Jan Králík: Henry Ford rozfázoval výrobu na 7882 kroků
Před 100 lety spustil americký podnikatel Henry Ford první pohyblivou montážní linku. Co všechno se pásovou výrobou automobilů změnilo? I nad tím se ve vysílání Hosta Radiožurnálu zamyslel publicista a odborník na historii automobilového průmyslu Jan Králík.
První výrobní linka začala fungovat v říjnu 1913 a kompletovala šasi. „Do té doby trvala jeho výroba 12 hodin, linka zkrátila výrobu na hodinu a půl,“ zdůrazňuje Jan Králík s tím, že závody Henryho Forda daly lidem šanci.
Henry Ford jim dobře platil a zavedl mimo jiné také pětidolarový den. „V tomto ohledu byli lidé šťastní,“ soudí. Připomíná však, že zřejmě ne všem se líbila pracovní náplň. „Bylo spočítáno, že 46 % úkonů se nový zaměstnanec naučí během jednoho dne,“ popisuje.
Henry Ford posadil podle Jana Králíka Ameriku na kola. Navíc přinutil výrobce zařízení, aby s ním drželi krok. „Hnal konkurenci dopředu,“ shrnuje Jan Králík.
Je pravda, že Henry Ford sympatizoval s myšlenkami Adolfa Hitlera? A jak to bylo s jeho kritikou komunismu, když obchodoval také se Sovětským svazem? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Můžete si ho poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
