodává.
Vždy chtěl ilustrovat knihy – jednou z mnoha jsou například Ezopovy bajky v převyprávění Jiřího Žáčka. „Bajkaři mne naučili, že člověk může být konkrétní, ale nepropadnout se do toho, kdy už za vašimi dveřmi čekají tajní policajti,“ podotýká s tím, že právě bajkaři neměli potíže s cenzurou.
A to je také důvodem, proč se jeho grafika prodávala i ve chmurnějším režimu. „Když je postava napůl zvíře, napůl člověk, tak nelze říci, že jde o předsedkyni svazu žen,“ vysvětluje. Každá diktatura podle něj vyvolává mnoho námětů a člověk musí umět bruslit.
Inteligence davu rapidně klesá
Přiznává také, že dnešní doba ho tolik nebaví – každý může říci, co chce, jet, kam chce. „Splnil se náš sen, ale nejhorší na tom je, že inteligence davu, a to nikoliv pouze českého, ale i celosvětového, jde rapidně kvalitativně dolů. Je to zase až veselé,“ míní.
Grafiky byly dříve tištěné na ručním presu, dnes je hnací silou elektrika – proto byla grafika obtížná i pro tiskaře, aby barvy pasovaly jedna k druhé. „Nyní je to malinko lehčí, ale odpadá kouzlo,“ přiznává.
K jeho oblíbeným patří holandské malířství 17. století, kdy malíři přišli na nové náměty – například obrázky o tom, jak dostává sedlák dřevákem po hlavě. Umění s humerem je podle jeho slov někdy vážnější, než to vážné.
Když je ale kniha určená dětem, tak je potřeba zvážit, aby tam byla postava, která vzbuzuje hrůzu, ale zároveň postava laskavější. A na to jsou nejlepší čerti a peklo. „Je to jako u politiků, spousta laskavých a spousta hrozných,“ vysvětluje.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
